Letní blondýnka

19.09.2022

Osamělost, neschopnost navázání milostného vztahu, hledání spřízněné, vytoužené duše... Čtyři různé příběhy na podobné téma, které jdou až do skutečně niterných detailů, o mnohdy až extrémních povahách mladých lidí. Černobílé, vizuálně vydařené dílo, s melancholickým vyzněním, ve kterém nenajde nějakou "pointu na závěr". Ale život je takový....

07.09.2022

Tak já tentokrát nejdu s proudem. Kniha se mi moc nelíbila. Příběhy jsou takové o ničem, nedotažené ...

06.09.2022

Tak trochu ve stylu Daniela Cloewese, snad jen o něco málo slabší. Vhled do života "osamělých srdcí" je to ale poměrně přesný. Dialogy skvělé, jen je škoda, že ty příběhy jsou vlastně všechny tak nějak podobné a všechny tak nějak vyšumí do prázdna, ale chápu, že to byl záměr. Za mě palec hore a doporučuji.

17.03.2022

Zážitkových 5*. Tomine mi neuveriteľne sedí, prekvapivo, dokonca snaď ešte viac než Clowes. Ak bude takýto aj zvyšok série, pôjde do topky.

16.05.2019

Lehce plynoucí hořké příběhy. První povídka Alter ego je o spisovateli, který nemá fantazii a může psát jen o tom, co sám zažije, a proto se taky "tak chová", aby měl o čem psát. Druhý příběh titulní Letní blondýnka je o chlápkovi s nedostatečnou komunikační vybaveností vzhledem k ženám, bylo mi ho dost líto, jak na něj přes jeho nevinnost a snahu bylo nahlíženo. Třetí příběh Únik na Havaj je příběhem taiwanské američanky a stejně jako v předchozím příběhu znovu tu narážíme na téma limitů mezilidské komunikace a pochopení. Poslední příběh Pozor, bomba je příběhem dospívání, typický příběh z americké střední školy, trochu mi to připomíná teenagerské filmy z devadesátek. Celkově se mi líbila jak kresba, tak samotné texty, a i když jsou příběhy pouze vyseknuté části ze života protagonistů a příběhy tak působí neukončeně, myslím, že má cenu se na tento komiks pro dospělé podívat, protože ač komiksy příliš nečtu, nemyslím, že je mnoho podobně laděných – tématicky i kresbou – děl na komiksovém trhu.

PS: Xeelee
Není ta věta: "Asi bys mě nejspíš stejně přitahovala, ale možná ne tolik?"
V mém vydání to alespoň je takto.

10.11.2018

Otevírat knížku průvodním slovem, jež čtenáře rovnou připravuje na to, že v rukou třímá POTENCIÁLNĚ dobrého autora, není zrovna nejšťastnější. Už předem víte, že Tomine má své (oprávněné) kritiky, ale že se určitě po scénaristické stránce časem vypíše, že je ještě příliš mladý, ale on to dožene, protože je, kluk jeden ušatá, fakticky talent.
Následující čtyři příběhy v zásadě bez děje jsou v zásadě nic proti ničemu, lehké nakoukání pod pokličku životů čtyři looserů, z nichž nejzajímavější pro mě byla čínská Američanka Hillary. Kresba je sympatická a absence tradičního vyprávěcího oblouku by mi ani nechyběla, ale postrádám jistou jiskru, kterou velmi dobré a nejlepší komiksy mají. Onen pocit blízkosti k postavám a ději, který vás dokáže strhnout a jenž je pro grafické romány tak typický.
Snad abych si pohledala, jestli se z autora skutečně stala během posledních deseti let senzace a jestli ten svůj talent dokázal v souladu s predikcí předmluvy vycizelovat...