Lodenica
Jon Fosse
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346082/bmid_lodenica-CaB-346082.jpg
4
13
2
Fosseho próza Lodenica (1989) patrí v Nórsku k najznámejším dielam novšej literatúry, postupom času dokonca získala status čítankového textu. Sugestívny príbeh o milostnom trojuholníku, ktorý vzíde z náhodného stretnutia dvoch pria teľov z detstva, kedysi nerozlučných, v dospelosti odcudzených, je predovšetkým citlivým rozprávaním o dospievaní. Ako vo všetkom, čo Fosse napísal, i v Lodeni ci mnohé zostáva nevypovedané a ukotvené najmä v spôsobe, akým sa príbeh rozpráva: v nutkavej repetitívnosti a precíznom rytme textu čitateľ naplno pre cíti stret s neovládateľnými silami ľudského prežívania a jeho subjektívnosti.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2017 , Modrý Peter
Originální název:
Naustet , 1989
více info...
Přidat komentář
Bom dia!
Loděnice česky nikdy nevyšla a tak jsem byl donucen vodmontovat šrouby v palici a čítat po slovensky. Akože totok jé škandál, páni vydavatelja, prečo to nie pretranslatuované? Dofrasa ty kokos! Čo su nějaké Rytmus či čo? Ešče ščaščia že jsom pozeral kompletné série Farmár hladá ženu a Bůčkovcou a tým pádom som ve Slovenščině obratný ako naturálný Slovačiško!
V tomto vesnickém thrilleru se opět jede podle pravidel Jon Bon Fosseho, tj. opakování matka moudrosti. V centru příběhu jsou dva penisy, jeden vjezd do važíny a stará loděnice. Zápletka mi tedy dost připomněla legendární film Banging my friends wife in old loděnice, který je volně ke shlédnutí na PornHubu.
Ale jak už to tak bejvá, co se ve Fosseho knihách děje je tak trochu jedno - jde o to, co z toho dokáže vydolovat. A tentokrát toho zase vydoloval víc než jsem čekal.
9/10
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Mámení |
| 2007 |  Melancholie I. |
| 2007 | Ráno a večer |
| 2016 | Na sklonku dne |
| 2015 | Sny Olavovy |
Kniha Lodenica je v
| Přečtených | 16x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 10x |
| Chystám se číst | 6x |
Netradične spracované motívy návratu do rodiska a milostného trojuholníka. Ako pri každom umeleckom texte, hlavnými hrdinami sú jazyk a štýl, v tomto prípade blízky Bernhardovmu, minimalistický, repetitívny, rytmický, ostentatívny i nutkavý. Rozprávač intenzívne píše, aby si usporiadal myšlienky a city, našiel pokoj. V mikrodráme v kulisách všednosti dedinského zapadákova dochádza k zrážke minulého času s prítomným, na opustenom a spustnutom mieste detských hier, v skrýši, ktorá sa stáva javiskom. Presvedčivá evokácia atmosféry ospalosti, depresie, rezignácie, straty zmyslu a šialenstva.