Les
Marek Baroš
Postapokalyptický román vypráví tísnivou vizi budoucnosti. Zmrzlým lesem putuje tichá trojice - Prst, Malá a Dcera. Svět kolem nich je nepřátelský a nebezpečný. Poutníci se snaží vyhnout predátorům, lovcům a vlkům, a jejich cesta připomíná tanec v minovém poli. Prsta pronásledují vzpomínky na dětství, kdy lidé v ulicích začali mizet jako mýdlové bubliny, kdy se ztratili i jeho rodiče, jako by nikdy neexistovali. Brzy pochopil, že se světem se stalo něco zlého a začala v něm platit jiná pravidla než předtím. Morálka a svědomí se proměnily v prázdné pojmy, rozhodovala síla a krutost. Aby přežil, musel se chlapec přizpůsobit. Jako zázrakem se dočkal dospělosti. Dnes ví, že je smrtelně nebezpečné vydávat hluk a přilákat pozornost kanibalů. Proto se nyní se ženou a dítětem dorozumívá pouze znakovou řečí. Co kdyby se život na Zemi nečekaně od základů proměnil a my museli v primitivních podmínkách tvrdě hájit své životy?... celý text
Přidat komentář
Je potřeba ocenit zasazení a styl vyprávění, někdy sice autor trochu tlačí na pilu, ale celkově je jazyk poetický a text pozvedává. Přesto jsem po dočtení dost zklamán. Příběh se celou dobu rozjíždí a startuje, "zážeh" ovšem nepřijde, všechno prostě jenom tak zhasne. Nikdy to není meditativní vyprávění se skutečnou filozofickou hloubkou, fungující alegorie, brutální boj o přežití ve stylu Živých mrtvých ani mystické sci-fi, ačkoliv kniha různě přeskakuje mezi všemi těmito žánry.
Není ani jasné, co přesně je s tímto světem v nepořádku – něco působí nadpřirozeně, něco jako náhlá změna fyzikálních zákonů, pak jsou tu ale také pasti, které naznačují nějakého fyzického, existujícího nepřítele. Zůstávají jen otázky a logické rozpory.
Čítala som najprv Barošov Les a potom vypočula audioknihu Cesta od McCartyho - a to len preto, že s ňou Les v recenziách porovnávali. Z Lesa som bola nadšená - nadšená v tom zmysle, že Marek Baroš tu bol pre mňa novým objavom na poli českého postapo sci-fi a rozhodne ma nesklamal. Les ma bavil aj napriek istým nedostatkom, čo už popísali iní podo mnou. Nezatracujte ho, prosím, dajte mu šancu.
McCartyho Cesta je trochu iný level a asi to bude znieť odo mňa rúhačsky, nebavila ma až tak ako Les, aj keď prednesu Jiřího Ornesta nemožno nič vytknúť.
Vůbec nevadí, že jde o kompilát Cesty a Pikniku u cesty (Jezero Bellové jsem nečetl, zato jsem v mládí četl Návštěvníka muzea z Pokání a jiných filmových povídek a pak měl z těch fotek noční můry, brr), ale jak by se taky dalo v postapokalyptické verzi žánru on the road vymyslet něco úplně nového. Naopak příběh a způsob vyprávění, trochu tajemna, hodně brutálního násilí, všechno beru za čtyři hvězdy.
Ale ten jazyk, různá absurdní přirovnání, rádoby obrazné vyjadřování, to jsem trpěl.... A detaily animální kopulace hlavního hrdiny by měly dostat cenu za nejhorší literární popis sexu. Impotentně nebezpečný nápad.
A pak ji, Malou, pochopil, její oči podbarvené hašišovým smutkem a vyrytou myšlenkou chvíle, o kterou matka přežije svou dceru, protože ta chvíle je vesmír plný světů, které od sebe separují ty, co chtějí zůstat spolu.
Takže jen dvě.
Byla jsem na 100% spokojená a to tak, že po dočtení jsem četla znovu od začátku.
Zase mě jeden český autor překvapil, stejně jako svého času Roman Bureš.
Dobře kluci! Jen tak dál.
Můj pocit je spíš takový, že je to jako nějaká snaha o scifizaci Štorcha.
Došla jsem sice až na konec, ale žádný velký zážitek mi to nepřineslo. Napadlo mě, že by se mi líbilo, kdyby mi to nějaký přítel napsal jen tak soukromě, ale že pro prodej veřejnosti to není ta pravá kniha.
Jasně, že Les je podobný Cestě od McCarthyho, když se prakticky jedná o copyright... Jsem až zhnusený z toho, že čeští autoři se absolutně neštítí tak nepokrytě a nestydatě plagovat světovou literaturu. Nikdy jsem nebyl fanouškem české literární tvorby, ale i navzdory své nechuti jsem po ní z času na čas sáhnul. Říkal jsem si totiž, že je potřeba podporovat i naše spisovatele... Barošova kniha byla ale poslední kapkou v moři mojí trpělivosti a definitivní tečkou za současnou domácí literaturou! Jedna věc je nechat se inspirovat některým dílem a věc jiná je vyloženě "obtáhnout" a námětově "vysát" nějaké dílo... Bohužel čeští autoři volí právě tu druhou možnost... Takže nebudeme zbytečně prodlužovat tuto agonii a projdu k závěrečnénu hodnocení: 100% ODPAD!
Když jsem četl v oficiální recenzi, že Les mísí prvky Cormaca McCarthyho a jeho Cesty a zároveň tajsnosnubné sci-fi bratří Strugackých, zpozornil jsem. Na Kosmasu jsem si pak přečetl několik prvních stránek a knihu si následně koupil. No, těch asi prvních dvacet stran je skvělých, ale pak to tak nějak upadne do průměru, ze kterého to nezvednou ani dost brutální scény, které mi časem přišly trochu účelové. Akční scény jsou leckdy přepálené a nejsilnější jsou paradoxně ty momenty, kdy se nic moc neděje, kdy se jen čeká a pozoruje, tam se autorovi podařilo vykreslit nejhutnější atmosféru. Ale tam kde je akce a "děj", případně vyprávění a rozhovory, tam to trochu skřípe. Ale i tak je to povedené a svěží postapo, což zní divně, ale tak to na mě působilo. Škoda že autor často až příliš "tlačí na pilu" a chce děj nabýt akcí, většinou to končí dost rozpačitě, podivným usnutím nebo útěkem... S McCarthym to tak lze srovnat jen v té syrovosti a občas povedenými popisy. Se Strugackými je spřízněnost takovým tím zvláštním sci-fi odérem, který mi ale ve výsledku přišel trochu nadbytečný. Celkově je to tak na slabší 4 hvězdy.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie putování znakový jazyk gesta, gestikulace postapokalyptické romány
Les
Kniha Les je v
| Přečtených | 23x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 3x |
V díle jsou dvě roviny vyprávění, ale nikde není jasné, co je se světem divného. Děj mě nevtáhl do děje, bylo to příliš nepřehledné.