Limea
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477554/bmid_limea-oCJ-477554.png
4
258
75
Limea je dívka z ostrovního národa Sorayů, která se rozhodla stát nejlepší lovkyní ze všech – do cesty za naplněním tohoto snu se jí však postaví nečekaná překážka. Když objeví zraněného cizince, kterého na pláž vyvrhlo moře, nedokáže ho nechat zemřít. Muž se stříbrnýma očima jí dává naději, že by se mohla vymanit přísným pravidlům svého kmene. Může mu však věřit? Nebo jsou její pocity jako klid před hrozivou bouří, která už se sbírá na obzoru?... celý text
Literatura světová , Fantasy , Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)
Originální název:
Limea: Innerer Sturm , 2019
více info...
Přidat komentář
Když jsem loni přečetla od autorky Kroniky prachu, byla jsem nadšená Tentokrát jsem bohužel trochu zklamaná. I když to bylo velmi čtivé (přečetla jsem ji opravdu rychle), tak to bylo ale dosti průměrné.
Hlavní hrdinka Limea mi sedla, hlavně proto, že mi připomínala Pocahontas, kterou miluju od dětství ️ zbylé postavy pro mě byly nezajímavé. Možná tak ještě Bardin, kluk ze sousední osady, díky kterému jsem se párkrát zasmála :-D ani cizinec, kterého Limea zachránila mě nijak zvlášť neuchvátil. Maximálně ty jeho několikrát zmíněné svaly :-D
Oproti tomu prostředí ve kterém se příběh odvíjel se mi líbil moc. Ostrov, všude okolo moře a příroda. Osada Sorayů, která žila v korunách stromů. To bylo skvělé. Také se mi líbilo, že lovit zde chodily ženy a muži se starali o domácnost a vařili, za to má autorka plusové body :)
Romantickou linku bych zařadila také mezi průměrné. Tak velká láska po šesti dnech mi přišla málo uvěřitelná a ani mi tam nesedl ten jejich svazek, který mezi nimi proběhl..
Jako velké plus jsou za mě krásné ilustrace uvnitř knihy i krásná obálka :)
Kniha začala klišoidně a bála jsem se, že celá příběhová linka bude plytká, ale dočkala jsem se zvratů a vztahová linka byla zase skvěle napsaná, jak to Lin umí.
Tři hvězdy málo, čtyři moc. Kroniky prachu to nebyly, ale za mě lepší průměr.
Příběh se odehrává na netradičním prostředí na zapomenutém ostrově, kde žije národ Sorayů se svojí zajímavou kultura a historií. Společenství lidí je tady rozdělené na kasty a právě po postupu do nejvyšší kasty touží hlavní hrdinka Limea, která se chce stát jednou z vážených lovkyní. A protože tady na ostrově mají hlavní slovo ženy, které v rámci každodenního života obstarávají to nejdůležitější, tak naopak muži se věnují doma převážně svému řemeslu a vaří. Jednoho dne se ale na ostrově objeví cizinec, který umírá a Limea doslova přestane dbát na přísná pravidla svého kmene, a bude se snažit ze všech sil zachránit život Nóatúna. Jejich počáteční nedůvěra se postupem času mění v porozumění a přátelství, a nakonec přeroste i v lásku, kterou oba musí tajit před kmenem na ostrově.
Této knize musím dát pět hvězd. Knihu jsem četla jedním dechem a to proto, že jsem ji nesrovnávala s Kronikami prachu. Je jasné, že tyto knihy se srovnat nedají. Proto by člověk měl ke čtení tak i přistupovat.
Líbil se mi svět, ve kterém Limea žila, jen ho mohla autorka ještě více vykreslit a možná i více popsat. Líbilo se mi, jak naložili s cizinci.
Já tedy knihu doporučuji.
Zrejme budem jediná, ale musím napísať, že mne sa kniha páčila. Bolo tam kúsok z každého..... Trochu romantiky, Limea (domorodkyňa) a Nóatún (cudzinec), napätia, boj medzi domorodcami a cudzincami..... Akurát epilog som čakala, že bude viacej rozpísaný.... V diaľke Limea uvidela loď Nóatúna a bol koniec.... Určite by to chcelo nejaké pokračovanie.
Strašně mi to připomínalo Pocahontas. Nic jsem si z toho neodnesla. Až na tu krásnou obálku.
Koupeno jako dárek, nutno ale uznat, že příběh mě až tak neoslovil, místy takové skoro... meeh. Chyběl tomu duch. Něco co by člověka oslovilo a už nepustilo. Ani jsem jim to jednání a přesvědčení u hlavních postav moc nevěřila. Škoda.
Kniha má krásnou obálku, ale to je asi tak všechno. Je to slabé, přiznám se, že po Kronikách jsem čekala něco lepšího.
Noooo, tak nějak nevím, co napsat... Myslela jsem, že to bude záživnější, ale zhruba za půlkou jsem přestala číst a ani mě moc nebere, jak to dopadne... Ještě že nejprve čtu e-knihy a pak teprve kupuju tištěnou... Tohle by mě mrzelo
(SPOILER) Po kronikách jsem čekala víc.. Jsme na cizím ostrově a, znovu, čekám seznámení s tamní flórou a faunou, ale bohužel šlo jen o pár popisů. Na druhou stranu oceňuji vysvětlení systému kast, hierarchie společnosti a význam rolí žen a mužů. Její domov jsem si dovedla představit, ale znovu bych přidala více stran o osadě. Na to, že má Limea i kamarádku, jak to, že není v příběhu více zapletená? Na jejím nejlepším příteli jsem nenašla jediný rys, který by mi přišel sympatický, krom lásky k učení a čtení. Po 6 dnech taková láska? Ano, zachránila mu život a starala se o něj, ale proč tak rychle přešla počáteční nedůvěra a nádherný střet kultur? Tuto část jsem si užívala nejvíce. A pak ten konec.. Skutečně moc jsem jim přála, aby spolu zůstali a náhle zjevení "jeho lodi" mi jednoduše nestačí. To už mohl raději zemřít ve "válce", která netrvala ani půl dne. Fantasy? V čem přesně? Dost mě překvapila absence náboženství nebo alespoň alternativa za víru. A co měla znamenat ta francouzština??
Boooože tak to bylo tak moc slabé, až se mi chce brečet. Jsem upřímně ráda, že jsem se nedívala předem na recenze a sestra mi nic neřekla, protože opravdu nevím jestli bych se do knihy pustila hned a nekoukla se na nějakou jinou. Hlavní hrdinka byla jak osina v zadku a cizinec byl neslaný-nemastný, po měsíci a půl si na něj vzpomenu jen letmo. Já se těšila, že se dostanu do doby před mnoha mnoha lety, ale to byla jen zástěrka. Největší problém jsem měla s tím, že neměli prakticky žádné náboženství. A to mi nepřijde zbytečné, spíše nutné. Jak si vysvětlují déšť? Nebo zemětřesení?
A další problém je to, že ženy mají sice moc, chodí lovit atd... ale přijde mi, že ji vůbec neudržují násilím nebo tím náboženstvím (to by třeba smysl dávalo, ale takhle jsem tomu vůbec nevěřila)
Autorčin styl psaní jsem zde z Kronik prachu poznávala, a přišel mi velice známý. Ovšem bylo zde poznat, že to je autorčina prvotina a proto mi přišly Kroniky prachu o hodně lépe zdařilé. Co si neodpustím a musím poznamenat, byl opět konec, a abych byla přesnější: závěrečná bitva, či vyřešení zápletky. Autorka by na tomhle opravdu měla zapracovat, protože to bylo celé zase uspěchané a až moc jednoduše vyřešené. Toto mi chybělo, abych dala knize plné hodnocení.
Od autorky už jsem četla Kroniky prachu, které jsem si zamilovala! I přes to se mi do knížky nechtělo kvůli nízkému hodnocení. Mamka po ni sáhla v knihkupectví, že má zajímavou anotaci a koupila mi ji.
Sice to není něco jako od Sarah J. Mass, ale nápad se mi moc líbí. Možná jsem čekala zajímavější zápletku.
Co se týče postav občas mě štvalo chování hlavní hrdinky, ale jinak jsem si postavy zamilovala. Svět a atmosféra knížky se mi líbila. Romantika tak akorát.
Konec mě docela zklamal. Takže doufám že se dočkáme nějaké další knihy podobně jako u Kronik prachu. A také se těším na další knihu od autorky, kterou si jistě koupím!
Knihu mohu jedině doporučit. Jsem si jistá, že i já se brzo pustím do rereadingu. Kniha se čte opravdu rychle a je to spíš oddechové čtení. I přes pár chybiček hodnotím velmi pozitivně.
Za mě bohužel lehké zklamání. Průměrný zážitek, nevyužitý potenciál. Kniha není špatná, hlavní hrdinové jsou sympatičtí, skvělý námět, ale vůbec mě nebavilo dějově všechno ostatní, co se netýkalo Limei a záhadného cizince. Hodnotím knihu průměrně a doporučila bych ji spíše mladším čtenářkám.
Od Lin Riny jsem četla Kroniky prachu, a proto pro mě byla Limea menším zklamáním. I když autorka vytvořila originální fantasy svět se dvěma domorodými kmeny, sympatickou hlavní hrdinku Limeu, romantickou linku protkanou občas zábavnými dialogy, tak se mi příběh Animant a Thomase líbil více.
Už se ale nemůžu dočkat chvíle, kdy vyjdou v češtině další Riiny knížky ...
Kniha se mi dost těžko hodnotí. Příběh byl velice originální, domorodé prvky, jakýsi "matriarchát", rozdíly mezi "civilizovaným" světem a světem na ostrově i to oblékání, nebo teda spíš jeho nedostatek mě hodně bavily a chválím je. Na druhou stranu to byla strašná nuda. Popisy i dialogy pro mě nezáživné. Nechápu, proč je to řazeno mezi fantasy, dost dobře to mohl být historický román z dob námořních objevů, žádné "fantasy" jsem tam teda neobjevila. Sama Limea mi často byla nesympatická a její vývoj nebyl úplně propracovaný. Romantické lince taky něco chybělo. "Svazek" dvou hlavních hrdinů tam taky být nemusel, jednak byl popsaný celkem hrozně, jednak mi přišlo, že ho tam autorka vecpala jen proto, aby se zavděčila dnešní mládeži. Obálka nádherná. Nápad úžasný, ale zpracování se už moc nepovedlo. Škoda. Dlouho budu uvažovat, jestli si ji nechat v knihovničce.
Velice mě mrzí, že tohle byla první kniha, po které jsem od autorky sáhla, protože teď se mi vůbec, ale vůbec nechce do Kronik prachu, a to jsem je sháněla snad rok. Samotná premisa příběhu nebyla špatná, jen nic nebylo jaksi dotažené. Rozhodně bych knihu neřadila mezi fantasy, protože absolutně postrádá jakýkoliv fantastický prvek. Romantická linka taky nestála za nic, už dlouho jsem nečetla nic, kde by mezi hlavními hrdiny bylo tak málo chemie. A v tomhle případě mi nesedl ani styl psaní, myslím, že kdyby kniha byla psaná v er formě a dozvěděli jsme se o příběhu z více úhlů pohledu, mohlo by ho to pozvednout.
Doporučila bych mladým slečnám, ale nemůžu, protože největším nešvarem dnešní doby je nacpat sex úplně všude, i do pohádek.
Dvě hvězdičky dávám za naprosto parádní obálku, ilustrace a neotřelé téma.
Musím sa priznať, že sa mi svet vystavaný autorkou veľmi páčil. Nevadila mi ani romantická linka, kedy hlavná hrdinka od určitého okamihu nedokázala skrotiť svoje vášne a doslova vzdychala pri každom pohľade a pomyslení na Noatuna (cudzinca). Keďže sa jedná o knihu určenú mládeži, je táto linka priam žiadúca. Páčil sa mi každodenný život kmeňa, súžitie s prírodou, skromnosť. Dokonca musím kladne ohodnotiť i niektoré vtipné dialógy medzi postavami. Na rozdiel od iných "dospelých" kníh mi vskutku nepripadali ani trápne. Príjemne som si pri nej oddýchla a zabúdala na ten chaos, čo v dnešnej dobe zažívame a ktorý je viac než znepokojujúci. No a odteraz snívam o živote na ostrove so svojimi najbližšími a dobrými ľuďmi, ku ktorému by nemal prístup nikto s negatívnymi pohnútkami :) Myslím, že by som knihe dala 4-4,5*. Nie je to top medzi top, ale pohladila ma po duši :)
O vymanění se ze zavedeného zkostnatělého systému, o překonání strachu z neznámého, o spolupráci, o víře v sebe sama, o lásce, o sounáležitosti a pospolitosti, o tomhle všem je tato, nutno podotknout, velmi krásně vizuálně zpracovaná kniha.
Lin Rinu jsem zaregistrovala minulý rok s jejími Kronikami prachu a kdo by si nezamiloval pana Reeda a Animant, že ? :)
Tato kniha mi sice přišla trochu slabší, ale přesto mě zaujala. Pomalou romantiku Rina prostě umí!!
Dokonce jsem si díky tématu příběhu vzpomněla na několik filmů, které už jsem dávno neviděla a měla si je chuť připomenout - Nový svět, Pocahontas, Tristan a Isolda, Se slovníkem v posteli….:)
Za zmínku taky stojí velmi originální pojetí poděkování autorky na konci příběhu ….
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Kniha Limea je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 327x |
| Čtenářské výzvě | 41x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 260x |
| Chystám se číst | 239x |
| Chci si koupit | 70x |
| dalších seznamech | 7x |
Za mě spokojenost, knížka se mi líbila, přečetla jsem jí na posezení.