Lekce lásky
Jacqueline Wilson
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/3929/mid_lekce-lasky-lRF-3929.jpeg
4
303
34
Čtrnáctiletá Prue a její mladší sestra Grace už léta nechodí do školy, protože je jejich přísný a ultrakonzervativní otec vzdělává doma. Když ho ale raní mrtvice a on se náhle octne v nemocnici, neschopný pohybu i řeči, Prue si konečně vyzkouší, jaké to je mít trochu svobody. Ve škole však ke svému překvapení zjistí, že po tolika letech strávených doma se nedokáže přizpůsobit vyučujícím ani spolužákům. Jediný člověk, s kterým může mluvit, je hezký a milý profesor Rax, který na škole učí výtvarnou výchovu. Když mu Prue začne hlídat děti, stane se postupně středem jejího života těch vzácných deset minut, které s ním tráví o samotě, když ji autem vozí domů. Ale nemůže se přece řídit svými utajovanými city nebo snad ano? Strhující portrét zakázaného vztahu od autorky bestsellerů Jacqueline Wilsonové je určený pro starší čtenářky.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2006 , BB artOriginální název:
Love Lessons , 2004
více info...
Přidat komentář
Příběh o rodině, kde vládne ve svém vlastním podivném světě otec, jehož jednání je už hodně za čarou. Všechny hlavní postavy projdou potřebnou proměnou a vývojem, když je upoután na nemocniční lůžko. Vztah Pru a Raxe by byl asi reálnější, pokud by Pru bylo o pár let více, takhle jsem mu to jeho pobláznění nějak nedokázala uvěřit. Jinak ale příběh hodný zamyšlení.
Audiokniha :
Příběh dívky Prue a její sestry Grace. Obě mají nelehký život se svým otcem. Otec je učí doma, do školy nechodí. Jednoho dne se vše změní, když otce raní mrtvice. Obě dívky pak začnou chodit do školy, kde se Prue nešťastně zamiluje...
Co si tak pamatuju, tak mi hrdinka byla příšerně otravná, protože ze zamilovala tak blbě. Vůbec ji nevidím jako super popelku. Spíš mi ta rodina připadala jako bílí cigoši. Četla jsem to tak před 10 lety, ale dodnes vím, že mi přišlo, že to u nichdoma strašně smrdí stařešinou a zatuchlinou. A smrděla mi i ona. :D Příběh pro mé pubertální já byl super, četla jsem to několirkát... ale ty moje přehnané představy o jejich sociálních poměrech.
Kniha mě dost zklamala. Prue mi byla strašně nesympatická a vytáčel mě i její despotický otec. SPOILER: Ještě se mi snad nikdy nestalo, že bych nepřála hlavní hrdince, aby jí vyšel vztah s jejím vysněným princem, ale tady to tak bylo. Naopak jsem přála Raxově manželce, aby její manžel prozřel a nezničil si život malou protivnou puberťačkou. Asi jak už je člověk starší, tak se na to dívá jinak. Každopádně příběh mohl být i tak hezký, kdyby ho autorka pojala trochu jinak.
Trošku neobvyklá Jacqueline, o to víc pro mě ta kniha znamená.. neměla by minout nikoho, kdo má rád takové ty zakázané vztahy studentky a učitele. Lekce lásky je nesmírně zajímavou, podmanivou a dojemnou záležitostí, která mě dovedla k nejednomu zamyšlení a po dočtení jsem to musela chvilku vstřebávat..
Psychotáta, vzdorná dcera, buclatá sestřička, plachá máti. Prue příliš dlouho vyrůstala pod dohledem svého despotického otce. Ten si doma vybudoval vlastní svět pomocí mystifikace fungování reality. (Prue ani nevěděla, co se nosí) Ale když tatík zmizí na chvíli pryč, věci se dají do pohybu. Všichni členové rodiny projdou vývojem a naučí se postavit sami za sebe a fungovat.
Rychlé počtení. Trošku mě mrzelo, jak byla knížka smutná. Nemohla jsem si pomoct, ale připadalo mi to hodně podobné životu, který Vám dělá naschvály... na to, že to čtou mladé dívky (co si pamatuju, tak jsem v těch letech četla jen hezké věci)...přesto některé scénky byly šťastné :)
Jedna z mých prvních knížek. Nikdy nezapomenu, když mi rodiče tloukly do hlavy, že musím číst, a zásobavali mě knihama pro mladé dívky (10 - 13 let). Za to jsem jim moc vděčná, a pokud budu mít dceru, přesně tento typ knih ji budu kupovat.
Příběhy jsou velice poutavé, a co si pamatuji, jakmile jsem se jednou začetla, hltala jsem je od začátku do konce. Byly mým odrazovým můstkem, abych se stala vášnivou čtenářkou.
Může obsahovat spoilery...
Ach jo. Jacqueline jsem jako mladší milovala, a tak jsem si myslela, že bude fajn si od ní zase něco přečíst, jenže tohle snad jako by nepsala ona.
Ano, čtrnáctiletí jsou pitomí, naivní a nemají žádné zkušenosti, co je ale špatně, když mi je čtrnáct, mám kolem sebe spoustu lidí, kterým je čtrnáct, a nikdo, fakt NIKDO není tak blbý a naivní jako Prue? Ano, chápu, vyrůstala v těžkém prostředí a blablabla, ale ukažte mi dítě na základce, co by se s čistým svědomím snažilo svést svého ženatého učitele... no, to bych ještě jakžtakž překousla, jenže reakce pana učitele už byla fakt moc. A k tomu pořád dokola: "Ale já tě miluju, Raxi!" Přijde mi, že v příběhu tohle téma není správně řešené,a jsem z toho opravdu smutná. Jediné, co můžu pochválit,byl typický styl psaní, který - díkybohu - byl velmi čtivý, jinak jsem tak zklamaná z knihy dlouho nebyla.
Kniha na zamyšlení. Nekončí happy endem, má hrdinku se smutným osudem a to tuto knihu dělá vyjímečnou. Je spíš pro starší čtenářky, ty malé by to nepochopily. Vždy když jsem četla popis toho, jak si Prue a její rodina žije, zamyslela jsem se. Moc mně tento příběh bavil.
Dílo moc hezké, pro starší čtenářky, o holce špatně zařaditelné do společnosti. Jedna z knížek od Jacquelin, která nekončí vyloženým happy endem. Prudence považuji za velmi chytrou a v určité míře i mírnou holku, která se vzpírá autoritám, protože na to má věk. Přála bych jí lepší osud, ale vím, že z toho, co se jí na konci knihy stalo, se může v pohodě dostat.
Tenhle titul se mi dostal do ruky, když mi bylo tak 12. Pamatuju si, že se mi strašně líbila a dneska jsem na ní narazila v knihovně a nějak si jí nemohla do detailu vybavit a tak jsem se rozhodla, že si jí znovu přečtu :) Vím, že stojí za to :)
Smutné vtipné,miluji J.W.,jen ona to dokáže takto mistrovsky zakomponovat.
Vždy se vcítím do role hl.hrdinky. :)
Pro starší čtenářky,krasný příběh o první lásce Prue,která si však nevybrala svého vrstevníka..
Lekci lásky jsem si přečetla na doporučení kamarádky už někdy v jedenácti letech a teď toho docela lituji - mám dojem, že jsem na ni nebyla ještě připravená. Nicméně knížka se mi v hlavě zahnízdila natolik, že i teď po letech si živě pamatuji detaily a nejspíš se k ní jednou vrátím.
Tuhle knížku jsem četla asi ve třinácti, ale pořád ji mám schovanou v knihovně. Posuzuji jen podle toho, jak jsem ji měla ráda tenkrát - znovu už se do ní asi nepustím. Od paní Wilsonové jsem toho tenkrát načetla mnoho - a tenhle kousek patřil snad ještě s Lolou k mým nejoblíbenějším.
Oddechovky zrovna nemusím, tuhle knihu jsem četla.. no je to déle než měsíc, ale stále si dokonale pamatuju příběh. Velmi často jsem litovala hrdinky, často jsem se ocitla v ději. Tahle kniha mě opravdu zasáhla, a neustále jsem přemýšlela....
Doporučuju rozhodně!
Docela příjemná oddychovka, ale co si budeme namlouvat, podle mě trochu nereálná. Kdyby bylo hl. hrdince aspoň o dva roky víc, myslím, že by celá kniha byla zajímavější.
Celkově se mi vubec nelíbilo jakým způsobem rodiče děti vychovávali. Myslím že to by už mohlo být i na hraně zákona.
Příběh je vcelku originální, ale znovu bych si knihu už asi nepřecetla. Pro mě trochu zklamaní.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vzdušné zámky |
| 2005 | Holka z popelnice |
| 2002 |  První láska |
| 2004 | Půlnoc |
| 2005 | Nejlepší kamarádky |
Kniha Lekce lásky je v
| Přečtených | 554x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 24x |
| Knihotéce | 65x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 3x |
Myslím, že tohle je od Jacqueline naprostý top. Čteno mnohokrát. Příběh o nešťastné platonické lásce, který jsem neskutečně hltala.