Nemo: Srdce z ledu
Alan Moore
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387721/bmid_nemo-srdce-z-ledu-8Vs-387721.jpg
4
51
14
Liga výjimečných - Nemo série
Máte rádi viktoriánskou žánrovou literaturu? Máte rádi komiks? Pokud jste si na obě otázky odpověděli ANO, pak vám nesmí uniknout poslední dílko Alana Moora a jeho dvorního malíře Kevina O’Neilla, pokračování Ligy výjimečných, trilogie NEMO. Píše se rok 1925 a patnáct let po smrti kapitána Nema plánuje jeho dcera Janni Dakkarová v Ledovém srdci nebezpečnou expedici do Antarktidy, která končí konfrontací pod Horami šílenství, v neprobádané mezeře v mapě, kde se realita naší hrdinky zbortí. V Berlínských růžích se zase utká s mechanickými metropolitními monstrozitami a v Řece duchů bojuje se zvrhlými tropickými tyrany. České vydání jako první na světě vychází v jednom svazku.... celý text
Literatura světová , Komiksy
Vydáno: 2018 , Argo
Originální název:
Nemo Trilogy , 2016
více info...
Přidat komentář
Alan Moore pořád umí spojovat různé postavy a příběhy a to je ta nejzajímavější věc na Nemovi - při prvním záběru na jisté hory jsem pocítil knihomolské vzrušení vzhledem k dobrému dlouhotrvajícímu vztahu autora s dílem jistého spisovatele. Tentokrát ale nějak oproti Lize 1 a 2 chybí radost ze samotných postav, jejich příběhu nebo interakce mezi nimi. Dočetl jsem díky pěkné kresbě a z úcty k autoru, ale neřadím to mezi svá oblíbená díla.
Tohle mi moc nesedlo. Na Alana Moore poměrně slabé a ani kresba tomu moc nepřidává. Je tam pár dobrých míst, ale celkově nic moc.
Zatímco původní Liga vyjímečných byla chytrou aluzí na viktoriánskou fantastiku a poctou klasické brakové literatuře, Nemo už je plnokrevný brak. A nezachrání to ani odkazy k expresionismu. Moore očividně ztrácí s léty svoje kouzlo.
Oproti Lize výjimečných jsou tohle tři přímočaré kraťasy, takže se to nedá tak úplně srovnávat. Nicméně kresba stále výborná, dokonce mám dojem, že jsem si ty větší obrázky přes 2 stránky užíval daleko více. Odkazy na Lovecrafta, Poea, Vernea, Langa a další jsou samozřejmostí.
Tak toto už není Liga výjimečných - sice tam nějaké styčné body jsou, ale už tam není žádná z postav LV, už to není ta skvělá týmovka s výbornou interakcí mezi jednotlivými postavami, které známe z dobrodružné a sci-fi literatury a s dobře zvolenými odkazy tak, že vše zapadalo do smysluplného čtivého příběhu. Tak jako se Nemova dcera snažila vyrovnat svému otci a navázat na jeho odkaz, tak se zřejmě Moore těmito příběhy snažil vyrovnat Lize výjimečných a navázat na ni, ale tady to nějak nefunguje. Vše je postaveno pouze na jedné postavě a různé odkazy a alternativní historie již nemají tu údernost. Možná je to krátkostí příběhů, takže autor více nerozvinul všechny nápady a musel vše rychle uzavřít. První příběh hodnotím jako nejslabší, , naopak nejpovedenější byl příběh poslední. A pak mi vadilo hodně bublin německého textu, kde jsme neměl sílu vše prohánět překladačem.
Geniální mišmaš. Zase. Alan Moore je pořád borec a oč nečekaněji tohle volné pokračování Ligy výjimečných vyšlo, o to víc jsem si užil každou stránku.
Jaký to svátek pro milovníka grafických novel, když vyjde nový Moore! Jaký to svátek pro milovníka pulpu, alternativních historií (další blabla dosaďte sami) když se jedná o spin-off Ligy vyjímečných!
Se zmíněnou Ligou se prostě nehodí měřit, také kdo by na to hleděl, když vyšel nový Moore! Pokud vás totiž také někdy zatáhl magickým drápkem do svého světa neuvěřitelných příběhů, stejně žádné rozumování, mudrování ani analytický rozbor nepomůže, prostě - vyšel nový Moore! Koupíš - vyjde třeba další!
Co víc dodat? Koupil bych klidně i jeho adaptaci telefonního seznamu.
První, co mě po otevření knihy překvapilo, byl použitý papír. Tak tlustý a pevný křídový papír se tak často nevidí. Druhým překvapení, a musím říct že ne příjemným, je fakt, že se to vůbec nepodobá Lize výjimečných. To do značné míry ovlivnilo můj zážitek v prvního lovecraftovského příběhu “Srdce z ledu”. Zpětně, s ohledem k pojetí celé knihy, už ho vnímám jinak, ale i tak mi připadá nejslabší z celé knihy. Možná i kvůli psychologické rovině celého příběhu, kdy se dcera snaží vyrovnat svému otci.
Druhý příběh “Berlínská růže” je dieselpunkový příběh z alternativního nacistického Berlína. Kevin O'Neill má evidentně rád kresbu technických udělátek a technologií a tady si to musel vyloženě užívat. Občas mi zde neseděla kresba postav, ale to je malý subjektivní detail. Příběh je fajn, ale radost mi vůbec neudělaly německé bubliny. Sice je fajn, že je to v souladu s originálem, ale i přes můj zápas s Google Translátorem, bohužel prohraný, mi možná utekly podstatné věci.
Třetí příběh “Řeka duchů” je můj nejoblíbenější. Rozmrzelá stará bába, dinosauři a kybernetické prsatice. Co více si přát? Jednoznačně nejzábavnější příběh celé knihy a zřejmě nejsrovnatelnější s Ligou výjimečných.
V obou knihách Ligy výjimečných jsem si stěžoval na textové části knih - na povídku i na cestovatelský almanach. Tady naopak musím textové části mezi jednotlivými příběhy vyzdvinout. Mají podobu reportáží, jsou zábavné, skvěle spojují příběhy a úspěšně překlenují delší časové období mezi nimi.
Této sbírce třech příběhů o dceři kapitána Nema jsem dal 4 hvězdičky, protože se mi velice líbí nápad kombinovat dobrodružnou literaturu viktoriánské éry. Samozřejmě, že si čtenář musí hodně dohledávat, ale to právě nejvíce oceňuji. Při četbě si rozšíříte obzory a s každým dalším čtením objevíte něco nového.
Oproti lize vyjimecnych vyrazny propad. zvlastni kresba neztratila sve kouzlo, ale pribeh me moc nezaujal
Alan Moore se kdysi rozhodl, že bude psát komiksy pro mne - encyklopedii ....a já za každý jeho komiks děkuji... přesně tyhle komiksové příběhy mám rád a oželím i trošku "divokou" kresbu ..... tohle jsem si za odpoledne vychutnal.....
bez nějakého zdržování 100%
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  V jako Vendeta |
| 2005 | Watchmen: Strážci |
| 2003 | Z pekla |
| 2019 | Providence |
| 2008 | Ztracené dívky |
Kniha Nemo: Srdce z ledu je v
| Přečtených | 48x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 29x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 2x |
Volné pokračování Ligy výjimečných je zaměřeno na Nemovu dceru Janni. Kniha se skládá ze tří samostatných příběhů s velkými časovými rozestupy, které vyplňují dvě sice krátké, ale vtipné, povídky. Kresba je docela dobrá, ale přijde mi že druhý díl Ligy měl kresbu povedenější. Hlavní postavu jsem si moc neoblíbil a většina ostatních má hrozně málo prostoru (s vyjímkou výborného Coghlana v poslední povídce). Z povídek mě nejvíc bavila úvodní v Antarktidě. Ty další byly sice napínavé, ale na můj vkus až moc brakové a přeplácané.