Luciferův efekt – Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Opravdu se mohou stát z obyčejných průměrných lidí symboly zla? Odpověď na tuto otázku hledal přes třicet let americký psycholog Philip Zimbardo. Název knihy odkazuje na okolnosti schopné změnit dobrého člověka ve zlého — jako když se anděl boží Lucifer transformoval v Satana. Autor podrobně zkoumá a na mnoha příkladech dokládá leckdy mlhavou hranici mezi dobrem a zlem. Kniha je také první podrobnou analýzou Zimbardova kontroverzního Stanfordského vězeňského experimentu z roku 1971, který musel být již po šesti dnech předčasně ukončen. Výsledky experimentu a jejich srovnání se situací v některých novodobých věznicích (jako např. v Abú Ghrajbu nebo v Guantánamu) poskytují autorovi příležitost zamyslet se nejen nad temnějšími stránkami lidské povahy, ale také nad tím, jak se lze zlu v nás i kolem nás bránit....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479726/big_luciferuv-efekt-jak-se-z-dobrych-li-3lZ-479726.png 4.4168
Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry, Psychologie a pedagogika

Vydáno: , Academia
Originální název:

The Lucifer Effect. Understanding How Good People Turn Evil, 2007


více info...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Luciferův efekt – Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí

Amalberga
22. ledna

Na knihu jsem byla hodně zvědavá a měla velká očekávání, která nebyla úplně naplněna. Popis samotného experimentu (který znají ze školy snad všichni) byl velmi zajímavý, ale druhá část knihy mě vůbec nebavila, dost jsem přeskakovala. Některé věci autor v knize zbytečně opakoval, třeba experiment s modrookými dětmi zmínil několikrát.
Velký problém byl pro mě způsob, jakým autor popisoval ženy, zvláště jeho studentky. Přišel mi nanejvýš nevhodný:
Susie Philipsová, naše atraktivní recepční, návštěvníky vřele vítá. (...) Je to další z mých studentek na jednooborové psychologii a stanfordská kráska. Její svůdný vzhled a tělo gymnastky ji předurčují ke členství ve skupině rozleskávaček.
Jak vzhled studentky souvisí s experimentem? Proč v textu je zbytečný popis, který navíc objektivizuje ženu? Je v pořádku takto vnímat svoji studentku? A ke všemu to psát do knihy? Kniha byla vydaná v roce 2014, poměrně nedávno, ale její pohled na ženy evidentně zůstal v minulém století. Od autora jsem si chtěla přečíst i knihu Odpojení muž, ale po přečtení této pasáže si to dvakrát rozmyslím.

Deia
11. ledna

Túto knihu som si chcela prečítať už veľmi veľmi dlho, odkedy nám ju spomenuli na nejakej prednáške na vysokej škole. Spočiatku som z nej bola nadšená, ale ku koncu nadšenie postupne opadalo. Samotný popis experimentu, deň po dni, ma veľmi bavil, prišlo mi fascinujúce sledovať, ako sa postupne študenti menili a aký dosah na nich mali rôzne vonkajšie vplyvy, ktoré viedli k tomu, že sa správali tak ako sa správali. Občas mi to síce prišlo popísané až príliš zdĺhavo, ale táto časť sa mi veľmi páčilo. Potom sa autor venuje aj zneužívaniu v irackej väznici Abú Ghrajb, ktorú spravovali americkí vojaci. Zimbardo sa snažil správanie vojakov obhájiť, poukázať na to, ako na nich vplývalo prostredie a iné faktory. Tomu sa tiež venuje až príliš podrobne, hlavne keď prechádza k nezávislým správam, ktoré to vyšetrovali a obviňuje vysoko postavených vládnych činiteľov – ako áno, mohli za to aj oni, ale tých strán o tom je v tej knihe tak strašne veľa a mňa to vôbec nebavilo čítať. Okrem tejto predlhej a pre mňa nudnej kapitoly ma kniha bavila, páčili sa mi zmienky o rôznych masakroch, ktoré vykonali ináč dobrí ľudia (napríklad snaha vyhladiť Tutsiov či Nankinský masaker), takisto zmienky o iných psychologických experimentoch (napríklad Milgramov experiment) a aj posledná kapitola, v ktorej Zimbardo nanovo definuje hrdinov sa mi veľmi páčila (tam spomína aj Havla). Som rada, že som sa ku knihe konečne dostala, bolo to veľmi zaujímavé čítanie.


los
21.12.2021

diskutovaný i diskutabilní, často citovaný a bohužel až příliš často do praxe uváděný experiment, povinnost znát

RMarkéta
30.11.2021

Ty nejhorší zvěrstva nejsou páchány psychopaty a sadisty, ale úplně normálními lidmi vystavenými tlaku okolí za určitých podmínek. Lidmi jako jsem já nebo vy. Překročit hranici mezi dobrem a zlem je v podstatě velmi snadné. Nikdo z nás přesně neví, co je zač. Nevíme ani pořádně to, co se v hlouby naší duše ukrývá. Nikdo z nás za to nemůže dát ruku do ohně. Nikdo si tím není stoprocentně jistý. Taková jistota totiž vůbec neexistuje. Záleží na systému a podmínkách, které to nastartují a spustí jako lavinu. Zlo si vždycky najde cestu, jak se k nám dostat. My mu ji ale nesmíme ukázat a nechat se jím pohltit. Hrdinou se člověk nerodí, ale stává, opět pod tlakem okolností. Takže všechno je opět jen a jen na nás samotných a na tom čemu budeme v životě vystaveni. No, není to jednoduché čtení.

knihyKeMne
21.12.2020

Autor napsal tuto knihu 30 let po Stanfordském vězeňském experimentu, který tehdy zorganizoval. Pochopitelně se velká část knihy (cca polovina) zabývá právě tímto tématem. S tak velkým časovým odstupem je autor schopen posoudit význam a praktické dopady zmíněného experimentu. Bohužel dává velký prostor poněkud jednostranně většinou jen vojenským/vězeňským konfliktům v Iráku, Guantanamu, Rwandě, popsaným do poslední podrobnosti. Luciferův efekt ve všedním životě je prezentován jen několika málo vědeckými studiemi a podivnou poslední kapitolou, která vypadala slibně (údajně měla obsahovat rady jak se bránit tomuto efektu), leč autor se opět nechal unést a téma sklouzlo na definici hrdinství a jeho členění na podkategorie (wtf), které spolu s kolegou "vymyslel". Z knihy je patrná Zimbardova sebestřednost :-) ale je vcelku roztomilá.

Hlavní myšlenkou asi je, že nemůžeme tušit, jak se zachováme v extrémních situacích, a taky jak chutná moc :-) Autor hlavně poukazuje na to, že vcelku zbytečně tvrdě trestáme provinilce, kteří zneužili svou moc, zatímco je potřeba změnit systém, aby se zlepšily vztahy ve věznicích. Zároveň ale cítí, že je to boj s větrnými mlýny.

Myšlenka dobrá, ale podání příliš ukecané, místy se opakují citace, celkově působí chaoticky. Názvy kapitol sice naznačí, co chce autor říct, ale v textu se to ztrácí pod nánosem zbytečných podrobností a souvislostí. Výsledkem je kniha nepřiměřeně dlouhá a vytrácí se závažnost jejího sdělení.

Standa24
18.11.2020

Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo se zajímá o psychologii a společenské vědy a to i přesto, že se nejedná o jednoduché čtení a některé kapitoly nejsou pro slabší povahy. Ale pokud vydržíte až do konce, odměnou vám bude zajímavá závěrečná kapitola, která v kontrastu k předchozím kapitolám, jež se zabývají důvody, proč lidé konají zlo, obsahuje originální zamyšlení o hrdinství mezi obyčejnými lidmi.

bigbabe
20.10.2020

Jednou jsem se něco chtěla dozvědět o tomto experimentu a tak jsem učinila a přečetla si tuto knihu.
Kdyby byla poloviční, dostala by více hvězd. První část (tak půlka) byla opravdu o experimentu a situací s ním spojené. Dále byly kouskovitě popisovány jiné výzkumy nebo zločiny, které zdánlivě souviseli nebo se na nich vysvětlovalo, že je ten výzkum pravdivý a to mě už moc nezajímalo, resp. nebylo to už psáno, tak že by to bylo zajímavé číst. Možná v jiné podobě, v jiné knize.

WildEv
20.05.2020

Stanfordský experiment je tu v mnoha ohledech poněkud nadhodnocen. Pravdou ale je, že text je velmi čtivý a zajímavý. S některými myšlenkami příliš nesouhlasím, ale je pravda, že u většiny lidí tento fenomén funguje.

1