Liga výjimečných

od:

Liga výjimečných

Londýn, rok 1898. Viktoriánská éra se pomalu uzavírá, nadchází dvacáté století. Po stagnaci přichází čas velkých změn, doba cudného pořádku i sprostého chaosu. Doba si žádá hrdinů. Příběh komiksu se odehrává v roce 1898 a autor si pro něj vypůjčil hrdiny z klasických děl dobrodružné literatury 19. století - Stevensona, Haggarda, Doyla, Wellse, Verna a Stokera ad. Obrovská nadsázka a smysl pro humor autora příběhu spolu s dokonalou kresbou Kevina O´Neilla řadí tuto knihu k tomu nejlepšímu, co v Česku dosud v komiksovém žánru vyšlo....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/62_/6293/liga-vyjimecnych-i-6293.jpg 4.4115
Originální název:

The League of Extraordinary Gentlemen (1999)

Žánr:
Komiksy, Sci-fi, Fantasy
Vydáno:, BB art, Crew
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Přidat komentář
pavla9879
09. června

Příběh se mi bohužel moc nelíbil a to jak po stránce děje, tak po stránce grafické. Filmová verze z roku 2003 byla mému vkusu daleko bližší.
Postavy byly nepropracované, velice nesympatické, stmelené dohromady doslova násilím. Slečna Murrayová tam byla nejspíš jen proto, aby si kreslíř sem tam mohl načrtnout ženskou.
Povídku, která je součástí knihy, jsem ani nedočetla, bohužel.

tsal
03. ledna

Je až s podivem, že když jsem namátkou kupovala své první dva komiksy v životě, náhodou jsem sáhla po takřka geniálních dílech, k jejich čtení jsem se měla opakovaně vracet. Liga výjimečných je právě jedním z nich.

Shrňme si to. Fascinuje mě steampunk, miluji vše kolem viktoriánské Anglie, britskou literaturu tohoto a přilehlých období čtu poměrně často, mám sklony ke kousavému ironickému humoru, fantastické a dobrodružné literární hrdiny této doby znám z desítek různých adaptací. S takovou výbavou jít na Ligu výjimečných je zkrátka trefa do černého, protože právě všechny tyto mé oblíbené složky tu dostávají svůj prostor, skvěle se doplňují a kombinují, a nejslavnější hrdinové ožívají v nejslavnějších dobrodružstvích bez ohledu na kdy, kde a jméno autora.

Alan Moore je mistr svého řemesla a sám pravděpodobně fanoušek všech těchto žánrů, protože krom dobře a zábavně napsaného příběhu se nám na stranách komiksu objevuje jedna narážka na známé či méně známé dílo za druhou. Čtení samo je tedy jedním velkým literárním testem, který zkoumá, jak moc je čtenář sečtělý. Čím více toho znáte, tím více se bavíte a tím hlubší a bohatší svět Ligy je. Kresbu bych pak nenazvala líbivou, spíše zvláštní a svébytnou. Často využívá kontrastu, výrazných stínů a než by postavy činila krásnými, šperkuje je nelichotivými detaily.

Hadati
09.02.2016

Roku 1898 hrozí Britskému impériu velké nebezpečí z rukou neznámého zločince. Z toho důvodu se britské tajné služby rozhodnou dát dohromady neobvyklou skupinu sestavenou z dobrodruhů, vyděděnců a netvorů. Tuto skupinu má dát dohromady žena, což je úloha pro ženu konce 19. století dost neobvyklá. Touto ženou je slečna Murrayová. Sečtělí nejspíš tuší, proč byla vybrána jako jedna z členů podivných existencí – kapitána Nema (jestli tohle vám nic neřekne, nemá smysl, abyste dál četli), Allana Quatermaina (Indiana Jones 19. století), dr. Henryho Jekylla (a pana Edwarda Hydea) a Hawleye Griffina (neviditelný muž).

Na tomto komiksu je skvělé, že je v něm velmi mnoho odkazů na další knižní díla 19. století, než jen na hlavní postavy příběhu. Namátkou tak zde můžete narazit na zmínky ohledně Sherlocka Holmese, Nanu Emila Zoly apod. Moore se dostatečně nevypořádal s motivacemi hrdinů, proč by měli pracovat pro Anglii, takže jejich spojení do skupiny „superhrdinů“ je dost násilné. Přesto je každá postava něčím zajímavá a zaujme. Pouze u slečny Murrayové jsem měl dojem, že je tam spíše jen kvůli postupnému odkrývání jejího tajemství, protože na rozdíl od ostatních členů této nesourodé skupinky, nemá žádné schopnosti, kterými by dokázala nějak výrazně přispět k záchraně Velké Británie. Tedy pokud její schopností nemělo být, že tuto skupinu hrdinů držela pohromadě.

jorgesob
16.12.2014

komix, který mě mimo jiné dokopal k tomu abych si konečně sehnal všechny wellsovky. a vůbec skvělý retro příběh kresba vtípky. a překopání postav s různých románů. alan moore je po právu nejlepší komixový scénárista a vypravěč příběhů

Amalthea
25.09.2014

Velociprd: Tento pojizdný nočník, poháněný metanovým motorem, byl dítkem výstředního skotského zemana Ferguse z Fergusu, již od dětství sužovaného chronickým alkoholismem a souvisejícími zažívacími chorobami, jejichž vinou nebyl zeman s to v prostředcích veřejné dopravy častokrát udržet stolici ni moč. Jeho pozdější vynález, patentovaný pod jménem " Velociprd" se v druhé polovině sedmdesátých let devatenáctého století dočkal omezeného použití, ale jeho provoz byl nakonec ukončen, když blíže neurčitá změna stravy mezi zákazníky vedla k náhlým, nečekaným zrychlením velocitoalety, jenž častokráte vystřelila rychlostí větší než dvě stě kilometrů za hodinu. Následné nehody byly tak hrůzostrašné, tak společensky demorlaizující , že se velociprd patnáctého října 1879 za povzbuzování hrstky přihlížejících, vydal na poslední dojemnou cestu do depa na Sauchiehall street.

Roku 1862 se starému mládenci a majiteli pohřebního ústavu H.Barnstablovi podařilo zdokonalit elektrickou kardioturbínu, jenž měla osobám trpícím kardiovasulárními chorobami zajistit pravidelný puls. Víc než šestavdacet kilogramů těžký přístroj bylo možné k pacientově hrudníku buď přibít nebo přilepit, aby v případě naprostého selhání srdce, mohl pacient za pomoci otočení postranní kliky přístroj nahodit a v nejlepším případě vyrobit dost elektřiny na to, aby se nepslušný orgán znovu nastartoval. Prototyp jenž měl v sobě zabudovanou hrací skříňku hrával " Bliž k tobě, Bože můj ", když se otočilo nouzovou klikou. Byl však shledán nedstatečným a vyřazen. Poté co se řada pacientů vinou špatně upravených katétrů uškvařila zaživa, zmizel i Bernstable a po zbytek svého života se údajně vydával za ženu.

ALAN MOORE ( Liga Výjimečných)

Kapis
04.06.2013

Tak u tohoto jsem se bavil ještě více než u TOP 10 a tak dlouho jsem to odkládal kvůli posranému filmu, který s tímto komiksovým skvostem fakt nemá moc společného. Vůbec se nedivím, že se Moore od takovéto odtržené sračky distancuje. Atmosféra verneovské představy konce 19. století se spoustou klasických postav dobrodružných románů, které jsem jako děcko hltal, mě kompletně vtáhla do sebe. Určitě mi spousta věcí unikla, ale tak dobře jsem se dlouho nepobavil.

Tento komiks je jednoduše skvost od začátku až do konce.

Více jsem se rozepsal v recenzi, kterou lze nalézt zde:
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/liga-vyjimecnych-the-league-of-extraordinary-gentlemen-599

RaptoR
31.01.2013

Představte si konec devatenáctého století, Viktoriánskou Anglii... A k tomu přidejte, že všechny vynálezy a osobnosti, o kterých snili J. Verne, H.G. Wells, A. C. Doyle nebo pan Stevenson opravdu existují...
Příběh nás zavede v doprovodu slečny Murrayové, kapitána Nema, dobrodruha Quatermaina, dr. Jekylla a neviditelného Griffina do zákoutí Londýna, kde tato nesourodá směsice hrdinů pátrá po ukradeném Cavoritu - antigravitačním zařízení, které umožní ovládnout vzdušný prostor. Sama Británie je o to požádala, i když...
Více si přečtěte sami, Alan Moore opět nezklamal a představuje se nám ve své nejlepší formě. Kresba Kevina O´neilla sice může vypadat průměrně a stroze, ale to jen do té doby, kdy si začnete všímat drobností na velkých panelech. Čtenář se tak může kochat nahými děvami, rvačkami, zákoutími a panem Hydem, žeroucím své nepřátele.
Komiks je vázaný v luxusní kožené vazbě a je obohacen spoustou dobrovodných materiálů - od původních obálek po Mooreovu povídku, spadající svým stylem do brakových anglických sešitů.

Sorry - Lazy
22.01.2012

Skvělé smíšení mnoha anglických literárních hrdinů a úžasná kresba Kevina O'Neilla... Co víc si přát ?