Labutě nad Issyk Kulem

Labutě nad Issyk Kulem https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/6708/bmid_labute-nad-issyk-kulem-FxI-6708.jpg 4 23 7
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Reprezentativní výbor z díla kirgizského spisovatele obsahuje vedle známých novel Džamila, Labutě nad Issyk Kulem, Velbloudí oko a První učitel u nás dosud neznámou novelu Mateřské pole, oslavující autorův rodný kraj a obětavou mateřskou lásku. Z ruského originálu Pověsti i rasskazy, vydaného nakladatelstvím Molodaja Gvardija, Moskva 1970, přeložili Hana Volfová (Labutě nad Issyk Kulem), Zdenka Mayerová (Velbloudí oko, Mateřské pole, První učitel), Stáňa Síbrtová (Džamila). V roce 1976 vydalo Lidové nakladatelství Praha ve spolupráci s nakladatelstvím Progress Moskva. Vytištěno v SSSR. První souborné vydání.... celý text

Literatura světová Novely
Vydáno: , Lidové nakladatelství
Originální název:

Pověsti i rasskazy , 1970


více info...

Komentáře 7

Recenze 0

Hvězdičky 23

Přidat komentář
R47
01.02.2021 4 z 5
R47

Pokud máte rádi jiné autorovy knihy, bude vás bavit i tahle. Pro vstup do Ajtmatovova světa bych ale volil radši Stanici Bouřnou nebo Popraviště.

Ladis777
02.01.2020 4 z 5
Ladis777

Samostatná novela Č. Ajtmatova o věčné lásce a zklamání.

000nugatovej
16.01.2018 3 z 5
000nugatovej

Ajtmatov je mistr temných tónů. Nejen v románech, ale i v povídkách. Čtu ho rád. Oproti knize Novely a souboru povídek Bílá loď jsou v tomto třetím českém výboru spíše kratší a dle mého soudu i méně zdařilá díla.

MOu598
27.07.2017 5 z 5
MOu598

Četla jsem v listopadu 2012. Podle mých poznámek:
5 povídek.
Hezké. O lásce k zemi, národu, lidem.
I o sovětech a víře v to.
Ale lidské. Krásné.

kacaabba
09.09.2016 5 z 5
kacaabba

Mohu se vyjádřit pouze k Mateřskému poli: příběh ženy, která měla celkem spokojený život na venkově a pak válka. Zlom. Ztráta a vyhlížení. Pak ztráta bez vyhlížení a ztráta a bolest a pocit zmaru. A na konci slabá jiskřička dávající smysl života pro zdeptaného člověka. Knihy Ajtmatova mám rád, i když jsou někdy kruté, melancholické. Kyrgistán je krásný kus země, s tímto vědomím se povídky čtou ještě lépe.

cessy
04.07.2013 4 z 5
cessy

Poviedka je v užšom kontexte prostým príbehom o láske, aké sa dnes už nepíšu, a ktorého náhodný svedok, oboznámený s oboma jeho stránkami, má v rukách moc zmeniť beh udalostí, alebo naveky mlčať... V širšom kontexte je hľadaním zmyslu života, existencie, miesta vo svete. Je túžbou, prirodzenou bez výnimky každému človeku, neustále hľadať a nachádzať čosi lepšie, než to čo už máme a čo je nám dané. Magický realizmus, ktorého prvky v literatúre vyhľadávam, som v tejto konkrétnej poviedke nenašla, avšak istá „mágia“, alebo ak chcete čaro, nevtieravá sugestívnosť, ma sprevádzala celým jej textom. Je patrná v pôsobivých opisoch stredoázijského prostredia, v jeho drsnej a nehostinnej kráse, v chlade tamojšieho podnebia, ktoré vplýva na psychiku ľudí, v ich nezlomnosti a sile vytrvať a podmaniť si prostredie, v absolútnej jednoduchosti zvolenej témy, opisovanej zdržanlivo, ale predsa s náruživosťou a túžbou, ktorá k láske neodmysliteľne patrí. Aj v tom možno spočíva podstata magického realizmu na kirgizský spôsob.

Pink Martini
08.06.2013 5 z 5
Pink Martini

Magický realismus jsem měla od začátku v rovnítku s Jižní Amerikou, patřilo to k sobě. Gabriel García Márquez rovná se Kolumbie a Kolumbie rovná se kafe. Proto jsem byla hodně zvědavá, jak půjde tenhle bláznivý, ale milovaný styl naroubovat na prostřední severního Kyrgyzstánu. Světe div se, naroubovat šel. A ďábelsky skvěle. Labutě nad Issyk Kulem jsou jednou z povídkových sbírek Čingize Ajtmatova, obsahují i jeho nejznámější milostnou novelu Džamila. Ajtmatov ve sbírce vzdává hold své rodné zemi, Kyrgyzstánu. Je to hornatá a někdy nehostinná země. Vysoká pohoří, neúrodné stepi a odlehlé, malé vesnice s kolchozním hospodářstvím. Je to země, kde dívky chodí v tátových vysokých holínkách a vojenském saku; kde je škola to poslední místo, kam by děti rády šly; kde je možné se prohánět týdny prázdnou stepí na koni, aniž by člověk někomu chyběl; kde je tvrdá práce nutností k přežití a kde se stále věří na dávné legendy a přírodní božstva. Ale i do země, v níž se hory téměř dotýkají nebes, a slunce se každé ráno koupe ve vodě modrého Issyk Kulu, přišla válka a převrátila zdejší svět naruby, aniž by se jí kdo zeptal. Na vesnicích zůstaly jen ženy a děti a čekaly ve strachu, co bude s jejich blízkými. Ajtmatov si nic neidealizoval, napsal všechno tak, jak si to pamatoval z dětství a z vyprávění rodičů. Vykreslil svůj Kyrgyzstán krásný i krutý, strhaný prací a veselý zpěvem. Přes veškeré útrapy, které by život v této zemi nabídl našinci, po přečtení jsem měla chuť se sbalit a odjet pryč. Vlastně ještě pořád mám..Vidět bílé labutě, jak zjara přelétají nad temně modrým Issyk Kulem, mít na hlavě červený šátek s vyšíváním a na chvíli na všechno zapomenout..