Lidé z maringotek

2 28.04.2023

Další kniha z dávné povinné četby, mám jí stále v knihovně. Eduard Bass vypráví krásné příběhy lidí kolem cirkusu a té doby.

1 18.07.2022

zajímavé a úsměvné příběhy a vzpomínky lidí od cirkusu, uvítal jsem na konci knihy i slovníček některých výrazů a slangů používaném v cirkusovém prostředí které autor v knize použil,oddechová četba

1 17.01.2022

Knihy od pana Basse mně nikdy neoslovily, stejně jako filmová zpracování. Působily na mně těžkopádně. Ale jistě je to krásná literatura pro všechny milovníky tohoto žánru.

34 29.08.2021

Krásné povídky z cirkusového prostředí. Moc mě bavili před lety a i dnes. Je to kočovní život, to musí mít lidé v krvi, aby takto žili. Jenže mi jim svým způsobem můžeme závidět, na druhou stranu však uživit se tímto způsobem života, je nesmírně těžké.

3 04.08.2020

Další moje srdeční záležitost, hned po Cirkusu H. Chvíli sice trvá než se člověk začte, je to něco jiného než román. Ve druhé půlce mě to začalo konečně bavit, proto jsem se vrátila zase na začátek a četlo se to skoro samo. Jen jsem si musela tak nějak zvyknout.

12 12.07.2019

Kniha i film byly velmi dobré.Není to sice Humberto,ale samostatně se mi to líbilo asi víc.Myslím,že bylo dobré,že se tyhle povídky do Humberta nevešly.

3 17.01.2019

Film byl skvělý a kniha taky. Doporučuji.

14 19.11.2018

zajímavé a poetickým stylem psané povídky. Autor využívá hodně "nářečí" a lidové mluvy artistů..ze začátku jsem měla problém se začít, hned úvod je totiž květnatým výlevem zamilovaného muže-...nicméně postupně se akce rozjížděla. podle mně úplně nejlepší je povídka "příběh vysloužilého voltyžéra", a další 3 následující do konce knížky. Cirkus Humberto byl jiná liga. Nicméně i u lidí z maringotek se dobře sedělo u táborového ohně a dobře se popíjelo, klábosilo a vykládali historky...
Byla tady ještě patrná noblesa, spojená s artisty, artistkami, obdiv ke kumštu...(autor i odhaluje taje některých kouzelnických triků...) takové ohlédnutí za slávou a dobrodružným životem cirkusáků počátkem 20století....

3 09.05.2018

Deset povídek z cirkusového zákulisí, ale tak trochu s jiným nadhledem - s lehkým úsměvem na rtech (...deset let zpátky jsem president klubu atletů John Žižka...) a malou nostalgií ("Láska, můj hochu . . . láska sama není věrná, jako vítr není stálý a oblaka nejsou pevná. Vděčnost, obdiv, úcta, to jsou štítonoši věrnosti, neboť ctnost se řadí k ctnosti a láska není ctnost . . . ")

Nejprve jsem se do knihy nějak nemohla začíst. Mé myšlenky bloudily někam jinam, ale tak od třetího příběhu se vše ustálilo a já dočetla skoro jedním dechem.

1 22.01.2018

Kniha obsahuje soubor deseti povídek, předmluvu napsal Mojmír Grygar

19 03.01.2017

Kniha je podle mě dost podhodnocena, mně se příběhy moc líbily.

1 05.05.2016

Od Basse jsem čekal mnohem víc. První půlka knížky mě nezaujala. Druhá už se blížila mému očekávání. Celkově dávám tři hvězdičky.

22 01.01.2013

Svým komentářem se od předešlých budu lišit. Oproti Cirkusu Humberto, který mne bavil od začátku do konce, jsem u těchto povídek měla vždy problém se do nich pořádně začíst. S tím, že cca první polovinu každé povídky jsem vždy louskala děsně dlouho a vždycky mě to začalo bavit až zhruba od druhé poloviny. Nevím, asi bych si tu knihu znovu nepřečetla. Jen netuším, jestli je to mnou nebo knihou. Možná spíš mnou...

1 01.03.2012

v případě " Pana Spisovatele " Eduarda Basse nemá snaha tyto krásné lidské osudy a příběhy zfilmovat moc velkou šanci proti páně Bassově brilantním slohu a síle v knize. je to svět sám pro sebe a já ho vždycky rád prožívám zas a znova. Ne že bych si nevážil perfektních výkonů herců, režisérů, kameramanů - to ne - , ale, pan Bass a jeho knihy mi dávají víc než podstrčené obrázky z filmu. To samé platí i o Cirkusu Humberto a jiných

11 14.12.2011

Autor toto dílo mínil jako poděkování čtenářům za pozornost, kterou věnovali knize Cirkus Humberto. Řekl bych však, že v především v popisu charakterů postav jednotlivých povídek Cirkus Humberto ještě předčí.