Láska za časů cholery
Gabriel García Márquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1052/bmid_laska-za-casu-cholery-M30-1052.png
4
1318
170
Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky „osamělých lovců“ i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
El amor en los tiempos del cólera , 1985
více info...
Přidat komentář
Milionkrát omílané téma - láska. Dá se vůbec ještě najít něco, co by bylo zase trochu jiné a nenudilo to svou všedností? Inu, očividně dá.
Přiznávám, že jsem se k Lásce za časů cholery odhodlávala poměrně dlouho a to i přesto, že už jsem se s Márquzem seznámila u několika jeho počinů. Ovšem tady hrála roli má přirozená averze snad ke všemu, co má v názvu tak prvoplánově působící slovo "láska" a je jedno, že tentokrát mu poněkud kazí dojem ta strašidelná cholera.
Mé obavy se však ukázaly jako naprosto liché, jelikož se mi do rukou dostal místy až snově lyrický příběh, který je sice od začátku do konce prodchnut právě tím neustále propíraným citem, ale ne jen láskou jedinou. Přes životní lásku a odloučení se tak čtenář podívá na zoubek lásce mladického poblouznění, lásce manželské, lásce tělesné i té poněkud perverzní. A to vše na pozadí bouřlivého technického pokroku, kdy se od kočárů tažených koňmi dostáváme k motorovým ořům a nebe začínají dobývat malá letadélka.
Asi to nebude příběh pro každého, jelikož v celém příběhu je těch dramatických okamžiků vskutku poskrovnu, ale pro čtenáře jako jsem já, se mezi řádky ukrývá něco těžce definovatelného, co mě drželo u knihy celou dobu, přičemž jsem ji z ruky odkládala jen na nezbytně dlouhou dobu a co nejrychleji se k ní opět vracela.
Lásku - tu si představuji jinak, než je zde pojata: miluje 50 let jednu ženu, přitom žije jako slídil, zvrhlík a děvkař. A když ji nakonec získá, tak jí jen lže (nemluvě o tom, jak se zachoval ke studentce). Co je to za lásku? Styl psaní mi připadal, jako když moji staří klienti začínají vyprávět o tom, co včera obědvali, vezmou to přes celé své potomstvo a skončí u války. I tak jsem knihu přečetla a občas jsem se na ní těšila - nejvíc se mi líbila nějaká "moudra" již zestárlých protagonistů ke konci knihy.
Při čtení jsem viděla barvy: syté odstíny žluté, červené a růžové, evokující proměny oblohy na konci horkého dne. Poetické a čtivé.
Dlouhá souvětí a podivné, občas až nesympatické postavy. Přesto mě něco stále nutilo číst dál a to čtení mě bavilo... Právě ty podivné vášně a slabosti dodávají této knize čtivost.
Super na to, že mi skoro žádná postava nebyla sympatická, mě překvapilo, že mě kniha bavila. Ani absence přímé řeči mi nevadila. Krásné realistické (většinou) postřehy o lásce, vztazích a stáří, určitě si ji někdy přečtu znovu.
Po zdlouhavém začátku, kdy se prakticky v knize nic nedělo jsem chtěla knihu odložit, ale pak se příběh začal zajímavě vyvíjet, tak jsem pokračovala. Kniha je psána zvláštním "živým" jazykem, ale místy byla místa, která byla pro mě trochu těžší, nesrozumitelná. Jelikož mi asi někde na začátku knihy, na rozdíl od ostatních čtenářů, uniklo, jak kniha asi skončí, byl o to více pro mě vývoj příběhu zajímavější, nečekaný, překvapující a velmi dojímavý, vlastně moc krásný.
Vyborne napisane. Normalne som Gabovi uveril, ze Floentino to s tymi babami tak vedel uhrat, ze aj po 622 zárezoch za 51 rokov si o nom vsetci v meste mysleli, ze je inak orientovany. Zaujimave su uvahy o laske v starobe alebo o manzelskych problémoch.
Nemohu autorovi upřít vybroušený styl jazyka, výstižné vyjadřování a schopně vybudovanou stavbu příběhu, právě příběh mě však příliš nezaujal. Byl zdlouhavý a mému vkusu vzdálený. Není mi ale souzeno soudit klasika a mezi lidem oblíbený magický realismus, kterému jsem v této knize zrovna nepropadl, asi mu nerozumím. Láska za časů cholery je jinak napsaná dobře, Marquez to prostě umí, kniha cílovou skupinu čtenářů jistě osloví.
Rozhodně to není špatná knížka, ale hodnotím ji jako průměr. Dala jsem už víc hvězdiček z hlediska literárních kvalit mnohem horším knížkám, které mě ale něčím víc zaujaly. Tady nějak nepřeskočila jiskra. Možná jsem ji nečetla ve správné době a správném rozpoložení.
Kniha o promarněném času, bohužel jsem se tak cítil i já během čtení. Opravdu velmi těžké ztotožnění se s některou z postav korunované pokryteckým a iracionálním chováním Florentinovým. Jeho logiku by přeargumentoval i žák základní školy. Vadilo mi také zbytečné natahování a nafukování příběhu bezpředmětnými stránkami. Největší problém však spatřuji v umístění epilogu na začátek knihy. Věděl jsem tak (překvapivě), co se bude příštích 300 stran dít. Díky, ale příště bych se raději nechal překvapit. Marquezovi dam určitě ještě šanci u Sto roků samoty, ale tohle je fakt průšvih.
Zezačátku mi dělal problém autorův styl, plný popisů a prakticky ignorující přímou řeč. To ovšem než jsem si uvědomil, jak mi tento styl psaní sedí a jak se k románu hodí. Musím ocenit zejména vskutku detailně propracovanou psychiku postav. Všechny hlavní postavy byly díky tomu skutečně jako živé. K tomu samozřejmě musím připočítat krásný, romantický a v jistém smyslu i velkolepý příběh. Určitě si od Marquéze něco opět přečtu.
Kolumbie, přelom 19. a 20. století, tři lidé, padesát jedna let. Během nějakých tři sta padesáti stran se dozvíte o jejich životech úplně všechno, od zásadních událostí po všechny jejich oblíbené drobnosti, slabůstky a tajemství. Gabriel García Márquez při tom předvádí úplný literární koncert, bylo to zatraceně skvělé čtení. Není to čtivé tím způsobem, že potřebujete hltat stránku za stránkou, není to napínavé, už na začátku vám dojde, jak to asi skončí. To ale nevadí, protože je to kniha, u které si budete vychutnávat každou řádku, kniha, která vás obohatí tak, že vám z toho budou oči přecházet. Je plná krásy, smutku, lásky, laskavosti a umírání.
Knihu jsem chtěla po přečtení pár stránek odložit, ale vydržela jsem. Příběh mě nakonec docela zaujal, ale kniha se trochu hůře čte.
Jak bylo psáno přede mnou, Florentino je hrozně nesympatická postava a děj mě zkrátka vůbec nebavil. Co se ale musí nechat je krásný jazyk a popisy.
Nemohu si pomoci, ale postava Florentina Arizy si ve mě nezískala žádných sympatií, respektive všechny, které si získala z počátku, naprosto ztratila v druhé půlce knihy. Román je opravdu krásně čtivý a hezky pojatý, ovšem (jen a pouze!) Florentino mě donutil dát knize jen 3 hvězdičky, je mi prostě bytostně odporný...!
Pro mě jednoznačně nejlepší Márquezova kniha, úžasně vyprávěný příběh. Doporučuji všem!
Se Sto roky samoty se nedá srovnávat. Již není tak moc fantaskní a tak originální. Více spíše malodějství a romantika. Ačkoliv kvalitní čtení, tak mě nechytlo.
Po pročtení komentářů jsem asi očekávala něco víc, než pro mne kniha skutečně byla.
Nelíbil se mi počet sprostých slov, ani sprostý děj, kde je stále dokola omílán sex. A už vůbec se mi nelíbil pedofilní vztah Florentina a Amériky.
Doporučení, že je určena spíše ženám a dívkám nechápu už vůbec. Knihu pro ženy a dívky si představuji ve stylu Jane Austen, ale vskutku ne něco, kde je podána láska tak fádním způsobem.
Ale nechci jen hanit, nápad příběhu jako takový se mi líbil. :)
Jedna z najkrajších kníh, aké som kedy čítal. Marquezov svet je očarujúci, farby žiarivé, vtáčí spev ohlušujúci, vône omamné a láska spaľujúca. Nečítajte, nechajte sa unášať ...
Štítky knihy
láska zfilmováno milostné romány magický realismus ságy Kolumbie historické romány kolumbijská literatura hispanoamerická literatura zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 2006 |  Sto roků samoty |
| 2008 | Láska za časů cholery |
| 2005 | Kronika ohlášené smrti |
| 1997 | O lásce a jiných běsech |
| 2005 |  Na paměť mým smutným courám |
Kniha Láska za časů cholery je v
| Právě čtených | 34x |
| Přečtených | 1 975x |
| Čtenářské výzvě | 272x |
| Doporučených | 108x |
| Knihotéce | 614x |
| Chystám se číst | 772x |
| Chci si koupit | 85x |
| dalších seznamech | 26x |
Pocit promarněného času, který popisuje Florentino, mě přepadl již v polovině knihy. Třetina knihy byla i poutavá, ale zbytek děje byl přiliš natahován a rozvláčněn. Léčení citové lásky Florentiho láskou tělesnou, která byla na můj vkus popisována nevkusně, jakoby lidé v té době nedělali nic jiného než se jen oddávali tělesným potřebám a ještě si k tomu vedl deník s více jak šestisty jmény, mi přišlo nevkusné. Zakončení se dalo očekávat již od prvních stránek, ale to mi v tomto případě nevadilo. Námět dobrý, ale zpracování nic moc.