Léta sametová

Zábavné, čtivé. Mně se kniha líbila.

Je to taková oddechovka, že ji doporučím dceři na základce. Humor je tak nevyzrálý a jednoduchý, že by ji to mohlo bavit a ještě se dozví, jak to tenkrát chodilo...

Knihy Štěpána Javůrka mám ráda. Všechny mám doma a přečtené. Tohle bylo ale šlápnutí vedle. Jako kdyby to psal někdo jiný.
Je to pokus o rádoby humor, ale za mě hodně tlačený na pilu.
Kniha je psaná pohledem malého dítěte, styl mi vůbec nesedl.

A ještě bych vytkla skloňování obce Dřevěnice. To teda tahalo za "oči". Možná je to češtinářsky správně, ale pro nás místní se jezdí do Dřevěnic, volejbal se hraje (opravdu tam každý rok volejbalový turnaj je) v Dřevěnicích, ne do Dřevěnice a v Dřevěnici. Tohle bylo děs.

Nechci psát, že je to ztráta času, svoje čtenáře si najde - třeba jen jako lehká oddychovka na dovolenou.

Hodně laciný humor...kniha mi nesedla. Zklamání.

Milé letní oddechové čtení, bavila jsem se evokováním té doby.

(SPOILER) Audiokniha: Začátek celkem zajímavý a vtipný pohled do doby normalizace - sport, alkohol, život na maloměstě.

Spoiler:
Po té, co příběh začalo vyprávět čerstvě narozené přemoudřelé dítě ve stylu Kdopak to mluví?, jsem se rozhodl dále nepokračovat pro obavu z mentální degenerace. Mám rád jiný styl humoru.

Šla jsem po jméně autora a nalákal mě i název knihy. Víc jsem neřešila, a tak jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že v ruce držím humoristickou knihu. A proč vlastně ne? Na horké dny, kdy se mozek přehřívá i zpracováním např. nákupního seznamu, se mi do ruky nemohla dostat lepší kniha. Během pár prvních kapitol jsem se naladila na autorovu vlnu a dočítala s rostoucí spokojeností a pobavením. Když se na první roky po revoluci díváte takto s nadhledem a humorem, opravdu nejednu paralelu najdete.

Tato kniha se velmi liší od ostatních, které jsem od autora zatím četla. Přesněji řečeno – tentokrát jsem ji poslouchala jako audioknihu.
Je to krátký, humorný příběh, u kterého jsem se opravdu dobře bavila.
Není to úplně typ knihy, po kterém bych běžně sáhla, ale jsem ráda, že jsem tentokrát udělala výjimku.
Příběh obyčejné rodiny v době, kdy se blížila sametová revoluce, mi přirostl k srdci. Doporučuji ho každému, kdo si chce odpočinout a zároveň si užít příjemné čtení (nebo poslech).

Příjemná oddechovka, kterou jsme, myslím trefně, v našem čtenářském klubu připodobnili k seriálu Vyprávěj. Knížka je vtipná, smála jsem se nahlas a fakt mě pobavila. Bavila i mého muže, který od Štěpána Javůrka četl všechny "vážné" knihy. Zabrousili jsme do dob komunismu a přiznám se, že si nejsem tak jistá, jestli knížka stejně jako nás, co tuhle dobu pamatujeme, pobavili a mladší generace. Každopádně doporučuji třeba jako letní čtení.

Naprosto odlišná kniha od toho, co autor dosud napsal. Je to taková oddychovka a čte se poměrně rychle. Prostě kniha na léto a na dovolenou.

Myslela jsem si, že už nevycházejí vtipné knihy, ale konečně jsem se dočkala. Humor mi neskutečně sedl! V autobuse se na mě lidé dívali divně, když jsem se z ničeho nic začala smát. Autorovy knihy mám moc ráda a ani tahle nebude výjimkou. Určitě bude patřit k mým oblíbeným.

Neurazí, nenadchne.

Poslouchala jsem jako audioknihu. Namluveno skvěle Davidem Novotným. Styl vyprávění je hravý a má spád, ale jinak mne kniha nezaujala. Seznamuje nás s rádobyvtipem se způsobem života za dob komunizmu, ale hodnota historických reálií nulová.

Obecně nemám ráda knihy psané pohledem dítěte. A v případě Let sametových se mi bohužel sešla už druhá kniha po sobě, kde tomu tak bylo. Do poloviny se to ještě dalo, kdy vypravěč vystupoval z pozice spíš dospělého jedince, ale druhá půlka odehrávající se v hlavě nemluvněte mě už vysloveně iritovala. Také jsem čekala větší humor, ze začátku to vypadalo docela nadějně, ale tím jak stránky ubíhaly a pořád dokola se opakovaly ty stejné rádoby vtipné průpovídky (typicky glosování babičky stylem "aby ses neposral, Šimku"), začaly být tyhle snahy o humor dost na sílu a otravné.
Dočetla jsem, ale že by to ve mě zanechalo něco víc, to vůbec. Myslím, že za týden ani nebudu vědět o čem kniha byla.

Kniha je prezentována jako humoristická, ale právě humor byl pro mě asi největším kamenem úrazu. Zjistila jsem, že tento typ humoru není úplně můj šálek kávy. Velká část vtipů stojí na opileckých historkách nebo na situacích, které mají být komické samy o sobě – například různé trapasy a tělesné nehody. Já mám raději jemnější a trochu chytřejší humor, který je schovaný mezi řádky a není potřeba ho čtenáři tolik servírovat.
Přesto bych neřekla, že se mi kniha nelíbila. Bylo to příjemné a nenáročné čtení, ideální ve chvíli, kdy člověk nechce přemýšlet nad složitými tématy a hledá spíš oddech. Děj odsýpal, četla se dobře a některé situace byly úsměvné, i když se často míjely s mým osobním smyslem pro humor.
Odehrává se v období socialismu, což vytváří zajímavou atmosféru, ale není to něco, co by příběh zásadně táhlo. Celkově jsem od knihy možná čekala trochu něco jiného, ale nakonec ji řadím mezi tituly, které neurazí ani nenadchnou. Jako odpočinková četba fungovala dobře a svůj okruh čtenářů si určitě najde.

Pohodová knížka, která se odehrává v průběhu asi tří let od roku 1987 do roku 1990. Toto období procházíme s malým Péťou a jeho nesourodou rodinou. Příběh mě bavil, zvlášť kapitola Čert a Mikuláš, to jsem se hodně zasmála. K tomu mi přijde dobře popsané i období revoluce. Příjemná oddychovka.

Přiznám, čekala jsem víc :) ale byla by z toho vtipná rodinná komedie.

Všechny knihy od Javůrka se mi líbily. Zde jsem se navíc velice bavila. Celé období kolem sametové revoluce je zde výstižně popsáno, a to z pohledu náměstka dědy Miloše a z druhé strany dědy Tomáše. Těším se na další knihy od pana spisovatele.

Kniha me zklamala. Ocekavala jsem, ze bude vtipna, kdyz byla uvadena jako humoristicka kniha, ale na me je v tomto ohledu slaba. A i jinak me nejak nebavi, musim se do ni nutit a nevim, zda ji doctu. Momentálně jsem v polovine.