Legendy: Praga mater urbium

Legendy: Praga mater urbium https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425757/bmid_legendy-praga-mater-urbium-bC5-425757.jpg 4 30 9

Legendy: Praga série

< 2. díl

Legendy série

4. díl

Druhý svazek Legend věnovaný Praze. Obsah: Karel Doležal - Skončeme u Adama David Pravoslav Stefanovič - Pražská symfonie Ludmila Müllerová - Tři stařeny na konci světa Jiří Pavlovský - Praga kaput regni Jana "Maffet" Šouflová - Případ boží spravedlnosti Marek Skřipský - Hřbitovní flóra Jitka Svobodová - U Osla v kolébce Robert Fabian - Most Jana Vaňková - Není přímé cesty Tomáš Bandžuch - V předvečer Velké Prahy Jana Kopečková-Pažoutová - Jeho první případ... celý text

Přidat komentář

KajaProchy
18.02.2023 3 z 5

Knihy povídek od Bronce mám ráda, ale tahle se mi zdála slabší. Knihovny a Draci mě bavily více.
Nejvíce se mi líbila povídka Hřbitovní Flora a Není přímé cesty (*****).
Čtyři * bych dala Skončíme u Adama, Most a Praga caput regni.
Zbytek se mi zdál průměrný. Čekala jsem více městské fantasy než reálií. Více zapojení té Prahy.
Most byl zvláštní povídka, dlouho jsem si zvykala na styl psaní a buranskou agresi hlavního hrdiny. Pak mě to chytlo... a konec mě docela zklamal.

Celkově ale příjemné počtení. Méně fantasy než napovídá název. Úvod od F. Vrbenske je krásný.

Na závěr ještě malá poznámka, co me mrzí: ač je skladba autorů gendrově vyvážená, tak jsou všechny povídky o chlapech. V knize věnované Praze.... ‍️

Hadati
26.01.2023 4 z 5

(SPOILER) Případ boží spravedlnosti – 70 %
Pomalá detektivka ze starodávné Prahy o záhadných úmrtích, které se pojí s Karlovým mostem.

Skončeme u Adama – 70 %
Cestování časem do různých dob Prahy. Cestovatelé jsou pronásledováni časem neznámým nepřítelem.

Pražská symfonie – nehodnoceno
Povídka ve stylu magického realismu. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno četl Mistra a Markétku, a tenhle styl mě nijak neoslovil, ani jsem povídku nedočetl.

Tři stařeny na konci světa – 50 %
Fantasy povídka odehrávající se v současné době, která je zbytečně moc složitá na pochopení. Hlavní postava brání náš svět před vlivem nadpřirozena z jiných světů.

Hřbitovní flóra – 70 %
Další detektivní zápletka, tentokrát z dob komunismu. Sice v ní není ani kapka fantasy, ale aspoň se odehrává v Praze.

U Osla v kolébce – 80 %
Humoristická povídka o tajné čarodějnické gildě, která přežila až do naší doby a své schůze pořádá v Praze.

Most – 90 %
Je to trochu šizení. Spíš než povídka, se jedná o několikasetstránkovou novelu. A když pominu závěr, tak ani nemá nic společného s Prahou. Blíže má spíše londýnskému Whitechapelu v době Jacka Rozparovače. Jinak je to ale skvělý atmosférický příběh plný temna, který je radost objevovat. Záměrná repetetivnost ale může některé čtenáře odradit.

Praga kaput regni – 80 %
Kdo zná Pavlovského sérii Kladivo na čaroděje, tak si tuhle humoristickou povídku určitě užije. Pro ostatní je to dobrý způsob jak zjistit, zda by tahle série nemohla být pro ně. Praha tu má opravdu velkou roli.

Není přímé cesty – 60 %
Opět se dostáváme do historie. Tentokrát sledujem společenství, které své zboží přepravuje přes temná magická místa, aby ušetřilo čas a vyhnulo se clu. Dost mi to připomnělo Trigalskou obchodnickou gildu z Malazské knihy padlých, takže by mně nepřekvapilo, kdyby byl autor tímto inspirován.

V předvečer velké Prahy – 80 %
Detektivka odehrávající se v alternativní realitě, v době krátce před vznikem První republiky. Hlavním tématem je americký rasismus vůči jejich černošským obyvatelům řešený pokrokovějším českým policistou.

Jeho první případ – 80 %
Hlavní postavou příběhu je skutečná historická postava – český básník a právník Václav Jan Rosa, který za pomoci nadpřirozena brání obléhanou Prahu před švédským vojskem v závěru třicetileté války roku 1648. Autorka si dala záležet na historické věrohodnosti.


Mlikova
13.08.2022 3 z 5

Líbila se mi povídka Případ Boží spravedlnosti, Skončeme u Adama, Hřbitovní flóra. Ostatní už tak ne.. A Most jsem vůbec nemohla číst, i když chápu, že pro někoho může být nejlepší.

Jaruš7
09.09.2021 3 z 5

Čtivá NEGACE, úlety fantazie, déjà vu.
Dílo Most byl zásek do odolnosti.


Praho, z povzdálí jsi v mé fantazii krásnější.

Ládja
08.05.2021 4 z 5

(SPOILER) Skvělá sbírka povídek o naší matičce všech měst. Nesdílím úplně komentáře níže, některé povídky přišli utahané, nudnější(ale tak max dvě tři) jinak se člověk nasměje, popláče(skvělý úvod-trochu nostalgie).
Samostatná kapitola je Most(trochu se mi úplně nezdál konec). Prostě Fabian, co více dodat. Je to něco jiného než známe z jeho pera, ale je tam poznat a stojí za to. Tato "povídka" mohla vyjít jako jeho samostatná kniha a vůbec nic by se nestalo.
Celkově výběr povídek a téma za 4* také jen nejsem moc fantasta a povídkář:D

kolacky
31.03.2021 5 z 5

Hodně dobrý výběr! Hodně dobré počtení! A ano, Most je něco úžasného. Tvrdé je to, nekompromisní, temné a vražedné. Ale velmi čtivé.

Milten
18.01.2021 5 z 5

Další vynikající sbírka povídek od Strak na vrbě. Když jsem si knihu vzal do ruky a podíval se na krásnou obálku od Tomáše Kučerovského, tak už jsem věděl, že jsem koupí téhle knihy rozhodně neprohloupil. Vybrané povídky mě v tom jenom utvrdily. Musím zmínit například Případ boží spravedlnosti, kde se setkáváme s výstředním koronerem Lionetem, který se snaží přijít na kloub záhadným úmrtím na Karlově mostě. Dále mě uchvátila Hřbitovní flóra. Sledujeme zde kriminalistu Adama Rollendera a jeho strhující vyšetřování, kde se z banálního případu stává něco mnohem horšího a na záda mu přitom dýchá StB. A v neposlední řadě skvělý Most od Roberta Fabiana. Příběh o vykoupení se ze svých hříchů, který mi svým prostředím připomněl jeden povedený britský seriál, jenže ten Fabiánův svět je mnohem drsnější a temnější. Příběh, kde i malé kotě může být velkým hrdinou. Další povídky jsou také zdařilé a žádná mi nepřišla podprůměrná. Více takových povídkových sbírek.

Racek213
30.12.2020 5 z 5

No tak jo. Povídky hravé, milé i kruté. Nejsem nějaký nadšenec do povídek, mám raději delší formáty, ale zde se mi líbily prostě všechny. A moc. A samozřejmě, ten 400 stránkový Fabián... Moc milé překvapení, uvidíte.

Malarkey
24.11.2020 5 z 5

To je snad skoro čest tu hodnotit knihu Legendy: Praga Mater Urbium jako první. Navíc knihu, kterou osobně vnímám jako největší knižní zážitek roku 2020. Když mi totiž Praga Mater Urbium přišla, pár dní jsem kolem ní kroužil. Kroužil jako nenasytný sup a přemýšlel, jak se jí chopit. Přeci jen, takřka 1100 stránek je solidní nálož, kterou nečtete každý den. Na druhou stranu mě ale fascinovalo to, že Straky pustily v dnešní době do světa něco takového, jako je právě soubor povídek a ještě k tomu soubor povídek v rozsahu stran prakticky čtyřciferném. Nevím, jak to nazvat jinak, než hrdinství, nebo šílenství. Oboje se vlastně propojuje.

Než jsem začal číst, kochal jsem se tím, jak Michael Bronec zapracoval na knize, jako takové. Tomáš Kučerovský vychystal naprosto hypnotický obal, který stále musím sledovat. I po přečtení samotného knihy na mě působí tak hypnotickým dojmem, že mám co dělat, abych si ho nevpravil do nočních snů. Krásný ale není jenom obal, ale i to, jak jsou povídky poskládané. Nejen, že jsou rozdělené pěknou malbou, ale na konci ke každému autorovi strůjce Strak přidal nějaké to věcné povídání a požádal i samotného autora, aby se vyjádřil k Praze samotné. Osobité, v rámci knihy zatraceně zajímavé a sympatické.

No a teď tedy už konečně k samotným povídkám.

Nehodlám tu ale popisovat každou zvlášť, protože to by pak byl text na několik normostran o velikosti A4. Rád bych ale zmínil minimálně to, že takřka většina z nich tu na Prahu přímo odkazuje, jen pár z nich naráží jen jakoby kolem, včetně velice diskutované čtyřsetstránkové "povídky" Most, u které byste to na první pohled neřekli, ale během čtení se Vám pražské reálie poměrně výrazně vrážejí pod kůži. Celkově se mi moc líbilo, že autoři se obecně nebáli pohrát s historickými reáliemi Prahy a zaměřit svůj příběh do historie, popřípadě do alternativní historie. To, podle mě, v rámci Prahy dává absolutní smysl.

Co se týče povídek samotných, tak jsou tu neskutečně silné kusy, ale jsou tu i slabší příběhy. Celkově vzato se ale jedná o nejlepší sbírku povídek, co jsem dosud četl. Dokonce musím říct, že jsem si myslel, že povídky nejsou úplně pro mě, ale tady jsem se přesvědčil o opaku a zažil momenty, kdy jsem se vysloveně rochnil v atmosférách jednotlivých námětů. Dovolím si pár konkrétních komentářů k tomu nejlepšímu, co mě absolutně nadchlo.

Most od Roberta Fabiana. Něco jako skvost na poli české městské mysteriózní fantasy. Příběhem jsem byl naprosto unesen. Nechci být konkrétní, je dobré, když čtenář nebude vůbec nic tušit. Moje pocity se různily, měnily a vyvíjely s každou další stránkou. A můžu Vám říct snad jen to, že začínaly absolutním zhnusením, po totální epickou euforii. Tak dobrý příběh jsem prostě zatraceně dlouho nečetl! Dalším příběhem je určitě Hřbitovní flóra. Takový příběh, kdyby někdo zfilmoval, tak bych se vůbec nezlobil. Ten někdo by měl být samozřejmě Jirka Strach, protože ten má s takovým námětem zkušenosti, ale ta atmosféra ryze komunistické Prahy je totálně hmatatelná. A ten tajuplný námět navíc, to je regulérní třešnička na dortu. Marek Skřípovský se pro mě rázem stál autorem, kterého musím...a hlavně chci...sledovat i v budoucnu. Tohle vyšetřování jak za majora Zemana nemělo chybu. V tom dobrém slova smyslu, samozřejmě. Třetí věc, která mě pak absolutně uchvátila je Pražská symfonie. Regulérní středověké fantasy, které se odkazuje na pro mě neznámé Městské války, ale které má výbornou atmosféru, hmatatelné postavy, perfektně vykresluje příběh z prostředí Prahy, které mi je dobře známé a hlavně to všechno vypráví s takovou neskonalou lehkostí bytí.

Abych ale nebyl ignorant, rád bych upozornil i na to, že i ostatní povídky jsou skvělé. Z těch dalších určitě nesmím opomenout středověce-mysteriózní Případ boží spravedlnosti, historicky-alternativní V předvečer velké Prahy, jednoznačně odpočinkově-vtipný U Osla v kolébce, časově-cestovatelský Skončeme u Adama, ryze-cestovatelský Není přímé cesty, Švédy-opovrhovaný Jeho první případ, akční Praha caput regni a čarodějnický Tři stařeny na konci světa.

Takže vlastně vše :-)

A úplně bych zapomněl na úvod Františky Vrbenské, která se nádherně, přenádherně, vypsala od srdce a popsala, jaká Praha byla, je a bude. Královnou měst, se kterou není radno si zahrávat, ale která se dokáže vtisknout do kůže každého z nás, kdo se jí bude chtít nechat pohltit.

Překrásná, malebná, tajuplná, středověká, příběhy plná, zákoutí plnější, prostě....Praha!