Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425123/bmid_rikali-mi-leni-OeY-425123.jpeg
4
1350
259
Skutečný příběh českého děvčátka, jež bylo za války dáno na převýchovu do německé rodiny a po válce se za pomoci přátel vrátilo do Čech ke své matce.
Přidat komentář
Asi před rokem jsem na Leni psala pochvalný komentář. Na mé chvále se nic nezměnilo, nebudu se opakovat. Jenom musím napsat, že si opravdu o knize s vnučkou pěkně povídáme. Také se jí líbila.
Ostatní píšu do diskuze.
Sice je to příběh malého děvčátka, který je zařazován do povinné četby v 6.-7. třídě, nicméně si myslím, že je to dost složitě napsané. Spousta vyspělých myšlenek na 10leté dítě. Ale také spousta náznaků na to co bylo... a nejsem zcela jistá, že děti v tomto věku, už přesně ví co se stalo, proč se to stalo a co bylo potom.
Tuto knihu jsem četla když jsem byla tak v 6. - 7. třídě. Do dnes jsem na ní nezapoměla. Klidně bych si jí přečetla znovu.
nalezena v knihobuce ...a nechávám k přečtení mým dětem...vůbec jsem netušila, o co v knížce jde, jen jsem měla mlhavý pocit, že téma se dotýká 2.světové a holocaustu...a nebyla jsem zas tak daleko od pravdy...
o těchto událostech - "únosech" dětí a jejich poněmčování jsem toho zas tolik netušila..a možná o to víc mě příběh semlel...vždyť to byla opět idea postavená na hlavu...a i když chci věřit, že některé děti se třeba neměly špatně, přeci jen musely cítit někde tam uvnitř to, co Leni.... že domov je někde jinde...a maminka je taky někdo jiný...a co teprve Vořech ?
co vám budu říkat, i slzička mi ke konci upadla..a smekám před statečností děvčátka, které mělo sílu jít za svým štěstím..a taky před všemi "normálními" a hodnými lidmi, kteří i v nelidských dobách nezapoměli těmi lidmi být...
nádherná knížka. Dooručuji !
Moje oblíbená knížka z dětství, mělo by si jí přečíst každé dítě, aby si uvědomilo, že žít v dnešní době je velké štěstí, přestože to nemá nikdo z nás jednoduché.
Kniha mě jako dítě hodně zasáhla. Určitě bych ji doporučila i teď k přečtení.
Mlčím, protože neumím říci maminko...
Dlouho jsem si takhle nepobrecela.
Velice dojemný příběh o křehkém a přesto silném děvčátku...
Krásná kniha. Líbil se mi přístup houževnatého děvčátka, které se touží vrátit zpátky ke své mamince.
Kniha mého dětství. Nedávno jsem po ní sáhla znovu a je pořád stejně působivá.
Držela jsem palce Leni, aby odhalila svůj původ a oblíbila jsem si pana učitele Brauma a jeho laskavý přístup. Trochu mi dělalo problém začíst se. Možná to je stylem psaní. Ze začátku jsou to kratší věty a vše se až moc vysvětluje a děj plyne pomalu. Knihu jsem ale přečetla za jedno odpoledne. Jarmila Konopasek a hraběnka Esterházy mi ještě teď zní v uších..
Je smutné, když dítě násilím vezmou z rodiny, ještě smutnější, když ho dají do rodiny, kde ho nemají rádi a navíc je pro ně jako člověk podřadné. Leni je naštěstí zvídavá a díky pár vzpomínkách dokáže pomoct sama sobě, aby se vrátila tam, kam patří. Bohužel si ale myslím, že dnešní děti už tento příběh nepochopí.
Kniha, kterou jsem doslova zhltla.
Pamatovala jsem si ji ze základky. Sice jen na kufřík na půdě, panenku a že se dívka jmenovala Alena.
Co k ní dodat, je to smutný příběh desetileté dívky, který se snad nebude nikdy opakovat.
A mé vzpomínky z dětství, že jsem vždycky byla ráda, že mám světlé vlasy a modré oči...
Pri poslednich strankach mi ukapla slza! Tim ze je to psane z pohledu ditete, se dokazete vic vcitit do vseho, co mala Leni proziva. Me ji bylo tak strasne lito. Velmi smutny pribeh.
Četla jsem ji kdysi dávno a teď znovu do Čtenářské výzvy. Nevím, jestli ji paní Bezděkova napsala podle osudů nějakého skutečného dítěte nebo si příběh vytvořila pod vlivem válečných událostí. Poválečným dětem, i nám měla určitě pořád co říct, dnešním dětem asi už ne, spoustu věcí už nepochopí.
Jedna z knih patřících do povinné literatury. Hrozná doba a poutavý příběh, který ve mně zanechal silný dojem.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus děti Německo rodina rasismus osamělost uloupené děti rodinná tajemství dějiny pro děti a mládež
Autorovy další knížky
| 2001 |  Říkali mi Leni |
| 1979 |  Štěstí přijde zítra |
| 1986 | Bludný kámen |
| 1979 | Bílá paní - Obnovený obraz |
| 1974 | Marta věří na zázrak |
Kniha Říkali mi Leni je v
| Právě čtených | 19x |
| Přečtených | 2 278x |
| Čtenářské výzvě | 456x |
| Doporučených | 158x |
| Knihotéce | 436x |
| Chystám se číst | 427x |
| Chci si koupit | 80x |
| dalších seznamech | 18x |
Očekávala jsem asi něco jiného. Příběh poněmčování v období druhé světové války . Ale kniha se odehrává po ukončení druhé světové války. Asi nejsem schopná pochopit, proč byli Němci i nadále takoví.
POZOR SPOJLER!
Proč se k Leni nechovali dobře , byla jim na obtíž , ale ani se jí nepokusili vrátit. A přitom se zdá, že se o tom všeobecně vědělo. Desetiletá Leni s tím bojuje sama, vybavují se jí dávné vzpomínky a něco jí nehraje, proto spolu s tím , co vidí, že se děje kolem ní sama vytuší , kde je asi pravda.
Nebylo to jen v této knize, už jsem se s tímto setkala, přesto je to pro můj mozek nepochopitelné.
To jak někteří Němci uvažovali po prohrané válce, to je zřejmě pochopitelné, ale já bych očekávala úplně jiné chování, ( strach a pokoru) byli zfanatizovaní a stále nebezpeční.
Přestože téma je silné a příběh mě zajímal, zpracování mě nesedlo.