Laterna magica
Ingmar Bergman
Vlastní Bergmanův životopis v němž se autor vrací až do roku 1918, roku svého narození, odkdy se snaží vylíčit co nejpřesvědčivěji svět svého dětství, mládí i dospělosti. Klíčovým motivem je v knize ale právě období dětství a autorův vztah k rodičům, zejména k otci, kde nachází kořeny svých pozdějších traumat, nespokojenosti, ale i tvůrčího hledání. samozřejmě, že se ve svém vyprávění autor dobere i chvil, kdy pracoval na svých filmech, ale tyto vzpomínky tvoří v knize překvapivě méně podstatnou část. Bergmanovo líčení vlastních životních osudů překvapí nejen svou otevřeností, ale i střídáním vážných a humorných momentů. V lecčems může tedy být klíčem k pochopení jeho filmového díla.... celý text
Fejetony, eseje Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1991 , OdeonOriginální název:
Laterna magica , 1987
více info...
Přidat komentář
Zpověď známého režiséra. Je to spíš o divadle, o samotné filmařině toho Bergman zas tolik neřekne, spíš se zamýšlí nad tím, co mu bylo inspirací a tím se různými časovými skoky dostává ke svému rodinnému životu. V závěru je několik vzpomínek na známé osobnosti jako Chaplina, Gretu Garbo nebo Lawrence Oliviera. Nejsilnější je pak samotný závěr, kde se Bergman v monologické retrospektivě vrací ke svému nelehkému vztahu s otcem a matkou; některé momenty mi připadaly jako z filmu Fanny a Alexandr.
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
Životopis Bergmana v ich formě.
Zajímavě a čtivě psaný, ale ne chronologicky - i to je zajímavé a dává to knížce čtivost a něco naznačené je pak jasnější až později.
Drobnější části - o dětství jsou pak v jeho knize Nedělňátka. Nedělňátka jsou světlá, veselá. Tady je cítit, že B. pociťuje křivdu v dětství.
O divadle, filmu, dětství, dospělosti, nemoci - asi přepracování, o lidech kolem, o několika manželstvích a jejich konci, o souzení za daňové podvody.
Stále všude jméno Strindberg - vzor, inspirace.
Spousta údajů.
Čtivé, zajímavé. Podobným stylem by se měly psát životopisy.
Zajímavé je, že napsáno v r. 1986, kdy Bergmanovi bylo pouhých!? 68 let.
Nejlepší autobiografie, kterou jsem četl. Pravda moc jsem jich nečetl, ale je to opravdu velmi zajímavý zážitek.
Jo, tak tohle můžu! Bergman byl neuvěřitelně divný a bizarní člověk, a tím spíš výjimečný. Už po přečtení Fanny a Alexandra jsem věděla, že tohle bude můj šálek čaje.
Štítky knihy
životopisy, biografie filmování Švédsko Ingmar Bergman
Autorovy další knížky
| 1988 |  Filmové povídky |
| 1991 | Laterna magica |
| 1988 | Fanny a Alexandr |
| 2018 | Hodina vlků |
| 2004 | Nevěra |
Kniha Laterna magica je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 58x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 66x |
| Chystám se číst | 13x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Citace: "Vytvářím každý film, jako by byl můj poslední." Silná osobnost, naskakuje mi husí kůže vzrušením, jen připomenutím jeho tvorby, která se vrývá do hloubky, až na dřeň , k podstatě člověka a najednou mi je každičký život, kohokoliv z nás vzácný, neopakovatelný a velice významný.
Bergman vytahuje palčivé emoce na povrch a ví, že není dobrá, nic neřešící lhostejnost a rezignace. Aktuální problémy se nezametají pod koberec a neukrývají do skříní, to na dlouho nepomáhá. A nakonec za hříchy otce, zaplatí syn, generace, která to nezpůsobila.
Cokoliv od Bergmana mě nenechává chladnou, za mne stojí za přečtení a doporučuji.