Lidé jsou podceňováni
Geoff Colvin
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281641/bmid_lide-jsou-podcenovani-Ehy-281641.jpg
3
3
1
Co ani nejchytřejší počítače nikdy nebudou umět. Existují pádné důkazy o tom, že technický pokrok má podíl na stále rostoucí nezaměstnanosti, pomalém růstu mezd a na situaci, kdy absolventi vysokých škol přijímají místa, která nevyžadují ani titul bakaláře. Ale tato děsivá budoucnost není nevyhnutelná. Někteří lidé sice doplatili na to, že je technika připravila o zaměstnání, a další to ještě čeká. Doplácet ale nemusíme. Zásadní skutečnost, kterou je třeba pochopit, a která je závažnější, než si možná uvědomujeme, je fakt, že se mění sama podstata práce a mění se dovednosti, kterých si ekonomika cení. Podobné historické posuny jsme již párkrát zažili – tím nejznámějším byla průmyslová revoluce. Pokaždé ti, kteří onen posun nerozpoznali nebo se s ním odmítli smířit, odpadli. Ale ti, kteří jej přijali za svůj, získali přinejmenším šanci na daleko lepší život. A totéž se ději i tentokrát.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2016 , Management PressOriginální název:
Humans Are Underrated
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
IQ, inteligence průmyslová revoluce
Autorovy další knížky
| 2010 |  Talent nerozhoduje |
| 2016 | Lidé jsou podceňováni |
| 2015 |  Talent se přeceňuje |
| 2010 | Růst i při klesajícím trendu |
Kniha Lidé jsou podceňováni je v
| Přečtených | 4x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 18x |
| Chystám se číst | 7x |
Kniha obsahuje celkem ucházející popis toho, jak stroje přebírají práci lidem. Různé příběhy jsou zajímavé, ale čeho je moc, toho je příliš – po nějaké době mě to začalo nudit. Když ale autor přejde k řešení problému, je najednou naprosto mimo.
„Belinda Parmarová, britská technologická komentátorka, která říká, že chce „změnit korporátní svět, aby se středem veškerého podnikání stala empatie,” cituje zjištění průzkumu, že „číšníci, kteří dokážou lépe projevovat empatii, si vydělávají na spropitném asi o 20 procent víc” a „vymahači dluhů s empatickými dovednostmi dostali zpět dvakrát tolik dluhů”
1) i stroj může vyvolávat emoce a působit empaticky
2) pokud lidé nebudou pracovat ve výrobě, ale jen empaticky, budou skutečně vlastníci kapitálu chtít koupit tolik empatie, aby to uživilo miliardy dalších lidí?
2) Pokud lidé nevydělají peníze, jakákoliv empatie je z nich nedostane, ani za zboží, ani jako splátku dluhu
Kromě toho autor ukazuje, jak bude užitečná komunikace. Jak? Ta komunikace i ta empatie je užitečná na oblbnutí lidí, kteří mají peníze nebo na podporu ostatní činnost, například výroby – samostatně se jimi živit nejde. Jeho názory jsou hezké, ale pokud lidé nebudou tvořit konkrétní produkty, tak to prostě fungovat nebude. Dále autor mluví o tom, že musí přežít nejzdatnější. Pokud technici a vědci budou nahrazeni empatickými užvaňenci, nějak v tom na rozdíl od autora nedokážu vidět to, že přežili ti nejlepší. Daná tvrzení se autor ještě pokouší zachránit tím, že někteří lidé vyhodnocující některé věci mohou počítače překonat – což ale na jiném místě popírá tím, že podle něj nelze říct, že počítače něco nedokáží, protože když se něco takového řeklo, počítače to obvykle během několika let dokázali (což opět barvitě ukazuje na mnoha příkladech). Navíc ne každý může patřit k těm, kteří tyto výjimečné služby mohou poskytovat. Kolik lidí je potřeba například na vyhodnocování chování lidí v bitvách? A opravdu ani to nezvládnou počítače za nějakou dobu lépe než lidé? Autor potřebu empatii a komunikaci ukazuje také například na práci týmů. Pokud však počítač nahradí jednotlivce, proč by časem nemohli nahradit i týmy?