Láska za časů cholery
Gabriel García Márquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1052/bmid_laska-za-casu-cholery-M30-1052.png
4
1315
170
Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky „osamělých lovců“ i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2008 , Odeon
Originální název:
El amor en los tiempos del cólera , 1985
více info...
Přidat komentář
Musela jsem vynaložit obrovské úsilí, abych knihu dočetla. Kdyby se mi nehodila do čtenářské výzvy, asi bych to vzdala. Absence přímé řeči a minimum odstavců zabila docela zajímavý příběh. Navíc Florentino mi byl odporný po celý příběh.
Uf !!! Tak jsem to konečně dočetl, ale že mi to dalo zabrat. Během čtení jsem si kolikrát řekl ,co to má vůbec znamenat, a proč se děj knihy vyvíjí takovým pomalým tempem, plus další odbočky a hlavně ty velmi dlouhé popisy, které byly na druhou stranu skvěle napsané. Kniha se mi začala líbit, jak se blížila ke konci,hlavně mi dávala čím dál větší smysl, a ten konec byl naprosto super, ten zachránil celou knihu. Velmi těžká ,ale hodně kvalitní literatura.
Knihu som čítal znovu hádam po dvadsiatich rokoch a ani ten čas jej nič neubral na kráse a význame, a opäť som si uvedomil, aké dôležité je čítať knihy opätovne. Jedná sa o najpríťažlivejší Márquezov román, ale takýchto kníh je niekoľko, avšak Sto rokov samoty je kniha tak ojedinelá a originálna, že túto nemôžem považovať za jeho najlepšiu.
Román je sám o sobě velmi zvláštní, z postav cítím sympatie pouze k Fermině Dazové, všechny ostatní mi vadily svými pohnutkami a někdy i přemýšlením. (K ženám se opravdu nechovají dobře.) "Láska za časů cholery" je mým druhým dílem od Márqueze, poprvé jsem četl "Sto roků samoty", kde mě autor zmátl množstvím postav a myšlenka se tak pro mě ztratila. Tato kniha se čte lépe, ale rád bych potenciální čtenáře varoval před tím, že román se zdá být podstatně delším, než ve skutečnosti je, protože v knize takřka chybí přímá řeč a autor vše popisuje do největšího detailu. Mě kniha nadchla, protože se mi líbí, jakým způsobem autor popisuje prostředí a kulturu, jeho metafory jsou velmi nevšední. Přesně ale chápu důvody, kterými může někoho rozčilovat.
Tak to byla nádhera, moc jsem si to užil. Super kniha, Márquez byl prostě geniální.
Příběh mě vůbec neoslovil, chápu, že někomu se může knížka líbit, ale já se musela přemáhat, abych ji vůbec dočetla
Dlouho jsem se na ni připravovala a vůbec mě to nebavilo. Z anotace jsem si vykreslila, jaká romance a utrpení mi Florentino a Fermina předvedou, ale občas jsem měla pocit, že i to mé čtení trvá už 51 let. Spousta balastu kolem příběhu, nemohla jsem se začíst.
Začátek jsem viděla tak na 3*, ale postupně bych řekla, že se to zlepšovalo. Hlavní postavy zamlada mě celkem nudily. Postupně ale s přibývajícím věkem mi kniha připadá, že působí vlastně nadějně. Celkem bych tedy hodnotila na takových 4,5*, tedy zaokrouhluji nahoru.
(SPOILER) Říkám si, jestli velká část knihy byla tak nudná protože odrážela Florentinovo mentální rozpoložení a čekání. Ke konci už mi to přišlo lepší. A na konci jsem byla skoro dojatá.
(SPOILER)
Velké zklamání letošní výzvy. Kniha mi dlouho ležela v knihovně a jelikož jsme se o ní i kdysi na škole učili a tady na databázi má tak vysoké hodnocení, očekávala jsem naprosté pohlcení příběhem a těšila jsem se na výzvu, kam budu moci knihu zapasovat.
Tato skutečnost ale neproběhla. Kniha pro mě byla zdlouhavá, četla se těžce a postavy mi byly odporné. Nejhorší byl asi výčet milenek a ubohých pokusů hlavního hrdiny, které pro mě dovršili mé znechucení s poslední milenkou v podobě mladé dívky, před opětovným dvořením se Fermině. Jeho láska na mě působila více jako posedlost. V posledních několika stránkách byl příběh najednou úplně rozdílný nehledě na povahy jednotlivých postav. Nemyslím si, že je to úplně žánrem, jelikož knihy o osudu postav nebo rodin se mi líbí, i když jsou trochu tvrdší.
Jsem uchvácen. To je kniha o životě. Příběh plný naděje, ale i bolesti a také plný obyčejných věcí, stejně tak jako naše životy. Je na nás co si vezmeme, co si zapamatujeme a s čím budeme na konci odcházet. Nádherná atmosféra, styl vyprávění, který mi seděl.
Na rozdíl od Sto roků samoty má tato kniha smysl a má i dobrý děj. Jedná se o klasický milostný trojúhelník, ale kniha klasická vůbec není. Márquez píše takovým zvláštním stylem, kdy všechno zesměšňuje a zároveň to podává jako by to každý vnímal stejně jako on. Je to vlastně až absurdní, ale přitom máme před sebou geniální dílo. Láska, která překoná věky, zhnusení i obyčejné trable.
Lásku za časů cholery bych přirovnala k letnímu teplému vánku, který jen tak z lehounka rozvlní záclony na oknech. Děj se vleče, postavy zcela přirozeně a jen mimochodem proplouvají životem a proměňují se spolu s časem. Příběh je plný běžných věcí, každodenních problémů, které Márquez vykresluje velmi naturalisticky.
Nemyslím si, že tato kniha o stáří, naději, životu a různých podobách lásky je pro každého. Její pomalé tempo a sáhodlouhé popisy jsou poněkud únavné. Přesto jde o velice kvalitní a hodnotné dílo.
"Následujicí dny se v parnu nekonečně vlekly. Řeka se zakalila, úžila se víc a víc a místo spleti obrovitých stromů, nad nimiž žasl při své první cestě, viděli zprahlé roviny, nepatrné pozůstatky celých pralesů pohlcených lodními kotli, trosky bohem opuštěných osad s ulicemi zaplavenými vodou i v nejkrutějších obdobích sucha."
Sú knihy, ktoré prečítame a páčia sa nám. Sú knihy, ktoré síce dočítame, no nezanechajú v nás nič. Sú knihy, ktoré ani nedočítame. Nakoniec sú tie, ktoré milujeme, doslova ich hltáme a zanechajú v nás silnú emóciu. Už navždy. Pre mňa je to Láska v čase cholery. Pretože nakoniec bude všetko dobré. Aj po 51 rokoch, 9 mesiacoch a 4 dňoch čakania.
Více se mi od Márqueze líbily Kronika ohlášené smrti a O lásce a jiných běsech než Sto roků samoty a tato. Takže asi spíše ty kratší. S přibývajícími stranami se mi zdá monotónní. Ale to neznamená, že je to kniha špatná. Pouze dojem z ní nijak zvláště silný.
Uff, konečně dočteno - první myšlenka po dočtení. Druhá: co to bylo? Kde byla ta láska a hrůza cholery? Asi se ztratila v překladu někde mezi svolnými láskami starého proutníka. Brr, nechutnost korunovala příhoda s kapustňáky kapitána lodi na konci. No prostě: hrdinové protivní až hrůza, cholera byla sem tam zmíněná, konec prostě mimo, rozsah zbytečně velký, děj mix čehosi. Jsem ráda, že to mám za sebou a bohužel více hvězd za mě nelze dát...
(SPOILER)
Musím říct, že třebaže jsem velká milovnice romantiky, tak se mi kniha moc nelíbila. To, že Márquez umí psát, je bez debat, přesto si mě příběh moc nezískal. Asi to bude tím, že postava Ferminy mi nebyla vůbec sympatická a nemohla jsem pochopit, co na takové ženě všichni vidí.
Některé části knihy však stály za přečtení - například hádka ohledně mýdla byla skvělá. Trefně dokazovala, že většina hádek ve vztahu spíše vzniká z úplných prkotin než z nějakých vážných důvodů - a je neskutečné do jakých rozměrů se taková hádka může dostat. I následná reakce obou protagonistů byla dost autentická. Fermina, třebaže věděla, že nemá pravdu, si neoblomně stála za svým. Pro doktora Urbina byla mnohem důležitější pravda než spokojenost manželky - a to bylo něco, přes co se Fermina nedokázala přenést. Pro mě tato část představovala střet dvou odlišných světů - aneb, jak by řekl John Gray - muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.
A takovýchto trefných pozorování bylo v knize poměrně dost, což pro mě osobně představuje hlavní přednost této knihy.
Štítky knihy
láska zfilmováno milostné romány magický realismus ságy Kolumbie historické romány kolumbijská literatura hispanoamerická literatura zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 2006 |  Sto roků samoty |
| 2008 | Láska za časů cholery |
| 2005 | Kronika ohlášené smrti |
| 1997 | O lásce a jiných běsech |
| 2005 |  Na paměť mým smutným courám |
Kniha Láska za časů cholery je v
| Právě čtených | 33x |
| Přečtených | 1 972x |
| Čtenářské výzvě | 272x |
| Doporučených | 108x |
| Knihotéce | 614x |
| Chystám se číst | 772x |
| Chci si koupit | 85x |
| dalších seznamech | 26x |
..."Prožili spolu dost,aby dospěli k vědomí, že láska je láskou kdykoli a kdekoli, avšak je tím hutnější, čím blíže je k smrti...."
Asi nejlepší román o lásce, životě, stáří a smrti, který jsem zatím četl.
Geniální vypravěčství,popisnost, která mě vůbec nenudila,naopak vytvářela věrohodné a živé obrazy života a prostředí na přelomu 19.a20.století .
Styl vyprávění vyžaduje pomalost a velkou pozornost při čtení ,byl jsem však odměněn velkým čtenářským zážitkem.