Laudato si´

Klíčovým tématem encykliky je otázka: „Jaký svět chceme zanechat těm, kteří přijdou po nás, dětem, které právě vyrůstají?“ Podle papeže Františka však tuto otázku nelze řešit izolovaně, pouze v rámci životního prostředí. Papež upozorňuje, že se musíme ptát, co je smyslem života na zemi, jaké jsou hodnoty a základy společenského života, co je cílem naší práce a veškerého našeho úsilí. Pokud se nebudeme zabývat těmito hlubšími problémy, nepovede naše starost o ekologii k žádným významným výsledkům. Proto papež vybízí nejen věřící, ale též všechny obyvatele naší planety k ekologické konverzi a předkládá ve svém textu tzv. integrální ekologii, která se nezabývá pouze environmentálními problémy, ale řeší také hluboce lidské a sociální otázky. Celá encyklika, která je významným příspěvkem k dosavadní sociální nauce církve, je prodchnuta nadějí: „Lidstvo je stále schopné společně pracovat na budování našeho společného domova“....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/262600/laudato-si-262600.jpg 4.317
Žánr:
Duchovní literatura, Náboženství
Vydáno:, Paulínky
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
honyczek
08.11.2016

Encyklika nejdříve vyjmenovává problémy životního prostředí a vlivy člověka, které k nim vedou. Při čtení této části jsem váhal, zda to vůbec dočtu do konce, protože to bylo poměrně dost depresivní a živé.

Následně autor ukazuje záměry Stvořitele, a to na příkladech z Bible. Odhaluje tak zodpovědnost každého člověka za chování vůči sobě, druhým i místu, kam přichází.

》Životní prostředí je kolektivní dobro, jmění celého lidstva a odpovědnost všech. Kdo vlastní nějakou jeho část, je tomu tak pouze proto, aby ji spravoval ku prospěchu všech. Pokud tak nejednáme, zatěžujeme své svědomí tím, že odpíráme existenci druhým. Proto si biskupové Nového Zélandu položili otázku, co znamená přikázání „nezabiješ“, když „dvacet procent světové populace spotřebovává zdroje v takové míře, že okrádá chudé národy i budoucí generace o to, co potřebují k přežití“.《
(Str. 62., kapitola II. Evangelium stvoření, VI. Společné určení dober, odstavec 95)

Dále pak se papež věnuje původu problémů životního prostředí, snaží se je pojmenovat a navrhnout řešení. Životním prostředím však nemyslí jen na přírodu, ale i na vzájemné soužití mezi lidmi. Tím se také dotýká sociální krize. Proto se často mezi náměty na zlepšení objevuje slovo dialog.

Závěrem knihy papež nabízí dvě modlitby.

Kniha mě zaujala šíří problémů celosvětového měřítka a povzbuzujícím tónem v závěru knihy.

Eliška_P
12.04.2016

5 hvězdiček pro papežskou encykliku. Něco takového chybělo. Jasné vyjádření papeže k tomu, jak to vlastně ta církev ve vztahu k přírodě má. Díky Bohu za takového papeže s jasnými a aktuálními názory!