Lotosový kruh paní Tchan

Většinou čtu knížky od českých autorek/autorů, ale ráda je občas proložím příběhem z Číny. Od této autorky je to první knížka a určitě se těším na další. Ráda se dozvídám o úplně jiné kultuře, zvycích, osudech, které jsou popsány lehce a poutavě.

V 15. stol. byly ženy v Číně silně podřízeny mužům a jejich vzdělávání bylo nežádoucí. I přes to vše existují záznamy o Jün-sien, která šla proti proudu a stala se lékařkou, stejně jako její prarodiče. 

Lotosový kruh paní Tchan je emotivní příběh o útrapách žen za dob dynastie Ming. Knihu s podobným tématem jsem dříve nečetla a musím říct, že toto vyprávění mě zaujalo. Kniha je napsána poutavě a s citem, i když místy se děj lehce točil v kruhu a byly zde nepříliš podstatné informace, které by se mohly oželet. 
Autorka si dala práci s rešerší a napsala velmi věrohodnou knihu s množstvím zajímavých informací. Jün-sien není fiktivní postavou, avšak její příběh je zde převážně dílem fikce. 

Pokud hledáte příběh silné ženy, chcete se celkově dozvědět o útrapách čínských žen a zajímá vás tradiční Čína je to určitě kniha pro vás.

Kniha se mi moooc líbila, zajímavá a pro mne neznámá historie i oblast,kde se děj odehrává.

Kniha, u které mi bylo líto, že končí. Není co vytknout, příjemné čtení, zajímavý příběh, důvěryhodné charaktery postav. Určitě si přečtu ještě jednou.

Poutavý román z dob a míst, kde bych se jako žena nechtěla ocitnout ani náhodou. Ženy, přestože schopné a ochotné přinést něco prospěšného společnosti, byly z důvodů pochybných tradic stavěny mimo kolej, jako by ani nebyly lidé, ale jen nějaký majetek, se kterým se obchoduje. Domlouvání manželství už v dětství, prodej ženy do manželovy rodiny a odříznutí od své původní rodiny, psychický a klidně i fyzický teror v manželově rodině... a pověstnou třešinkou na dortu bylo lámání chodidel jako nějaká zvrácená móda vedoucí nejen ke zmrzačení, ale často také ke smrti. Za těchto okolností prostě musíte paní Tchan obdivovat, jak se se svým osudem vypořádala. Zároveň je ale hrozné, že jiné ženy takové schopnosti, možnosti a štěstí neměly.

Další krásný román z dávné Číny. Tentokrát jsem se od čajů dostala k tradiční čínské medicíně a umění léčit bez moderních přístrojů. Pro mě jsou knihy od Lisy See vždy zárukou dobrého čtení a hlavně se vždy obohatím o spousty nových informací, z pro mne naprosto odlišného způsobu života

TOP kniha.... určitě ve mě bude ještě dlouho rezonovat
...DOPORUČUJI!

Historický román odehrávající se v Číně 15. století barvitě líčí život nadané ženy, která se sice narodila a později i provdala do vážené rodiny, přesto však musí překonat řadu téměř nepředstavitelných překážek, aby mohla uplatnit své znalosti v oblasti tradičního ženského lékařství. Díky rodinné tradici získala vzdělání, které bylo ženám obvykle odepřeno, ale společenské a rodinné uspořádání její možnosti výrazně omezuje. Přísná hierarchie určuje postavení každé ženy — po celý život je podřízena mužské autoritě, nejprve otci, poté manželovi a nakonec synovi. Autorka přitom poutavě a s velkým smyslem pro detail přibližuje dobové zvyky, kulturní tradice i každodenní život v tehdejší Číně. Vzniká tak čtivý a zároveň poučný příběh o odvaze, vytrvalosti a o snaze najít vlastní cestu v přísně vymezeném světě.

ZAJÍMAVÉ I TĚŽKÉ ČTENÍ.

Tohle bylo pro mě opravdu náročné čtení, ale ne ve smyslu čtivosti, ale opět se jedná o příběh ženy ve světě mužů.
Ve světě, kde žena nevychází z domu, dokud se nevdá.
Ve světě, kde žijí dívky a chlapci odděleně.
Ve světě, kde má žena sloužit muži, rodit a dobře se starat o domácnost.
Navíc muži mají konkubíny, vlastně harém.
Lékař se ženy nesmí dotknout!!!!!
Ve světě, kde musí takřka obětovat své zdraví....
Ach bože, podvazování nohou, to neeeee....

Já bych v takovém světě nepřežila!
Děkuji mé oblíbené Jenny46 za knížku :-).
Mám ráda takto silné příběhy a jen mě vždycky utvrdí v tom, jak se máme dobře :-).

Zajímavý historický román o nelehkém postavení žen v Číně v 15.století.
Příběh vypráví o životě čínské lékařky z dynastie Ming,která se již od dětství učila od své babičky léčit ženské nemoci.
I když bylo v Číně vzdělávání žen v té době nežádoucí,přesto se Tchan Jün-Sien léčitelství věnuje a pomáhá ženám díky bylinám ,věnuje se hlavně porodnictví.
Navzdory všemu se ale I ona musí podvolit přísnému hierarchickému pojetí rodiny a být především dcerou a matkou a rodit syny pro zachování dynastie.
Tchan-Jün-sien navzdory všemu omezení pomáhá ženám a léčí je.
Lotosový kruh je skvělé vyprávění o nesmírném utrpení,nezlomení lidské vůle a tajemství.
Kniha je určena všem,kdo rádi čtou romány o silných ženách.

"Žít znamená trpět."

"Rozmanité zápisky lékařky" (nebo také "Naučení či Komentáře lékařky") z 15. století tvoří základní esenci románu Lisy See. Autentičnost románu z mého pohledu zásadně přispívá k jeho atraktivitě, stejně jako prostředí centrální asijské země s mnoha jejími krásami, ale i předsudky, omezeními a přísnými pravidly. Ne, nemluvím o současné Číně, jak by se mohlo zdát. Období Ming (14.-17.st.) navázalo na dobu mongolské nadvlády, což mohlo vést ke snaze více upevnit tradice a zvyky čínské, se všemi jejich pozitivy i neduhy. Podvazování nohou (Lisa See nabízí detailní popis nejenom samotného procesu podvazování nohou počínaje u holčiček v předškolním věku, ale i tehdejšího významu této mučivé praktiky), jakkoli nepochopitelné kvůli bolestem a celoživotnímu utrpení žen nezřídkakdy končícího smrtí, je pouze jedním z nich. Ženy byly podrobeny celé řadě dalších rigidních zákonitostí hierarchie, zákazů a příkazů, zejm. urozené ženy z vyšších kruhů společnosti, vč. např. zákazu věnovat se povolání lékařky. Míněno přitom pouze lékařky pro ženy. Protože lékaři muži nesměli ženy osobně prohlédnout, pouze přes zprostředkovatele. Výrok lékaře Sun S'-miao - "Ženy je desetkrát těžší léčit než muže" – dává o to větší smysl.

"Ať už zvíře nebo žena, obojí je mužovým majetkem."

Lisa See čtenáře provází životem Tchan Jün-sien od jejích 8 let a přibližuje tak jednotlivá období, kterými žena za život procházela (mléčné dny; dny spínání vlasů; dny rýže a soli; čas tichého sezení). A vzhledem k nelehkému životu Tchan, orámovanému smrtí matky, odchodem otce za kariérou, brzkým dohodnutým sňatkem a životem žen v jejím okolí - konkubíny, tchýně, babičky (tradiční lidová léčitelka), služebné, přítelkyně, sestry a další (lotosový kruh) - je román mimořádně zajímavý, poutavě napsaný a představuje cennou sociální a kulturní sondu do tehdejší společnosti Číny 15. století. See tímto románem neoslavuje tzv. "osvícenou" dobu vlády dynastie Ming a její omezující tradice, ale naopak vyzdvihuje ženu a její úsilí o vymanění se z okovů čínských tmářských zvyklostí.

Čínská medicína - tehdy i dnes - klade důraz na holistický přístup k tělu a duši člověka a léčí příčiny, nikoliv pouze symptomy ("Neustále je nutné hledat jakékoli známky nerovnováhy"). Jenom ta dnešní medicína už neusiluje o léčení veškerých nemocí jako dříve, ale spíš je vyhledávána coby doplněk ke klasické medicíně. Čtenář se tak prostřednictvím učení malé Tchan dovídá také např. o principu pěti prvků (voda, oheň, dřevo, kov a země), pětici jejich zdrojů (slezina, srdce, ledviny, plíce a játra) nebo o pateru emocí (radost, hněv, smutek, přemítání a strach). Muži pak podléhají čtveru neřestí (pití, chtíči, touze po bohatství a hněvu). Také se dovídáme o pateru smrtí (vč, z noční můry ;) nebo čtveru vyšetření (pozorováním, nasloucháním a dotazováním, čichem a vyšetřením pulzu). Lisa See pak v díle cituje celou řadu bylinných preparátů na léčbu různých nemocí, že mě to svádělo k výpiskům. Byliny totiž dokáží vyléčit nejeden neduh, jak jsem si ověřila sama na sobě. Takže možná přece jen si poznamenám a vyzkouším některé "lékařské" postupy lékařky Tchan ;). I když neštovice (nemoc nebeských květů), zejm. ty pravé, už dnes pro člověka nepředstavují nutně ohrožení života.

"Určitě jste pochopila, že pravidelná péče [o chodidla] je nezbytná. Každé čtyři dny odmotat obinadla, začnu deklamovat s vědomím, že tato pravidla jsou stejně důležitá jako etapy mého života a povinnosti vůči budoucí tchýni. Omýt je. Zastřihnout nehty a zasypat všechna místa, kde by kost mohla proniknout kůží... Pokud to zanedbáte, obinadlem stažená noha začne hnisat. Některé matky toto nebezpečí při podvazování nohou svých dcer podstoupí. [...] Při podvazování mých nohou to umožnili, a potom mi mohli ulámat odumřelé prsty. Proto mám tak malinké nohy, což váš otec velmi obdivuje. [...] Naše nohy se nescvrknou ani nezmizí. Kosti se prostě přizpůsobí, aby vytvořily iluzi zlatých lilií. [...] Naše nohy se ztenčí, protože naše chodidla je neunesou, prohlásí paní Čao. Není to nic, co by nám mělo dělat starosti."

07.02.2026

Velmi zajímavá historická kniha, hlavně asi pro ty, kteří toho o životě ve staré Číně moc neví. Já jsem díky ní pochopila především vnímání zvyku podvazování nohou u malých děvčátek, postavení žen a konkubín a společenské uspořádání rodin v tehdejší společnosti. Nahlédneme také do tradičního čínského lékařství tehdejší doby.

Pokud o těchto věcech moc nevíte, bude to pro vás zajímavé. Pokud už toto znáte z jiných knih, nejsem si jistá jak moc bude samotný životní příběh Jün-sien poutavý, aby udržel čtenáře celých 400 stran. Pokud ale někoho příběhy z této doby a z této země baví, tak asi proč ne - pro něj to bude zřejmě taková poklidná oddychovka a moc jich u nás asi nevychází.

Oceňuji, že autorka na mě dokázala přenést atmosféru a myšlení té doby a jsem moc ráda, že jsem měla možnost si knihu poslechnout v příjemném podání Jany Strykové. A jako bonus jsem nečekaně zjistila, že kniha krásně zapadá to tématu čtenářské výzvy - kniha, která se odehrává v uzavřeném prostoru :-)

První letošní top kniha roku.
Zatím žádná kniha Lisy See mě nezklamala a tato si mě našla asi ve správný okamžik a její čtení mně opravdu přineslo potěšení.
Příběh z Číny z 15. století pojednávající o léčitelce žen, ale hlavně o postavení žen a jejich životě v kultuře, která se od naší naprosto odlišuje. Tradiční zvyky, denní režim, svátky, pravidla manželství, radosti i utrpení jsou zde barvitě vylíčeny a popsány tak, že si člověk připadá, jako by slyšel zurčení vody v zahradách, cítil bolest při chůzi kvůli podvazování chodidel, užíval si vůni čaje a slyšel tlachání žen, ale i jejich pláč.
Autorce se zároveň podařilo spojit dvě ženy, které by se spolu přátelit neměly, a tak můžeme pozorovat odlišnosti života různých vrstev společnosti. Do podrobna je popsán způsob léčení žen, ať už tradiční mužský (a k ničemu) nebo ženský opírající se o znalosti a zkušenosti. Podstata čínské medicíny je pro mě zajímavá a poučná.
Lisa See ví, o čem píše. Jednak vždy nastuduje velké množství knih a pramenů, ale může se opírat i o rodinné tradice. Na jejích stránkách lze nalézt předměty i nábytek, který je v držení její rodiny, a i fotografie zahrad a vnitřních dvorů, které se dochovaly a které navštívila.
Je to kniha, která stojí za to přečíst. Doporučuji.

Jako vždy, výborný čtenářský zážitek, při němž se můžeme i leccos dozvědět - a být si jisti, že autorka věnovala přípravným pracím spoustu času. Její schopnost obléci suchopárné údaje do čtivého kabátku zajímavého příběhu. Po volném začátku se tempo zrychluje a historie páru přítelkyň se rozšíří na skutečný podpůrný kruh žen napříč generacemi. Náhled do zákulisí čínské medicíny - potažmo filosofie - pak osvětlí množství myšlenkových pochodů a dokreslí celkovou atmosféru. Doufám, že se dočkáme ještě nějaké knihy této autorky.

Sledujeme život Tchan Jün-sien, která je od dětství vychovávána svou babičkou. Jednou z mála žen s lékařským vzděláním.

Jün-sien se učí léčit ženské nemoci, ale po svatbě naráží na krutou realitu. Jako manželka z vyšší společnosti má zakázáno opouštět dům a praktikovat medicínu.

Během čtení jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí o tehdejším životě. Od drastického podvazování nohou, tzv. lotosové nohy (to muselo strašně bolet ), až po fungování harémů a přísnou palácovou etiketu.

Fascinujícím způsobem se zde také popisuje stará čínská medicína, bylinky a diagnostika pomocí pulzu. To bylo hodně zajímavé.

Celým příběhem nás provází vztah Jün-sien a její přítelkyně, porodní báby Mej-lin. Celoživotní přátelství, které překonalo nejednu překážku.
Kontrast mezi světem bohatých a chudých žen.

Tohle mě moc bavilo.
Pokud milujete historii a silné ženské osudy, tohle nesmíte minout!

(SPOILER) Ve výsledku detektivní příběh spjatý s postavou ženy sešněrované zvyky a životem zdejší společnosti, symbolizují to i její "krásné nohy" pro manžela. Musí si postupně vydobýt své postavení v manželově rodině a možnost pomáhat.
Zajímavé a poučné, ale občas zdlouhavé. Některé léčebné metody a myšlenky dnes již usměvné. Celkově příjemné překvapení.

Spíš než bohatý román je to v první části trochu suchopárný průvodce životem čínské ženy z bohatých kruhů v 15. století. Všechny zvyky v průběhu dětství, mládí, manželství, povětšinou omezené na palác rodičů a manžela/tchánů. Teprve po svatbě se nakonec rozvine spousta osobních dramat, která mne opravdu zaujala a po prvotní nechuti nutila číst dál a dál...
Trochu mne mrzelo, že zatímco některá jména jsou rovnou přeložená (Makovička), tak u jiných se jejich původní význam nedozvíme vůbec.

To bylo krásné počtení, ač často kruté, nechutné či nelítostné.
Obdivuji každou silnou ženu, ve všech dobách, a v Číně toho věku snad ještě více.
Zvyk svazování nohou a lámání kostí malých dívek pro krásu a pro manžela mě zahrnuje hrůzou, nechápu to, nechápu… čeho se společnosti dopouští na ženách a na dívkách napříč kulturami a stoletími.

Knihy od Lisy See naprosto zbožňuju, jak dokáže vykreslit tu dobu, ve které píše knihy, hlavní postavy, krásně vykreslí okolí a dobové zvyklosti a co vše se dělo...Velice povedená kniha doporučuji!!!!a těším se na další