Leda s labutí
J. H. Krchovský (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36832/bmid_leda-s-labuti-78g-36832.jpg
5
44
4
„Popěvkový cynismus ale tvoří jenom svrchní, nejviditelnější vrstvu. Není náhodou, že básník o sobě mluví jako o králi maškarního bálu chodícím v té nejkrutější masce, totiž bez ní… Právě to však je maska. Pod ní cítíme tvora perlorodě bezbranného. Mluví-li o sebevraždě, není to (jen) esteticky funkční gesto… Tušíme, že autor takových veršů se může stejně dobře oběsit jako opít, zahynout z přemíry bolesti i dětinské radosti… Dnes radostí pláče, zítra se bolestí směje. Bohém hledá (a nenachází) lásku… Tento hlubší rozměr Krchovského poezie se otvírá kolem několika ústředních symbolů… Nejfrekventovanějším z nich je zrcadlo: muž před zrcadlem je posedlý touhou spatřit svou tvář. Spatřit ale neznamená: hledět na ni… Obě Krchovského knihy nesou na deskách básníkův stylizovaný portrét: tak asi seděl Dorian Gray, když pózoval ďábelskému malíři… Autentický underground by takhle nepózoval: je to estétská, aristokratická póza. A zrcadlo se hrdinovi směje, plivá na něj grimasy, až se amalgám loupe, a nakonec (jak jinak) je roztříštěno číší vína… Ani soulož nevydá tajemství básníkova nitra. Zrcadlení je cestou pekla.“ Milan Exner... celý text
Přidat komentář
Tato sbírka je určitým předělem mezi geniální Krchovského tvorbou ze 70. a 80. let a tou nejnovější, ve které se už síla a autentičnost pomalu vytrácejí a některé pozice začínají být jakoby vynucené. Přesto i na této hranici vznikly jedny z nejpovedenějších básníkových dekadentních veršů:
"Unaven k smrti nudnou rolí
sám sebe hrát, - že jsem... Chci spát
předstírám spánek, tvář mne bolí
vším, čím jsem byl, jsem nebyl rád
Jak se mi zdá, nic se mi nezdá
už nemám o čem dát si zdát
na nebi bledne moje hvězda
vším, čím jsem nebyl, byl jsem rád"
Dnes nechal jsem si poprvé číst osud z čar v mé dlani
zítra by bylo pozdě - ráno čtyři koně vraní...
a co je psáno? Dlouhý věk (ach zač mě pánbůh trestá!)
má v srdci, štěstí, bohatství a dlouhá, dlouhá cesta
... zůstávám chladným; usmívám se mlčky, odevzdaně
- to vše lze vyčíst přece z každé vychladlé již dlaně.
Můj první Krchovský...a je to láska :)
Cynismus dostával, cynismus i rozdává.
Má i smysl pro humor, má i smysl pro empatii do druhých.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Básně sebrané |
| 1998 | Básně |
| 1997 | Noci, po nichž nepřichází ráno |
| 2004 | Nad jedním světem |
| 1997 | Leda s labutí |
Kniha Leda s labutí je v
| Přečtených | 71x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 7x |
" "Těch neznám slov..." – Já taky ne; slova nic nevysloví
jen ticho, víc či méně němé; ticho mezi slovy..."