Citadela
Kate Mosse
Odvážná a energická dívka Sandrine zjistí, že ji události vtáhly do odboje proti německé okupaci. A stane se součástí odbojové organizace s krycím označením „Citadela“, složené z obyčejných žen odhodlaných nasadit všechno a dovést do konce děsivý boj stínové války zuřící všude kolem nich. Jih Francie je sice „svobodná zóna“ a Němci jej neobsadili, ale Pétainova vláda ve Vichy s nimi kolaboruje a nikdo vlastně pořádně neví, kdo je přítel a kdo nepřítel. Válka se nevyhnutelně blíží ke svému krvavému a strašnému závěru a Sandrine zjistí, že její osud je spojen se třemi velice odlišnými muži. Kdo je ale skutečný nepřítel? Od koho hrozí největší nebezpečí? A kdo je tím pravým strážcem pradávných tajemství, jež už po celá pokolení přitahují do podhůří Pyrenejí mnohé pátrače? Sandrine hledá nejen pravdu sama o sobě a svou lásku, ale také prastarý text, který, i když to zní neuvěřitelně, by snad mohl změnit osud války.... celý text
Literatura světová , Duchovní literatura , Historické romány
Vydáno:
2013
,
BB art
Originální název:
Citadel , 2012
více info...
Přidat komentář
Je to smutné a frustrující. Ale úžasné v tom, že ti lidé tam neztráceli naději ani když už věděli, že je konec. Líbila se mi moc celá série, mám z ní opravdu hodně silné dojmy a pocity, a proto si teď musím dát nějakou oddychovou romantiku, jelikož můj oblíbený žánr, což jsou thrillery, by na mě byl teď asi moc. Na konec asi jen to, že je nádherné, jak velké musel mít Sajhe (nebo Audric Baillard, chcete-li) veliké srdce. Děkuji za celou sérii...
Páčilo sa mi, že kniha je venovaná dvom neznámym ženám, ktoré boli zavraždené/ktovie, možno mali niečo s odbojom/ Miestami naivné, ale každopádne to bol skvelý príbeh.
Pekná, čítavá kniha, no trochu moc dlhá. Čo mám rád na Mossovej knihách je jej schopnosť popísať prostredie a postavy, takže čitateľ je súčasťou deja. Určite odporúčam prečítať.
Podle hodnocení jsem přečtení knihy dlouho odkládala, ale byla to škoda. Kniha není vůbec špatná. Výborné a dobrodružné čtení. Určitě si přečtu i první dva díly.
Vybrala jsem Citadelu, abych si připomněla své cesty po podhůří Pyrenejí. V tom ohledu jsem si užila své, v ostatních už to ale bylo horší. Nebavila mě hlavní hrdinka, obecně jsem už trochu přejedená idealizovanými ženskými hrdinkami, Sandrine byla předvídatelná a její příběh místy zaváněl patosem. Nedokázala jsem se s ní ani s jinými postavami sžít natolik, aby mě jejich příběh zajímal. Přesto jsem přelouskala knížku až do konce, zajímala mě totiž linie Kodexu - napínavá, tajemná, zajímavá. A podle mého byl nejpovedenější postavou Authié.
Přiznám se, že odskakování do hluboké minulosti mě spíš rušilo, takže nakonec jsem tyto pasáže přeskakovala a v závěru jsem si je přečetla extra, jako další linii příběhu, i když bych to doporučila spíš obráceně. První polovina knihy pro mě byla docela utrpení, po dvou, třech kapitolách jsem zaručeně usnula. Ale vydržela jsem a druhá polovina knihy mně odměnila, ta opravdu stála za to.
Za mně byl tento díl nejslabší, přesto doporučuji, aby si člověk mohl vytvořit celkový obrázek. Části skládačky do sebe krásně zapadají.
Zajímavé, napínavé, uvěřitelné postavy - ty kladné i ty záporné... Jediné, co mi v knize vadilo byly skoky do pátého století, sice tento "příběh" má souvislost s hlavním dějem, ale mě nudil a jenom jsem ho vždycky rychle přelétla očima.
Tuhle spisovatelku prostě žeru! Její knihy se tak krásně čtou a vždy si je užívám....navíc mám pomalu pocit, že Languedoc perfektně zním i když jsem tam nikdy nebyl... Moc se mi líbí ta provázanost s předchozími knihami - Hrobka a Labyrint.
Zase jedna povedena kniha, do teto oblasti, kterou kniha popisuje jsem se rada vratila, dokonce bych se tam rada podivala i osobne, laka me zdejsi prostredi, hlavni hrdinka byla az na nejake nepatrne naznaky v pohode, a bylo mi lito, jak to cele skoncilo. Uvidime, jestli autorka napise jeste neco k Languedocku
Kniha často odkazuje na předešlé tituly - Hrobku a především na Labyrint, který si teď s chutí přečtu ještě jednou. Mám rád fikci na pozadí skutečných historických událostí a v tomto ohledu je kniha zpracovaná vskutku znamenitě. Doufal jsem v trochu optimističtější poslední kapitoly, ale akorát podtrhují události doby, která je v knize popisována.
Jsem ráda, že jsem si knihu koupila, určitě se mi to vyplatilo. Líbilo se mi, jak příběh postupně gradoval, jak se z mladé dívky, která netuší, co všechno se kolem ní děje stává přední vůdkyně odboje. Musím říct, že já osobně ocěňuju i to, že hlavní hrdinky jsou ženy :). Je to hlavní faktor, proč jsem si knihu vybrala, tak často se to nevidí. Plus prostředí krásné jižní Francie a hlavně to Carcassonne, to se čte samo.
Už se mi dlouho nestalo, že bych u knihy byla napjatá jak kšandy, v duchu nadávala, cítila totální beznaděj, nebo měla slzy na krajíčku.
Dobrá práce
Skvělá kniha. Právě jsem ji dočetla a musím říct, že jsem těžce frustrovaná. Všechny hlavní postavy jsem si zamilovala a od začátku až do konce jsem jim fandila. Mnohdy jsem s hrůzou obracela stránku (přece jen nejhorší věci dělají lidé lidem), ale moc oddychu autorka nedá. Přestože je příběh vymyšlený, přece jen ukazuje hrůzy války. Doporučuji
Kniha dobrá,čte se jedním dechem,typická Kate Mosse. Pro mne až na poslední čtvrtinu příběhu.Tam autorka asi ve snaze aby děj knihy byl opravdu silný,popustila až přespříliš uzdu své fantazii a zakomponovala do děje řadu naivit.Proto jedna hvězdička dolů
Hele, pro mě jasné zklamání. Přitom Hrobku i Labyrint jsem slupla jako malinu, tak přes tohle se nemůžu dostat (ale dam to). Hrozně ploché a černobílé postavy, ti dobří jsou tak čistoskvoucí, že jsem začla fandit gestapu, to se mi nestává. Spousta zbytečností, které nejsou ani nijak extra napsané, ani vám nepomůžou pochopit děj a o hrůzách války už taky byly napsány lepší knihy, takže k čemu to. Škoda, těšila jsem se, moc jsem se těšila.
Po důkladné rozvaze přidávám pomyslnou půlhvězdičku za to, že se vůbec někdo věnoval tématu žen v odboji, v tomto případě tedy francouzském, to je chválihodné a madam autorka se nejspíš radostí pomine, až se k ní dostane mé vylepšené hodnocení, jupík.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Hrobka |
| 2009 |  Labyrint |
| 2010 | Zimní přízraky |
| 2013 | Citadela |
| 2015 | Čudákova dcéra |
Kniha Citadela je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 146x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 157x |
| Chystám se číst | 81x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 1x |
Moje první kniha od autorky a asi to bude chvíli trvat, než dám šanci další.
Nebylo to úplně špatné čtení, zhruba prostřední třetina měla spád i děj, byla napínavá, postavy známé a karty rozdané a svištělo to jako na drátkách. Ale velký problém jsem měla s prvními dvěma stovkami stran. Za prvé se to táhlo jak turecký med (nevadí mi dlouhé popisy, když mají smysl, tlusté bichle mě vážně nevylekají, ale musí to mít nějakou míru a význam pro příběh). A potom - stovky francouzských slov a názvů vložené do textu, kde ty francouzské výrazy neměly ve většině případů ale vůbec žádné opodstatnění. Netuším, zda to tak bylo i v originále či zda je to "bonus" od překladatele, který si s tím prostě nevěděl rady, tak nám to tam prsknul v originále. Sem tam vložený název by nevadil (alespoň se dozvíme, že "bagaudes" jsou bandy dezertérů a "passeur" je převaděč, ale když si přečtu, "Aujourd´hui, appelez-moi Jeanne", jak si jen tak mezi sebou povídají Francouzi francouzsky, nějak nechápu, proč se nám nedostalo překladu a jaký je speciální význam vložené cizojazyčné věty. Pro rýpaly podotýkám, že základy francouzštiny mám :)
Vyrostla jsem na dobrodružných a fantasy knížkách, takže linie Kodexu mi vůbec nevadila, ale jeho závěrečné použití v příběhu se mi nelíbilo a k celkovému pojetí knížky mi to vůbec nesedělo.
Takže první a třetí třetina za 3*, ta prostřední by klidně mohla být i za 5*.