Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12088/bmid_dite-cislo-44-wF3-12088.jpg
5
2264
513
Lev Děmidov série
1. díl >
Když strach dokáže umlčet celý národ, alespoň jeden člověk musí vyslovit pravdu... Sovětský svaz, rok 1953. Stalinův železný stisk neustále sílí. Brutální praktiky ministerstva státní bezpečnosti (MGB) nejsou žádným tajemstvím. Režim dokonce občanům přikazuje věřit, že socialistické společnosti se podařilo zcela vymýtit zločinnost. Když se u železniční trati v Moskvě najde mrtvola malého chlapce, zaskočí příslušníka MGB Lva Děmidova – válečného hrdinu, upřímně oddaného režimu – tvrzení příbuzných oběti, že šlo o vraždu. Lev splní rozkaz nadřízených a pomůže zatajit fakta, začnou v něm však hlodat pochybnosti. Brzy poté se jeho život převrátí naruby. Lva degradují a s manželkou Raisou, podezřelou ze špionáže, pošlou do zapadlého města na Urale. Ke svému překvapení Lev zjistí, že k vraždám dětí dochází i tam. Manželé si dobře uvědomují, že později je čeká mnohem tvrdší trest než pouhé vyhnanství. Snad právě proto se rozhodnou riskovat život a pátrat po vrahovi na vlastní pěst. Román Dítě číslo 44, zdařilý a oceňovaný debut mladého britského autora Toma Roba Smithe, vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatila. Román s reálným pozadím nabízí kromě strhujícího kriminálního příběhu i děsivý obraz diktatury, která se drží u moci jen díky stupňovanému teroru.... celý text
Literatura světová , Romány , Thrillery
Vydáno: 2009 , Knižní klub
Originální název:
Child 44 , 2008
více info...
Přidat komentář
Měla jsem nějakou audio rozhlasovou adaptaci s Martinem Myšičkou, což bylo fajn, mám ho ráda. Myslím ale, že příběh byl osekaný na úplný základ a minimum, tak se asi ani moc nedá mluvit o tom, že jsem to "četla"... Škoda. Zkusím si dát pauzu a pak si to opravdu přečíst.
Jestli mi někdy dalo hodnocení zabrat, tak se to týká této knihy. Čtivý, napínavý thriller. Ale ty reálie!! Je velmi snadné podlehnout příběhu, ale... Ne, toto nejsou pravdivě popsané podmínky života v SSSR té doby, a to nemám iluze už o ničem. Možná si Smith nastudoval, co mohl, ale zaručeně nestudoval ze skutečných pramenů. Je to téměř komické, jak o Rusku a Rusech píše. Kdyby byl ten systém skutečně tak idiotský, neudržel by se ani měsíc, SSSR by nejen nevyhrál válku, ale nedokázal by ani Rusko dostat z láptí mezi průmyslové velmoci. Smith si to představuje jako Hurvínek válku. Nepochybuji, že ta doba byla těžká, ale jeho popis je prostě nereálný. Už jenom otázka, proč činy sériového vraha Čikatila autor přesunul do úplně jiné doby, do doby tzv. stalinského teroru, to prostě není jen literární licence, potřeboval vykreslit co nejhrůznějším způsobem právě tuto dobu; přece Chruščov odkryl Stalinovy zločiny a to byl z pohledu Západu světlý čin, který nemožno zpochybnit. Ne, opravdu to není autentické, jsou to pouhé kulisy a nestojí moc pevně. Je to možná obvyklé klišé pro anglosaské publikum, aby vědělo, jak v jejich světě je vše v pořádku, jak ten Stalin byl stejné zlo jako Hitler, možná i horší. Je třeba potvrdit, že vítězná válka s Ruskem (jaká jiná, že?) by byla pro lidstvo největším dobrem. Nebyl náhodou ten Stalin ve stejné roli jako dnes Putin? Ne, téhle propagandy a manipulace mám už plné zuby.
Už jednou jsem podlehl dobře napsanému příběhu (Vyhnání Gerty Schnirch) a bez ohledu na zkreslení reálií jsem zhodnotil knihu vysoko. Už nemám v úmyslu to opakovat. Tato kniha je propagandistický škvár a odpad. Tak ji posílám, kam patří.
Knihu podobného tématu jsem ještě nečetla, tudíž nemám moc s čím ji srovnat. Bylo to čtivé, s dobře vykreslenou atmosférou tehdejší doby, ale konečné rozuzlení celého příběhu mi přišlo poměrně nelogické a přitažené za vlasy. Každopádně na to, že se jedná o autorovu prvotinu, je to dost dobře napsaný kousek. Ráda si přečtu i další jeho knihy. 3/5
Veskrze výborná záležitost, která nám přibližuje atmosféru stalinského Ruska a období jejího konce, a tak se stane, že jisté nelogičnosti jeden rád odpustí ve prospěch vylíčení atmosféry a její syrovosti. Vzniklo vynikající rozhlasové zpracování (viz server Panáček v říši mluveného slova a heslo Dítě číslo 44) a taktéž obstojný film (viz ČSFD a heslo Dítě číslo 44), obé lze doporučit. Je to zkrátka příběh, který nutno zkonzumovat v několika podobách a verzích. Jedince chtivé reálných podkladů odkazujeme na heslo ve Wikipedii s názvem Čikatilo. Protestovat lze jen proti dvěma věcem a obě se, kupodivu, týkají kritik: ne, není nepředstavitelné, že tam tehdy panovaly takové poměry. Panovaly. A ne, není nepředstavitelné, že mohla existovat společnost, která samu myšlenku "vadného člověka" popírala – existovala.
Úplně jiný typ knihy, než na co jsem zvyklý, ale líbilo se mi to. Bylo to čtivé, surové, některým věcem jsem až tak neuvěřil, ale jistým způsobem odrážejí realitu tehdejšího Sovětského svazu.
Na můj vkus místy příliš popisné což snižovalo čtivost. Co se mi líbilo byla proměna charakteru hlavního hrdiny a konečné rozuzlení.
Příliš mnoho přetvářky, podrazů, lží, nepřesvědčivý, těžko lidsky pochopitelný příběh, všechno na hraně a celkově za hranou mé tolerantnosti.
Jistá doba v SSSR byla krutá a přetěžká, odvaz k bezbřehému mrzačení všeho - charakteru, lásky, rodiny, přátelství, nám zde neruský autor s gustem neservíroval v kousku ruské historie. Pocit pomluvy mi z ní vyloženě čiší.
Skvělá kniha ze stalinovského Ruska,psychický i fyzický teror,mučení,vraždy na denním pořádku,perfektně popsaná neutěšenost té doby,bída a hladomor,z knihy mě občas mrazilo,doporučuji.
Po celou dobu jsem měla pocit, jako by mi na prsou ležel obrovský kámen. Tak moc mne to téma oslovilo a nedalo mi spát.
A musím říct, že oproti filmu, je kniha úplně jiný level. I přes skvělého Toma Hardyho se film s knihou nemůže vůbec srovnávat....
Již dlouho jsem nečetla knihu, ze které bych měla těžké sny. Téhle se to podařilo. Školní vymývání mozků si sama z dětství pamatuji, i když sedmdesátá léta v Československu se nedají srovnávat s padesátými lety v SSSR. Autor odvedl skvělou práci. Na prvotinu neskutečně dobře zpracované.
Myslím, že se jedná o moji první knihu, která má jakoukoliv větší spojitost s Ruskem a jeho hrůznou minulostí plné bezpráví a lynčování. Samozřejmě je znát, že autor je touto zemí okouzlený, musel strávit několik měsíců v knihovně zavrtán do ruských reálií a tak se na pulty dostalo čtivo, které není úplně okázalé. Člověk má zde k postávám hodně blízko, vše navíc umocňuje fakt, že Rusko kdysi na podobné bázi fungovalo a do jisté míry ještě pořád funguje - proto si myslím, že je dobré vyzdvihnout ty, co zbrojí proti. Já měl u jistých pasážích trochu problémy udržet pozornost, ale myslím, že po půli jsem si začal všechny ty malé bezvýznamné slepé uličky dávat do souvislosti a najednou přede mnou stála bravurně vymyšlená story, která umí ve čtenáři vyvolat spoustu dojmů a vzbudí zájem nastudovat si něco více třeba o pracovních táborech. Není to kniha roku, ale zakončení je celkem strhující.
Přitažené za vlasy, ale když to tak budeme brát a nebudeme se moc pitvat v detailech, bylo to super! Přečteno na jeden "hlt".
O Rusku mám dost načteno, něco jsem i překládala, byla jsem tam ... Tohle není autentické, je to napsané především na efekt pro anglosaské publikum.
Kniha s velmi silným a řekl bych i emocionálně výrazným námětem,jenž vás vtáhne během několika vět do příběhu, který už svým dobovým zasazením slibuje nadprůměrný zážitek.Děj se odehrává za Stalinovy vlády,a podbarvuje už tak dost děsivé rysy celého příběhu.Výborná kniha,jenž kromě napětí ukazuje i odpornost komunismu a bídu a poměry v tehdejším Sovětském Svazu.
Film jsem neviděl, jen jsem něco málo zaslechl o knize. Jelikož byl film v Rusku zakázán zařadil jsem si tuto knihu do svého plánu knih ke čtení. Chápu, že se téma knihy Rusům nelíbí, obzvlášť pokud se Rusko stále neumí vyrovnat se svou sovětskou minulostí. Pokud je pro Rusy tak kontroverzní osobnost Stalina brána jako největší Rus, který je dostal od dřevěného pluhu do vesmíru tak to chápu. Ovšem nejde si pouze idealizovat si onu dobu, bagatelizovat a popírat zlo a násilí, které rozpoutal paranoidní Stalin na svých lidech a znásilňování okolních států a vlád. Pardon, nechal jsem se trochu unést, nyní k věci. Kniha je do poloviny dobrá a slušně vypovídá o sovětském stavu společnosti. Ale po pravdě, jsem se nemohl zbavit dojmu, že v tomto směru autor zbytečně tlačí na pilu. Zápletka má svůj spád Od druhé poloviny knihy děj šel přímočaře k cíli a působilo to až moc jednoduše. Stejně jako linie vyšetřovatele a vraha byly na můj vkus opřená o náhody a jejich propojení bylo zvláštní. Pochopil jsem motiv vraha, ale moc mi pod nos nešlo,proč vodítka dělá tak komplikovaně a brutálně. Bylo zde dost prostoru pro oba aktéry, který se dal lépe využít. Z druhé strany vrahův záměr byl se nechat najít, tak nač kličkovat a dělat dějové zvraty. Autor si našel svou cestu, která mě v ničem neurazila. Kniha má silná témata a čtenářovi dost nabídnout.
Clovek si tak nejak najednou zacne vazit toho ze proste muze v klidu zit a jen o tech zverstvech cist a moct kdykoliv prestat a vsemu uniknout.
Opravdovy klenot,takhle kniha.
Štítky knihy
stalinismus Rusko zfilmováno politika 50. léta 20. století sérioví vrazi Sovětský svaz KGB státní terorismus podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2009 |  Dítě číslo 44 |
| 2016 |  Farma |
| 2011 | Utajovaný projev |
| 2013 | Agent 6 |
| 2009 | Čas pomsty / Vzpomínáš si? / Dítě číslo 44 / V šachu - zkrácené verze |
Kniha Dítě číslo 44 je v
| Právě čtených | 34x |
| Přečtených | 3 096x |
| Čtenářské výzvě | 459x |
| Doporučených | 276x |
| Knihotéce | 664x |
| Chystám se číst | 1 343x |
| Chci si koupit | 245x |
| dalších seznamech | 14x |
Dítě 44 se četlo fakt dobře, sedl mi styl, kterým je kniha napsaná a dobře vybudovaná atmosféra + napínavost děje. Až po dočtení jsem si v anotaci všimla, že příběh vychází z případu Čikatila, sériového vraha. Inspirace je jen slabě líznutá Čikatilem, když se na to takhle zpětně ohlédnu, ale to je jen drobný detail a mluví za mě hlavně ta část, která má načteno dost knih o kanibalech a sériových vrazích :D
Proč ne nejvyšší hodnocení? (může obsahovat lehký spoiler). Přišlo mi dost podivné, jak se hlavní hrdina upnul na pátrání po sériovém vrahovi ve chvíli, kdy se mu postupně hroutí život na všech frontách a pátrá po vrahovi i za cenu ohrožení života vlastního, i lidí kolem sebe, nepřijde mi to logické a ani tak tam nevidím možnost, že je to celé výsledek vyústění vnitřního boje morálka x plnění povinností pro vlast. Nově nabyté pohnutky mi nepřišly přirozené a spíše mi připadalo, že autor potřeboval hrdinu násilně nasměrovat co nejpřímější cestou k závěrečné konfrontaci. Ale to je jen můj dojem a zbytek byl fakt skvělý, takže 4/5 :)