Kytice z pověstí národních

od:

Kytice z pověstí národních

Poznámka nakladatele: Toto vydání bylo připraveno podle vydání upraveného Rudolfem Skřečkem a Antonínem Grundem, které vyšlo roku 1956 ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění v Praze. Sbírka obsahuje i původní Poznamenání Karla Jaromíra Erbena k legendám a pověstem, z nichž při psaní Kytice vycházel.

Řada: Mocca

https://www.databazeknih.cz/images_books/40_/40993/kytice-40993.jpg 4.45783
Žánr:
Literatura česká, Poezie
Vydáno:, Dokořán
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (505)

Přidat komentář
Lokina
07. ledna

Ať už jsem ji chtěla číst či ne, stejně si cestu Kytice ke mně našla. Četla jsem ji k maturitě a některé balady se mi četly lépe, jako třeba Vodník nebo Kolovrátek. Jiné se mi moc nelíbily, např. Dceřina kletba, ale neodradilo mě to a já u četby Kytice zůstala až do konce. Kytice je smutné, strašidelné, ale i poučné dílo, ukazuje, že po vinně vždy následuje krutý až někdy neadekvátní trest. Alespoň jednou by si to každý měl přečíst.

_Peprmintka_
07. ledna

Naprosto nezapomenutelná sbírka, jež jsem četla již v dětství (ačkoliv mě nikdy nepřestane udivovat, že tohle je jedna z těch nejvýraznějších básnických sbírek, kterou nám hustili do hlavy už na základce, celkem morbidní), které vděčím za nynější vztah k hororovému žánru. Velmi výrazný motiv prohřešku a trestu, nepřehlédnutelné sentimentality i vlivu lidové slovesnosti, to vše ovinuté černou stuhou brutality, která však nepůsobí jaksi prvoplánově. Některé balady mě umí zásáhnout svou ztemnělou pochmurností více, než mnohá díla, psaná účelně k tomu, aby člověka vyděsila a zhnusila. A to ani nemluvím o uchu lahodících rýmech, které mohu číst pořád a pořád dokola. Atmosféra hustá jak tvaroh a mrazivá jako pravá slovanská zima. Nesmrtelné dílo. Mou nejoblíbenější byla a nejspíš i vždy bude Svatební košile pro svou náboženskou pochmurnost, symboliku i veršovanou libozvučnost. Naopak jsem nikdy nepřišla na chut Záhořovu loži a Věštkyni.

„Pěkná noc, jasná - v tu dobu
spěchají živí ke hrobu;
a nežli zvíš, jsi hrobu blíž -
má milá, nic se nebojíš?“

Chytuš
03. ledna

Naprosto nečekané setkání s nezapomenutelnou klasikou. Dnes jsem dceři půjčila v knihovně, protože sbírku mají číst jako povinnou četbu ve škole a sama jsem do ní znovu nahlédla s tím, že si balady trochu osvěžím. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si na nich smlsla na posezení :-) Znovu jsem si ověřila, že jsou v ní jak verše nesmrtelné a opravdu nezapomenutelné, které si člověk vybavuje i po desetiletích (Kytice, Vodník, Polednice, Štědrý den, Poklad, Svatební košile), tak ale i balady, které mi k srdci prostě nepřirostly - ani při předchozích čteních, ani teď (Záhořovo lože, Dceřina kletba). Nicméně jako celek - skvělé. Prostě klasika, kterou by měl každý znát - je jedině dobře, že je stále ukládaná jako povinná četba, protože tahle kniha do povinných prostě patří.

Toč se a vrč, můj kolovrátku,
všecko ve světě jen na obrátku
a život lidský jako sen!

Povětroň
26.12.2017

Asi jako osmiletý jsem měl z této knížky trauma, po nocích jsem se bál a mamka mi jí dokonce zakázala číst. Dnes už jsem pochopil krásu Erbenovy poezie. Pochopil jsem, že po každé vinně následuje trest(jak nám celou sbírkou dokazuje autor).

Tereza.K91
26.12.2017

Moje oblíbená kniha. Miluji už od malička. Hlavně básně Mateřídouška, vodník a polednice. Moje srdcovka

Ledward
24.12.2017odpad!

Můj názor na tuhle knížku nikdy nebude kladný, protože takovéhle knížky by se měly zakázat číst. A už vůbec nechápu, jak tohle někdo mohl nazvat 'klasikou'. Upřímně řečeno, kdokoliv, kdo by napsal něco jako tohle, nemůže být normální.

EvaFialova
23.12.2017

Kytici od K. J. Erbena jsem četla již asi čtyřikrát a rozhodně postupem času se mé hodnocení lehce pozměnilo. Když jsem byla ještě studentkou základní školy, byla pro mě Kytice příliš náročná na pochopení, některé části byly pro mne až příliš pochmurné, ale nyní jsem si její čtení užila a nejspíš bude patřit mezi takovou mojí „klasiku“ knížek, které si mohu přečíst znovu a znovu.

Chesterton
18.12.2017

Povinná nesmrtelná klasika, kterou si můj malý synek sám našel v mé knihovně ještě dřív než musel:)) Krátce poté, co se naučil číst. Asi ta morbidita ho vzrušovala stejně jako kdysi mne, ale snad i moudrost:)) Milé vzpomínky.

Modrina
16.12.2017

Kdysi dááávno povinná četba, později představení v Semaforu. Bez podkladu bych si to asi tolik neužila. :)

Pohodová
07.12.2017

Povinná četba kdysi, dnes s úsměvem vzpomínání.

MartianaNox
07.12.2017

Klasika na kterou se nezapomíná

Jeckyyy
27.11.2017

Kytice je skvělá.....když jsem maturovala, tak jsem doufala, že si ji vytáhnu, páč jsem ji v tu dobu znala skoro nazpaměť, a Svatební Košili úplně :D Pro mě nejlepší Erbenovo dílo :)

Disinka
20.11.2017

Tyto básně jsou prostě nesmrtelné, už ani nevím kolikrát jsem tuto knihu četla a strašně ráda se k ní vracím znova a znova.... a ještě se k ní určitě několikrát vrátím ;)

Kačkaknihomol
17.11.2017

Tohle bylo zatraceně zajímavý! Do knihy jsem se nejdřív pouštěla s velikou nechutí, hlavně kvůli tomu, že na sobě má nálepku "Povinná četba". Musím říct, že i přestože jsou Erbenovy básně poněkud sentimentální, neudělal z nich pouze sentimentální povídačky, ale přimíchal do nich značnou dávku hororového prvku, který z básní přímo dýchá. Přesto se musím přiznat, že se mi nějaké texty četly špatně, takže mi kolikrát zabraly mnoho času, jelikož jsem si je někdy četla vícekrát, abych je lépe pochopila. Přesto je tohle dílo kvalitní a milovníci poezie si přijdou na své.
Mimochodem, jelikož jsou básně napsané staročeštinou, při čtení jsem si vzpomněla na "newspeak" a "oldspeak" z Orwellova 1984. Hlavou mi při nějakém starém slově, které se už nepoužívá, vždycky problesklo "...ani nevíš jaká je to krása, ničit slova".

Ája27
16.11.2017

Dárek od rodičů někdy v sedmé třídě. Dlouhé a přesto dobře zapamatovatelné verše díky poutavému textu. Baví mne si v ní číst dodnes. Drama života, bájné postavy... vše obsaženo ve skvělé kompozici. Erben je v tomto neopakovatelný.

Gustik5
10.11.2017

Poklad české literatury plný poučných a poutavých příběhů, místy celkem dost morbidní, což jen celé vyplývající poučení jen umocňuje. Dílo tvrdé a nemilosrdné jako sám život. Hanba filmovému zpracování, které bylo opravdu otřesné a se sbírkou nemá zhola nic společného!

NymphMaeve
07.11.2017

Klasická poezie + horor = Kytice. Před pár lety jsem jí uměla téměř celou zpaměti. Moje srdcovky jsou povídky Štědrý večer a Kytice, ve filmovém podání zase Zlatý Kolovrat a Polednice. Už od základní školy tato kniha putuje se mnou a bude i celý život, najdu se v něm v jakémkoliv rozpoložení a vždy si mám co do života z toho vzít.

Voda1
05.11.2017

Hodně kruté!

essterkaa
02.11.2017

I přes to, že poezie není zrovna můj šálek kávy, tak za mě dobrý. Prostě krásně čtivá klasika. :)

smatralka008
01.11.2017

česká klasika a básničky mám ráda. To se k maturitě četlo samo. :-)

Sarhem
31.10.2017

Česká klasika. Kytici jsem přečetla už nesčetněkrát a ještě mnohokrát ji přečtu. Některé balady mě baví víc, některé míň, ale v závěru jsou všechny skvěle napsané, čtivé a poutavé.

hroneczek
24.10.2017

Dala by se číst pořád dokola. Vždy v ním objevím něco nového, krásného a děsivého zároveň. Brilantní snoubení lidskosti - snahy, lásky, dobré víry, chyb s nadpřirozeností a mystičností.

TomTomis
21.10.2017

Opětovné přečtení. Už jsem tuhle sbírku četl mnohokrát a stále je co objevovat.

Precim
21.10.2017

Balady, které svými neobvyklými průběhy i zakončeními zaujmou. I přestože byly napsány před téměř dvěma sty lety, jsou čtivé a oblíbené. Každá balada je napsána takovým způsobem, že kniha má temnou atmosféru a příběhy jsou napínavější. Např. v této ukázce to jde dobře vidět:
A znovu se žena děsí,
úzkost hrozná ji uchvátí:
„Ach, kdo mně mé dítě vrátí!
Ach mé dítě, kde jsi, kde jsi?!“ -
„Tu pod zemí jsem, hluboko!“
hlas tichounký větrem šumí,
nespatří mne žádné oko,
ucho mi neporozumí.
Blaze tu pod zemí, blaze,
beze jídla, beze pití,
na mramorové podlaze,
ryzí zlato v klínku míti!
Autor se nebojí zkrátit důležité postavy o hlavu a tím dát vypravování nejen tragický konec, ale i nějakou tu realističnost a ponaučení do života. Například v baladě Svatební Košile: Hlavní postava se v průběhu cesty vzdávala předmětů, které symbolizují něco z křesťanství. Tím se symbolicky vzdávala Boha, který ji chránil před mrtvým.

anko57
20.10.2017

Klasika co se nikdy neomrzí.
Moje nejoblíbenější je Svatební košile. Děj je psán podle pověsti o Velhartickém hřbitově na Šumavě. Tam to znám, dříve za hřbitovní zdí rostly modříny a dodnes je tato strana hřbitova ponořena ve zvláštním polostínu a vyřazuje negativní emoce. chybí tam poklid věčného spánku.
"Tělo do hrobu přísluší , běda, kdos nedbal o duši."
Takže....kdo ví?

buldozer5
19.10.2017

Klasika, co neomrzí.

Betnka81
16.10.2017

Kniha se mi moc líbila a všem ji doporučuji k přečtení :D

Adelaide777
15.10.2017

Klasika, kterou jsem četla hned několikrát. Některé příběhy jsou sice morbidní, ale jinak je to hezky napsané.

katuska995
14.10.2017

Úžasna klasika, kterou zná snad každý a zaujme i lidi, co normálne basne nemusí

Richelle
14.10.2017

Knihu jsem četla vícekrát v různých obdobích mého života a pokaždé jsem si z knihy odnesla něco jiného. Hodnotím pozitivně!