Utajovaný projev

08.01.2020

Hodně drastické popisování období po roce 1956, hodně násilí jak na Kolymě, tak i mezi členy KGB, život člověka se stává bezcenný po "splnění úkolu". Rovněž popis maďarských událostí je plný násilí a krve; a tím vším prochází Lev s rodinou, která se nakonec spojí. Kniha hodně napínavá, snad víc než Dítě č.44.

08.12.2019

Od minulé sirové kriminálky a politického náhledu do světa v SSSR je tento díl politicky a dějově překombinovaný. Divil jsem se co vše se podle autora mohlo dít v Sovětském trestaneckém táboře, Maďarsku a v době, kdy se prolíná minulost s časem, kdy se příběh vyprávěn. I když je kniha slabší než první díl, má své silné momenty a nabízí relativně dost napětí.

24.11.2019

Bylo by bláhové brát Smithovy knížky jako obraz reality v SSSR. V prvním dílu jsem se ale nechala pohltit dobře zachycenou zdrcující atmosférou přijetí každodenní absolutní nejistoty. Na autorovo vyprávění jsem, byť s výhradami, přistoupila a připnula mu na hruď čtyři pěticípé hvězdy.
Utajovaný projev by se mohl odehrávat kdekoliv a kdykoliv, Sovětský svaz a Maďarsko 50. let s ním nemá moc společného, i když se to tak tváří. Je to příběh, ve kterém vystupují postavy schopné absolutní proměny, psychologicky podivně naprogramované a až nelidsky působící (Fraera), na druhou stranu postavy ukotvené v jedné jediné poloze, působící oproti prvnímu dílu ploše (Lev i Raisa) či postavy schopné vývoje, ale ne příliš uvěřitelného (Zoja a Malyš). Když mi došlo, co čtu, tedy fiktivní dobrodružný příběh, ocenila jsem konečně působivé akční aspekty, které se autorovi povedly (např. tank a Stalinova bronzová hlava).
Jako ztrátu času to nevidím, ale s Agentem 6 si to ještě rozmyslím.

21.09.2019

Dítě č.44 byl román skutečně temný, až dokumentární. Jeho volné pokračování v podobě Utajovaného projevu se s "Dítětem" nedá rovnat. Připadá mi jako takový americký akční thriller, kdy to, co mnou otřáslo v prvním románu, je sice tady, ale jen tak lehce naznačené a zbytečně moc prostoru je věnováno honičkám a hledání Zoji. Navíc ten romantický, limonádový konec! Na rozdíl od "Dítěte" málo uvěřitelné, nic nepřinášející, zkrátka nevydařené. Holt si Smith prvním dílem nasadil hodně vysoko laťku.

26.08.2019

Jestliže jsem u Dítěte č. 44 půl hvězdičky přidala, tak tady jsem ji ubrala. Velké zklamání, překombinované, přinutila jsem se knihu dočíst, určitě se k ní nikdy nevrátím.

04.07.2019

Doporučuji..

26.03.2019

Nadsena z Ditete 44 jsem jeste za pulkou teto knihy cekala, kdy "to" konecne zacne. Nedockala jsem se. Ke cteni jsem se nutila, obcas protocila oci, sledovala jsem stranky kdy uz bude konec. Jako samostatna knizka mozna dobry, ale ja cekala pokracovani skvelyho prvniho dilu.

31.12.2018

Kniha se mi líbila, byla úplně odlišná od prvního dílu a vůbec ji to neuškodilo. Nechybělo zde napětí a chvíli jsem o Lva měla opravdu strach. Zoja mi byla strašně nesympatická, souhlasím, že i přesto co se jí stalo se chovala jako spratek. Určitě si přečtu i poslední díl série.

19.12.2018

Na knihu jsem se strašně těšila, protože dítě číslo 44 považuji za nejlepší knihu co jsem zatím četla a to, i když jsem film viděla dřív, než jsem zjistila, že je knižně vydaný. Upřímně, asi budu jediná, jsem si fakt přála, aby Zoja byla mrtvá, takového spratka aby člověk pohledal, všechno si to zasloužila a byla jsem šťastná za Lva a Raisu, že se jim povede dobře, bez tohoto příživníka co je chce jen zabít... Když se znovu vynořila na scéně, tak jsem byla dosti otrávená, ale četla jsem dál, avšak její pubertální "výblitky" (bohužel jiný lepší název mě nenapadá) ohledně Malyše jsem vždy chtěla přeskakovat a chtěla jsem vědět co je se Lvem
(stačí, když si u toho člověk představuje Toma Hardyho a tu postavu musí milovat =) Pro záchranu spratka co si to vůbec nezaslouží zažívá peklo, upřímně nechápu proč, já bych se zaměřila na vděčnou a milou Jelenu. Kniha opět ukazuje jak vztah Raisy a Lva dokáže být vratkavý, když Lev přišel o Timura, tak jsem opravdu plakala. Část kdy příjíždí do gulagu mě absolutně nebavila, ale po smrti Timura, to opět nabralo dech. Konec bych si přála se smrtí někoho jiného z hlavních postav. Na dítě číslo 44 to nemá a škoda, že třeba nevrátili Vasilije, který by tomu dodal šťávu. Dávám knize 75%

20.06.2018

Dalo se, s trochou fantazie. Napsaná je kniha v celku dobře, jen mi úplně nesedělo vysvětlení převrat v 89, ale když berete knihu jako zabávu a ne informační zdroj, tak budete spokojeni. Každopádně na kvalitu 1. dílu kniha nedosáhla.

11.06.2018

Kniha se mi líbila o malinko méně než Dítě č. 44, i když náboj a spád se jí upřít nedají..

26.04.2018

Pohled na to jak lidé trpěli v totalitním režimu je více méně ohrané téma. Málokdo ale umí tuto dobu přiblížit se vším všudy. Velmi oceňuji zapojení vorů do příběhu, jelikož o vorech se v souvislosti se Stalinem už moc nemluví. Nečetla jsem první díl Dítě 44, což byla chyba, jelikož mi chyběly v některých pasáží souvislosti. Konec příběhu v Budapěšti zdál se mi už zmatený a ztrácela jsem se v tom kdo vlastně proti komu. Také se mi zdá, že Lvu Děmidovi bylo zbytečně ukřivděno a udělali z něho chudáčka, který by pro svoji rodinu udělal vše. Ovšem knihu doporučuji z hlediska kvality ruských reálií a dobře vsazeného příběhu.

20.03.2018

Volné pokračování "dítěte" se určitě podařilo. Možná ne úplně na jedničku, protože tady je to trochu překombinované, zvláště maďarský závěr. Na druhou stranu se dá kniha doporučit jako odrazový můstek pro všechny, kteří se chtějí dozvědět něco víc z druhé poloviny minulého století.
Vlastně bych ji doporučil, či spíše přikázal těm, kteří o této době nic vědět nechtějí.

14.03.2018

Podobne jako Dite 44 od pulky trapny a prekombinovany.

22.02.2018

Na pokračování série o Lvu Děmidovi jsem se docela těšil a delší dobu chystal. Tahle kniha mě rozhodně nezklamala, je čtivá, svižná a má opět výbornou zápletku. Jak zde mnozí píší, nelze srovnávat s Dítětem 44. A to nelze, protože je to samostatná kniha s jiným dějem a příběhem. Což by si kniha proto zasloužila, aby ji zde hodnotili všichni jako pokračování a nebyla srovnávána s Dítětem, ale věc každého.
Za mě dobře napsaná, ubírám pouze jednu hvězdičku za "nesmrtelnost" hlavního hrdiny.

28.12.2017

Po přečtení knihy Dítě číslo 44 jsem se hned pustila do Utajovaného projevu - opět dobrá, čtivá kniha, snad jen druhá půlka trochu přehnaná, překombinovaná.....

13.11.2017

Kniha Dítě číslo 44 se mi líbila více, ale i druhý díl mne bavil. Pár věci mi v knize přišlo nesmyslných a přehnaných, ale i tak bych knihu doporučila :)

07.08.2017

Kniha s kvalitně vybudovanu atmosférou a spádem. Vyčítat až příliš malou uvěřitelnost mi příjde přizažené za vlasy - nejedná se přeci o literaturu faktu, má lidi zaujmout a ne přesně popisovat soudobé reálie. Za mě dobrá.

28.05.2017

Napínavý a až příliš akční příběh ze Sovětského svazu plný zrady, komplotů, lítosti a odplaty. Sladký závěr popírá předešlý děj a bohužel snižuje hodnotu knihy.