Lolita
Vladimir Nabokov
Skandální bestseller o vztahu mezi pětatřicetiletým pedofilním intelektuálem a dvanáctiletou školačkou. V polovině padesátých let minulého století rukopis odmítla čtyři renomovaná americká nakladatelství a tak kniha poprvé vyšla v Paříži. Kontroverzní tabuizované téma a pověst „pěkné prasečinky“ možná láká senzacechtivé čtenáře, ti ale knihu brzy znuděně odloží. Lolita není lacinou a šokující vulgaritou. Jde o jazykově bohatou výpověď o skutečné vášni a neopětované lásce. Byť postavy nevzbuzují sympatie, ale jen lítost, příběh je to silný.... celý text
Přidat komentář
Nečetla jsem asi tolik románů, abych mohla takto soudit, ale na mém pomyslném žebříčku nejlepších románů 20. století stojí Lolita bezpochyby na 1. místě.
Četla jsem ji zatím třikrát. A pokaždé mě dostala něčím jiným.
Ve čtrnácti Humbertovou zálibou v mladých dívkách.
V šestnácti psychologickým podtextem, tím, že to není jen příběh o vztahu čtyřicátníka a nymfičky, ale vlastně spíše o tom, co se děje mezi řádky.
A v osmnácti, když mi po pročítání stránek došlo, jak smutný a hořký příběh to je. Těžko říct, zda jsou hlavní postavy politováníhodné, zda si své osudy zasloužily...ale když čtete jejich životní příběhy, pociťujete v srdci jistou úzkost, která Vás neopustí ani po dočtení knížky. Kamkoliv půjdete, budete přemýšlet o tomto zvláštním příběhu.
A doporučuji Lolitu přečíst v originále. Nabokovy nádherné formulace se v českém překladu nepatrně ztrácí...
"Light of my life, fire of my loans. My sin, My soul. Lolita...She was Dolly on a dotted line. But in my arms, she was always Lolita."
Přečteno v rámci maturity a knihu jsem si okamžitě zamilovala. Doslova přečtena jedním dechem, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Z této knihy jsem opravdu zmatená. Anotace mě velmi upoutala. Čekala jsem myšlenky a pocity pedofila, ale spíš mi přišlo, že se obhajoval. Jako by bylo normální mít vztah s dvanáctkou. Ale nejvíc mi vadili ty strany, kde se nic nedělo. Přečetla jsem dvacet stran a nevěděla jsem o čem jsem četla, což se mi často nestává. Měla jsem velký problém se do knihy začíst a celkově jsem se do četby nutila.
K Lolitě se pravidelně vracím, pokaždé mi dá důvod k zamyšlení nad jednotlivými postavami. Kniha plná zakázané vášně - možná lásky, manipulací a lží, přesto fascinující.
Film s Jeremy Ironsem se mi taky líbil, řekla bych, že vystihl z knížky to podstatné.
Nějak neumím v tomto případě oddělit uměleckou stránku od obsahové. Přečetla jsem jen jako opravdu povinnou knihu.
Do knihy jsem musela čtenářsky dorůst. Před několika lety jsem jí nedočetla, protože na mě působila pouze jako zpověď obyčejného pedofila, který se jen obhajuje.
Dnes se ke knize vracím a je jedna z mých oblíbených. Každý vnímá knihu jinak a to jí také dělá zajímavou. Mně na knize trochu vadí její rozvláčnost a francouzské fráze, které si musím na konci knihy dohledávat a je to trochu otravné. Kniha Lolita se nečte jedním dechem, člověk se na ní musí soustředit. Lolitu vnímám jako dívku, kterou její matka zrovna vroucně nemiluje a Lolita chce být u někoho na prvním místě. S Humbertem zůstává jen proto, že jí nic jiného nezbývá, kapesné a chvilkovou svobodu si vykupuje sexem a při první příležitosti uteče, útěkem si sice moc nepomůže. Humbert se mi chvílemi hnusí, chvílemi je mi ho líto. Neumím označit, kdo z nich je obět a kdo ten špatný. Já vidím jen dvě nešťastné a uvězněné duše.
Sebemrskačská cesta do hlubin úchylovy duše aneb kolik ironie lze nakupit na tragédii několika lidských osudů. Erotické dusno tu nemá takovou sílu jako na filmovém plátně, papíru vládne zpověď zoufalce. 22/08
Když jsem Lolitu četla, tak moje pocity byly naprosto rozporuplné. Chvílemi nechápavý výraz, kroucení hlavou, znechucení, ale i úsměv, jak je úžasné, jak Humbert Humbert Lolitu miluje a je z ní naprosto celý pryč.
Viděla jsem i film, ale mnohem víc se mi samozřejmě líbila knížka.
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Celkově zdlouhavý děj, nespočet citací a metafor. Bylo více napsáno jak a co, než samotný děj.
PS: Manželovi jsem četla úryvek a označil knihu jako "příručku-návod,jak se stát deviantem" :D
Dolores,alis Lolita mi přišla jako mrcha (dítě v těle dospělého), Humbert-toho mi bylo spíš líto, než abych ho odsuzovala..(u něj naopak pozoruji dospělého v těle dítěte, minulost ho dost poznamenala).
Jako 10ti letá jsem viděla filmové zpracování a byla jsem z toho v šoku. V dospělosti jsem se ke knize dlouho chystala a po přečtení mohu říct, že mě kniha nezklamala, ale ani nezaujala. Špatná nebyla, ale určitě to není typ knih, které bych vyhledávala,rozhodně ji číst znovu nebudu :)
Znovu ji číst nebudu, nicméně zajímavě napsaný příběh, ze kterého jsem měla po celou dobu dost rozporuplné pocity.
TOHLE je opravdu JÍZDA! Lolita je pro mě manipulativní spratek, který je v tichosti nenáviděn svou vlastní matkou, neboť zatímco ona chřadne, její dcerunka jde víc dopopředí. Huberta jsem si zamilovala, nepřišel mi jako úchylný pedofil, ale opravdu uvězněná mladá duše do těla dospělého muže, který tajně touží po lásce svého života.. Četla jsem ji snad pětkrát. A vím, že budu znovu. Někdo může Nabakovovým textem pohrdat, kvůli zvrácenosti vztahu dvou bytostí, který je opravdu opovážlivý ve společnosti, ale já jsem si opravdu celý příběh užila na plný pecky!
Kniha, kterou jsme kdysi museli povinně přečíst ve škole. Moc se mi líbila, až na ty dlouhé popisy jejich cesty, to mohlo být kratší, ale na tuhle knihu nedám dopustit. Dost se povedla :)
(6.5/10) Začnu klady. Líbí se mi kontroverzní námět a především nečernobílost postav - Humbert tu není vykreslen jako naprostý zvrhlík, ale jako obyčejný člověk s odlišnými choutkami, kterým se zpočátku snaží bránit, ale nakonec se mu to nepovede i díky tomu, že k tomu přispěje i sama jeho "oběť", tedy Lolita. Líbí se mi styl, jakým je kniha napsána a je vidět, že autor psát umí a proto mě mrzí, že nehodnotím výše. Proč? Protože ač jsem to na začátku viděl jistě minimálně na 4*, zhruba od půlky mi kniha začala prostě připadat poněkud zdlouhavá a po jisté události se mi děj už tolik nelíbil, takže jsem ke konci spíš už četl jen proto, abych to měl za sebou a mohl se vrhnout na něco jiného. Přesto četby nelituji, protože není od věci si na tak známé dílo utvořit názor, ať už je jakýkoli.
Minimálně jsem šokovala všechny své známé, když jsem TOHLE nedávno četla. Místy to bylo příliš popisné, ale celkově zajímavý vhled do mysli tzv. pedofila. Některé dívenky dozrávají brzy, co?
Nejednoznačnost postav mě zkrátka bavila. Humberta nemůžete označit za úchyla, stejně jako Lolita není jen oběť. Formou hry je popisován příběh dospělého muže, který je okouzlen 12ti letou nymfičkou.
Není to pornografie. Je to studie hříchu. Čtením se stáváte svědky hříšné touhy a zničujících následků onoho hříchu.
I přes ne zrovna pěkný příběh je kniha krásná a velmi čtivá.
Doporučuji.
Už vím, kdo je Lolita. Děkuji pane Nabokove. Čekal jsem erotiku a ona nepřišla. Skvěle napsaná kniha. A tak zvláštní. Jako málokterá. Tak velkou jednostrannou beznadějnou a zakázanou lásku jsem nepotkal. A ta rozporuplnost. Pořád jsem si v hlavě nemohl poskládat sex s dvanáctiletou. Přesto si myslím, že Humbert Humbert musí být svou vřelostí a beznadějností sympatický každému. Je to tak krásné a nepochopitelné. Ale kdo nepoznal beznadějnou lásku, ať hodí kamenem. Láska s velkým L je jen jedna za život.
Může být několik pohledů na toto dílo. Ten, kdo to považuje za obscénní, či snad erotické dílo,nepochopil to a nechal se vézt vlastní představivostí či snad úchylkou.
Čtenář mravokárce jistě také odsoudil toto dílo. Zneužití dítěte, pedofilismus, fuj. Podle mě tápe ve tmě a ztratil se na nějaké stránce. Dílo lze chápat i jako zoufalství muže.
Ale nebudu se snažit popisovat možnosti pochopení díla jinými, protože se možná pletu a každý ho může chápat podle sebe.
Já bych dílo charakterizoval jako vyznání. Hlavní hrdina se vyznával ze zakázané lásky a to způsobem připomínající lyrickou poezii. A těch krásných metafor kolik autor použil!
Anebo si to všechno jenom namlouvám a zamiloval jsem se do Lolity jako H.H. Vždyť se "Podobala Botticelliho rusé Venuši-jemný nos a zastřený půvab", kdo by odolal.
Ale kdo ví....
" Kdo ví, je možné, že podstata přitažlivosti,kterou pro mě má nedospělost, netkví ani tak v průzračnosti čisté, mladé, zapovězené kouzelné krásy dívenek jako spíše v bezpečném vědomí situace, v níž nekonečná řada dokonalostí zaplňuje mezeru mezi málem dávaného a mnohostí přislíbeného-té ohromné růžové šedi, jíž se nikdo nezmocní."
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa Jungmanna klasická literatura
Autorovy další knížky
2007 | Lolita |
1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
1993 | Smích ve tmě |
2008 | Čaroděj |
2001 | Pnin |
Kniha Lolita je v
Právě čtených | 113x |
Přečtených | 5 894x |
Čtenářské výzvě | 701x |
Doporučených | 331x |
Knihotéce | 962x |
Chystám se číst | 1 700x |
Chci si koupit | 335x |
dalších seznamech | 50x |
Na tuto knihu jsem se chystala uz dlouho. Líbila se mi, ale zhruba od poloviny se autor hooodne rozepsal.