Literární poklesky

Literární poklesky https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121874/bmid_literarni-poklesky-koo-121874.jpg 4 300 53

Autor dokázal ve svých povídkách postihnou nejrůznější lidské slabosti, zvláštnosti a záliby. Někdy to dokázal s lidským úsměvem, jindy s břitkým humorem. Sestavila Olga Fialová.

Žánr:
Literatura světová , Humor , Povídky

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Literary Lapses , 1910


více info...

Jara.v
Jara.v
14.01.2024 5 z 5

Humorné, absurdní, sarkastické, prostě dobrá oddychovka.

Zemlja
Zemlja
08.10.2023 4 z 5

Kdysi dávno. Švanda. Ještě se k ní někdy vrátím. Určitě se zase budu smát.


kaca1530
kaca1530
30.09.2023 3 z 5

Já prostě na ty povídkový knížky nejsem

Legens
Legens
18.07.2023 5 z 5

Paradoxně jsem si na tuto knížku skvělých humoristických povídek vzpomněl při četbě knihy Polní tráva Jana Čepa. Tato kniha totiž z úplně jiné úrovně zpracovává jakoby podobné téma ze zdejší povídky Život Johna Smithe. A uvědomil jsem si, že v průběhu těch let, co Leackokovy povídky znám, se mi tato dílka (spíše jako celky než glosy z nich) vybavují během nejrůznějších životních situací. Např. když uvidím děravý kýbl, vzpomenu si na chudáka C z povídky A, B a C aneb matematika z lidské stránky. Když zjistím, že někde v horách se staví hotel, vzpomenu si na Návrat k divočině, když probíhá poněkud delší návštěva (nejen někoho u mne ale i moje u někoho) - Halucinace pana Wlezleyho, když sleduji kariéry některých politiků - Hrdina z Horákova atd., atd.. Ale že dojde k takové asociaci, jakou popisuji hned ze začátku s knihou Jana Čepa, to bych opravdu nečekal. A trochu jsem se zastyděl, že tento komentář k tomuto vynikajícímu souboru Leacockových perliček píši tak pozdě, přestože se mnou tyto povídky žijí vlastně trvale.

KaLiBi
KaLiBi
16.06.2023 4 z 5

Super čtení. Svižné, vtipné a čtivé dílko. Baví mě použitá jména a aktuálnost některých příběhů. Návod k rozhovoru, kterým je možno natrvalo vyléčit amatéra v kouzelnictví z jeho karetních triků za mě bomba. Stejně tak Síla statistiky a Úvahy o jízdě koňmo. To jsem se hodně nasmála.
"Chvíli majestátně stála, pak se majesedně posadila."
"S tepem nitkovitým, který přešel v tep nickovitý."

sika444
sika444
03.04.2023 5 z 5

Jen málo knih dokáže způsobit, že se čtenář nahlas směje. Této se to daří. Humor některých textů je geniální... chrchly, chrchly, chrchly.

Lenndy
Lenndy
28.10.2022 3 z 5

Oddechové čtení.Suchý humor.Některé povídky byly zábavné některé méně.Nějak jsem se po půlce nemohla prokousat do konce.

Z.V.
Z.V.
24.10.2022 5 z 5

Moje oblíbená učebnice suchého humoru a také pěkná sonda do života kanadského profesora před sto lety. Na povídku Strašlivý osud Melpomena Jonese si vždycky vzpomenu na nudných návštěvách a dává mi sílu odejít.

kikiw
kikiw
10.04.2022 3 z 5

Knihu jsem před lety objevila zastrčenou v šuplíku stolu v kavárně. Nicméně jsem tam tehdy pracovala, tak jsem měla čas přečíst jen první stránku a zase ji vrátit. Po letech jsem si na ni vzpomněla, když jsem listovala zdejšími inzeráty a pořídila ji. První stránky mě bavily, ihned se mi vybavilo, čím mě kniha dostala. A zaujmout hned první stranou je velký úspěch! Krátké povídky či spíš črty jsem nakonec četla asi dva roky, protože postupné nadšení opadlo a měla jsem v mezidobí chuť číst něco jiného. Následovalo několik kapitol, které jsem četla se sebezapřením. Je to mnou? Je to mnou! Kniha mi ukázala, že se mi obrušují hrany. Debata o korektnosti humoru (a tuším, že tomu nebude jinak ani do budoucna) by se u Poklesků často vířila. Ale protože neodkládám rozečtenou knihu, dospěla jsem k závěrečným kapitolkám, které mě opět bavily, tedy... Když už mě začaly bavit, tak došlo k rozporuplnému zvratu nebo rozuzlení, u kterého jsem se zas nebavila. Každopádně knize nelze upřít skvělý překlad, velké množství slovních hříček a dovednost hrocení všedních či zevšednělých událostí.
Ve zkratce jsem měla při čtení obdobné pocity, jako když jsme si nedávno pouštěli doma na YT Country estrádu. Tehdy jsem se bavila, dnes kroutila hlavou nad tím, co tenkrát byla televize ochotna odvysílat (při vší úctě k Ivanu Mládkovi).

jprst
jprst
12.01.2022 5 z 5

S dobrým úmyslem pročistit trochu naši rodinnou knihovnu, není totiž nafukovací a vánoce byly na knihy docela štědré, jsem se pustil do probírky starších knih. Daleko jsem nedošel, zasekl jsem u pana Leacocka se zjištěním, že ačkoliv jsem jeho povídky četl již mockrát, vždycky si mezi najdu několik, které mne dokážou opakovaně pobavit. Takže z čistky nebylo nic, ale odpoledne s četbou bylo příjemné.

puczmeloun
puczmeloun
29.05.2021 2 z 5

Oblíbená kniha mých rodičů a dle doslovu Michaela Žantovského vlastně celé jedné generace. Současnému čtenáři už ale musí připadat notně zestárlá a styl humoru řádně fousatý. Když jsem dumal nad tím, co mi to připomíná, tak snad jen dvoustránková rozvinutí situací, které dnes zpodobňují různé internetové obrázkové memy. Ne však ty cíleně vtipné, ale spíše popisující životní momenty oním znejisťujícím absurdním trapnějším stylem. Ať už jde o banky, sběratelství, vztahy, rodinné potíže, různé typy literatury (detektivky, dobrodružství...) či otravnosti lidí. A zároveň s tím, že je na knize vidět víc než 100 let od vydání (a desítky let od překladu). Ženy až na druhém místě, sluhové a komorníci, celuloidové límečky, sv. Mikuláš místo Santy či Spojené státy severoamerické. Nezměnilo se naopak jediné, že "dnes existují jenom dvě témata schopná zaujmout široké obecenstvo, totiž vražda a sex".

Loriss
Loriss
07.04.2021 5 z 5

Jedno z mých nejoblíbenějších humoristických děl, u kterého mě nepřestává fascinovat, že řada povídek je aktuální i po více než sto letech od jeho vydání.
Mění se kulisy, ale lidské charaktery zůstávají stejné.

ajasin
ajasin
03.02.2021 4 z 5

Pan autor si zde, ve svých povídkách, bere na paškál v podstatě všechno a všechny. Nenapadá mne jediný literární žánr, který by zůstal ušetřen. Povídky jsou trefné, někdy více, někdy méně vtipné. A některé nečekaně aktuální, na knihu, která vyšla poprvé před více jak sto lety.

Hyacint
Hyacint
22.10.2020 4 z 5

Láska z doby dospívání, teď jsem se k ní vrátil, a pořád dobré. Nepopadáte se u všeho za břicho, ani nebrečíte smíchy, ale usmíváte se (tady já), skoro pořád. U některých kousků, třeba ten o nerozlučných kamarádech a soupeřích A,B a C jsem si říkal, že si to musím přečíst anglicky, ten překlad je totiž hodně vtipný a rád bych viděl originál.
EdiT: Kdo hledá, najde, takže tady si to dám ještě jednou: http://www.gutenberg.org/files/6340/6340-h/6340-h.htm

E_Lan
E_Lan
25.09.2020 2 z 5

Ne, některé knihy prostě zestárnou a jsou už mimo. A toto je jedna z nich. Příběhy jsou rádoby moderní, nevtipné a s pointou, která je často velmi brzy znát. Bohužel, toto už je pryč...

Vesper001
Vesper001
04.08.2020 5 z 5

Jedna z knih, které jsem znala, ještě než jsem se naučila číst. A když jsem ji začala číst, už jsem nikdy nepřestala. Vtipné, trefné a velmi kanadské.

Mzoubek
Mzoubek
01.05.2020 5 z 5

Tohle už je klasika. Skvělý humor a nadhled.

Ivan F
Ivan F
15.10.2019 3 z 5

Dostalo sa mi do ruky vydanie z roku 1986 a keďže som už o tejto knihe počul (chválospevy), rozhodol som sa si ju prečítať. Chyba lávky. Chválospevy sa postupným odkrývaním jednotlivých poviedok ukázali ako (silno) neopodstatnené. Až na pár vynikajúcich poviedok, ako je A,B,C alebo Ako sme slávili svátek matek alebo Šestapadesátka je mi Leacockov humor vzdialený a už zajtra zabudnem o čom zvyšné poviedky boli. Vlastne už teraz si niektoré nepamätám, niekam sa vytratili v priebehu čítania a to je len pár dní. Na to, že je kniha pomerne krátka, tak mi trvalo nepomerne dlho ju prečítať - jednoducho ma nezaujala. Naopak, Leacock mi pohladil (čitateľskú) dušu svojím (literárnym) štýlom a určite aj prekladateľ si dal záležať.

jprst
jprst
07.09.2019 5 z 5

S touto knihou, kterou už vlastním skoro 50 let, jsem si za tu dobu užil hodně dobré zábavy při její četbě.

kk_proste
kk_proste
14.07.2019 4 z 5

Neobvyklá kniha povídek, některé byly výborné, některé slabší, jak už to tak bývá.

Velice se mi líbila povídka A, B a C aneb Matematika z lidské stránky:
“…není to už, co bejvalo tak se jenom tak šťourám v tej zahrádce tady a pěstuju si sem tam ňákej ten logaritmus nebo pár společnejch menovatelů.”
Svou nadčasovostí (kniha v originále vyšla 1910) mě nadchla povídka U fotografa.

Dále jsem si ještě poznamenala následující úryvek z povídky Trampoty lesního hosta:
"O hodinu později jsem své pošetilosti litoval a při pomyšlení na ty dva koktajly jsem zatoužil, aby už co nejdřív zavedli prohibici, která by nás nechala pěkně nasuchu mlčenlivé a nespolečenské."

U parodií na detektivky jsem si vzpomněla na Mazaného Filipa, což je můj oblíbený film, takže ty se mi velmi líbily.