Lentilka pro dědu Edu
Ivona Březinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/6432/bmid_lentilka-pro-dedu-edu-G8r-6432.jpg
5
158
39
Příběh o rodině v níž žijí pohromadě pradědeček, kterému ale všichni říkají dědo Edo, dědeček a mladí manželé se synem Honzíkem. Jde o vůbec první ztvárnění Alzheimerovy chorby v české literatuře pro děti. Příběh je napsaný lehce, citlivě a s humorem. Harmonické soužití několika generací narušuje pouze jedno, velká zapomnětlivost dědy Edy. Začala nenápadně, ovšem časem dospěla k tomu, že děda Eda netrefí domů, obouvá si různé boty, zapomene Honzíka v obchodě, zamkne se doma a neumí si otevřít, občas někoho nepozná. Zprvu si všichni myslí, že je to skleróza, která patří k věku, ale posléze se zjistí, že dědeček trpí Alzheimerovou chorobou. Malý čtenář čte, aniž by byl poučován, a na pozadí vyprávění si uvědomí, že takový problém existuje, nebo to dokonce už možná zná ze svého okolí. Vyprávění mu pomůže v nahlížení na tuto nemoc a v umění s takto nemocnými lidmi jednat.... celý text
Přidat komentář
Vše už bylo napsáno, jen dodávám informaci, že kniha vyšla v audio verzi, načtená M. Dejdarem. V této podobě má ještě další samostatnou část, Trenky přes kalhoty, načtenou B. Hrzánovou (soubor vyšel jako 2 CD).
Moc příjemné vyprávění, zdánlivě humorné, o vážných věcech. Možnost, jak Alzeimerovu chorobou vysvětlit dětem. Zde byli všichni aktéři skvělí a své role zvládali s malými či většími nezdary. V reálu je to složitější. ale to by nebyla literatura pro děti, ale příručka.
Neuvěřitelně krásný příběh o vnukovi Honzíkovi a jeho dědečkovi Edovi, který trpí Alzeimerovou chorobou. Přístup Honzíka k dědovi vhání člověku skoro slzy do očí (samozřejmě v dobrém). Honzovo jednoduché řešení na dědovo zapomínání brání léku v podobě Lentilek a Honzíkovo rozhodnutí stát se kvůli dědovi objevitelem léku na Alzeimerovu chorobu mě naprosto okouzlilo. Kniha je doplněná moc pěknými ilustracemi. Určitě doporučuji!
Naše dítě vzalo knížku jako humoristickou a dost ji zaujala, ilustrace povedené, a to se u nás taky hodně počítá. Loňské prázdniny přečetla dědu Edu snad desetkrát a letošní prázdniny po druhé třídě už zase dvakrát přečetla dědu Edu, takže asi její milovaná knížka.
Musím přiznat, že to byla velmi náročná kniha, u čtení jsem se zadrhávala a polykala slzy. Můj předškoláček se smál vylomeninám, co děda Eda prováděl. Já si pak sedla v kuchyni a brečela. Nad krásným příkladem semknutí rodiny jejíž člen má velmi náročného "společníka", nad přístupem Honzíka, který byl přirozeně dětský a přitom by si z něj dospělý mohli vzít příklad...
Tuto knížku jsem teď četla dcerám před spaním. Je plná humorných situací, které natropil děda Eda spolu s pravnoučkem Honzíkem.....Holky se často velice nasmály. Tím ale nechci knihu zlehčovat. Velmi se mi líbilo, že autorka dokázala krásně vystihnout a seznámit především malé čtenáře s nemocí, kterou děda Eda onemocněl. Starší dcera tak krásně pochopila co znamená, když se řekne Alzheimerova nemoc.
Já vím, že je to sice knížka pro děti, ale to vlastně vůbec nevadí. Líbí se mi, jak je napsaná citlivě a přitom pravdivě vykresluje situace, které nastávají a pomalu pomaličku se mění ve vážné. Pobavil mě obří nákup rohlíků :)
Krásná knížka pro všechny věkové kategorie. Desetiletá dcera se u ní vesměs válela smíchy cože to jen děda Eda tropí s Honzíkem za vylomeniny. A když došla nakonec, zarazilo jí, že se děda Eda nevyléčil, protože každá knížka co doteď četla měla šťastný konec. A tenhle nečekala.
To já jsem měla prozměnu celou dobu nakrajíčku a když jsem přečetla až k poslední tečce, tak mě kniha svou láskou vnuka k dědovi Edovi dojala.
Ta kniha je skvělá a já ji používám při besedách v knihovně s druháky a třeťáky.
Knížka je úžasná, takřka pořád sem měl na krajíčku. Moc hezky vykresluje naročnou situaci. Vytkla bych dvě věci. O Skleroze tam padne věta ve smyslu, že to nic není, zme Alzheimer je opravdova nemoc, vím, že to neni pro knihu duležité, ale i skleroza je zavažná nemoc!
A druha věc, když maminka asi tak po 10. Použila “u všech blech” už mi to nepřišlo ani trošku milé a přemýškela sem nad jiným lamentováním.
Jinak skvělá kniha.
Dcerku knížka zaujala v katalogu knih doporučených pro děti "Analfabeta Negramotná a další hrdinové z knih", který vydalo Moravské zemské muzeum. Když ji v pondělí zahlédla v knihovně, byla to jasná volba.
Příběh vypráví pětiletý Honzík, u jehož pradědečka se projeví Alzheimerova choroba. Jazyk je jednoduchý, srozumitelný pro děti, a přestože se jedná o vážné téma, řada situací je velmi vtipně popsána (např. když se děda oblékal na procházku nebo lepil známky), někdy jsme byly hodně napnuté, jak to dopadne (když děda začal u zoo řídit auto i s Honzíkem a neuměl zastavit).
Kniha je tenká a oběma se nám moc líbila, takže jsme dočetly hned v úterý. Dítěti přiblíží svět nemocného alzheimerovou chorobou, pomůže mu pochopit, proč se najednou nemocný chová divně nebo třeba i nepřátelsky (děda svého vnuka nepozná a nechce ho v pokoji, i když se o něho donedávna staral), dospělým zase ukáže, jak o nemoci s dítětem mluvit, jak různé problémové situace může vnímat dítě (líbí se mu, že děda si vezme každou botu jinou a hned si vezme taky každou botu jinou) a že i malé dítě může být nemocnému nápomocné (podává mu lentilky místo léků, které už si vzal, ale nepamatuje si to, trpělivě mu vysvětluje, co je to banán...).
Knížku moc doporučuji všem, tedy i těm, kteří ve svém okolí nikoho takto nemocného nemají.
Kniha určena prvním čtenářům, ale svou formou, humorem osloví i dospělého čtenáře. Sálá z ní příjemné rodinné teplo. Výborná pro seznámení dětí s tímto tématem.
Kniha určená pro malé děti, ale jako pro dospělého, pro mě pohled na Alzheimera úhlem pětiletého kluka byl o to zajímavější.
Obrovské překvapení. Nádherná, citlivá a srozumitelná kniha o alzheimerovi, která zároveň ale není ani trochu skličující nebo děsivá. Vhodná pro všechny věkové kategorie.
Pro čtenáře od 6 let. Na příběhu malého Honzíka a jeho rodiny se velmi srozumitelně seznámíme s projevy nemoci spojené se stářím - Alzheimer.
Moc pěkná a citlivě napsaná kniha. Dcera byla nadšená, po dlouhé době se u povinné četby dobře bavila.
Je to výborná kniha pro měli jsme to jako povinou četbu a mooooooc se mi to líbilo.
Štítky knihy
stáří rodina Alzheimerova choroba pro děti od 6 let dědeček vnoučata prarodiče a vnoučata
Autorovy další knížky
| 2016 |  Řvi potichu, brácho |
| 2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
| 2006 | Lentilka pro dědu Edu |
| 2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
| 2005 | Básník v báglu |
Kniha Lentilka pro dědu Edu je v
| Přečtených | 231x |
| Čtenářské výzvě | 24x |
| Doporučených | 19x |
| Knihotéce | 11x |
| Chystám se číst | 45x |
| Chci si koupit | 12x |
| dalších seznamech | 9x |
"Z pravěku"
V jednom domě žije několik lidí. Praděda, děda, rodiče a malý školák Honzík. Život pro tuhle rodinu začíná být těžký v okamžiku, kdy děda Eda odejde z domu a je dovezen policajty.
Zanedlouho vyšetření potvrdí diagnózu zvanou Alzheimer.
Už nic nebude jako dříve. Děda musí být pod dohledem celé dny, dveře se musí zamykat, aby si neudělal vylet, ze kterého by se nemusel vrátit, protože by zabloudil a nenašel správné dveře. Také musí potýkat léky, které příznaky nemoci jen zmírní. Všem působí starosti. Jen Honzík je rád. Děda Eda je zábavný, vzpomíná o době, kdy byl on sám malý .
Kniha přibližuje život osob s Alzheimerem a vysvětluje malým čtenářům nenásilnou formou, co znamená mít tuhle nemoc a jak s ní žít. Nedá se vyléčit a léky jen potlačí. Lentilky jsou opravdové bonbóny z čokolády a děda je dostává v přesvědčení, že bere opravdové léky, protože je brát odmítal. Ty pravé měla u sebe maminka a děda je dostávál nenápadně.
Příběh končí tak jak končit měl. Ani postupující a zhoršující nemoc nekončí šťastně...