Lada bude sochařkou

26.01.2021

Tuto knížku o lásce k sochařství jsem dostala v předškolním věku. Nepodařilo se mi o ní zpětně dohledat žádné informace, pouze že jí ilustroval Škoda. Ilustrace jsou velice vkusné, umělecké a přitom i pro dětské oko srozumitelně jednoduché. Publikaci mi koupila máma v antikvariátu, už bez přebalu, přesto jsem měla knížku už na první pohled ráda.

Malá Lada okouzleně sleduje svého tátu - sochaře, který si tuším nejdříve doma načrtává své budoucí sochy na papír a v ateliéru pak, už oděný do bílého pláště, sochy tvoří. Lada všemu nejdříve zdálky přihlíží. Na dceřinu prosbu začíná sochař svého potomka pomalu zaškolovat a seznamovat s tímto druhem umění, Lada pak tvoří z hlíny své první objekty. Jednou chce následovat svého otce a živit se stejnou prací, kterou je od malička okouzlená. Nevím, jestli se jednalo o biografii skutečných sochařů. Nevšední téma se mi každopádně moc líbilo, vztah mezi do práce věčně ponořeným otcem, který si přesto najde na dítě čas a mezi jeho dcerou. Nevím, do jaké míry si pamatuju děj, i přes možné nepřesnosti ve mně zůstává jisté tajemné okouzlení z atmosféry v jedné nevšední rodině, plné lásky k umění a kreativní práci, která je pro dítě zábavou a je z něho cítit nadšení pro to, co dělá.

Neříkám, že se mi také nelíbily i populární knížky o zvířátcích, ovšem myslím si, že není nutné děti podceňovat a servírovat jim výlučně jenom princezny nebo ještě do dnes zřejmě populární Zuzanky. Vkusné knížky s jistou nadstavbou, například ty od Daisy Mrázkové, by podle mého neměly být opomíjené a není na škodu to s podobnou knihou u svého potomka alespoň občas zkusit. S ohledem na jeho zájmy, zaměření a jeho preference, samozřejmě.