Kytice

V kontextu české literatury 50. let 19. století podle mě Kytice výrazně převyšuje ostatní tvorbu. Hálek a Neruda nesahají Erbenovi ani po kotníky a zaostává (s odpuštěním) i Němcová.

Na první pohled přitom sbírka působí velmi prostě. Jazyk je úsporný, bez ozdob a „velkých slov“, blízký lidové řeči a písni. To může vyznívat ploše, zvlášť ve srovnání s obrazností Karla Hynka Máchy nebo s pozdějším symbolismem. Jde ale o vědomou stylizaci, nikoli o nedostatek. Erben napodobuje princip lidové balady, kde jazyk má být snadno zapamatovatelný a význam vyrůstá ze samotné situace. Čtenář není veden k výkladu, ale k přímému prožitku příběhu.

Na povrchu stojí pravidelný rým a jednoduchý rytmus. Ve skutečnosti je však rytmická práce velmi přesná a funkční. Tempo se mění podle děje - v dramatických momentech zrychluje, v osudových se zpomaluje. Práce s rytmem krásně vynikne při poslechu kantáty Svatební košile Antonína Dvořáka (text jako by byl od počátku určen ke zhudebnění).

Oceňuji také, že autor nic nevysvětluje. Chybí jakýkoliv komentář nebo reflexe. Celek tak nepůsobí jako výpověď jedince, ale spíše jako „vysvětlení světa“ ve verších. Síla Kytice nespočívá v jazykové bohatosti, ale v mimořádné čistotě a účinnosti.

S Kyticí jsem se poprvé setkal jakožto s povinnou četbou na základní škole. Tenkrát jsem četbu obecně neměl rád, poezii jsem nehltal, valnou část Kytice nechápal a v mysli neuchoval. Nyní, po několika letech aktivní četby, kdy však stále poezii nijak zvlášť neholduji, jsem se k ní vrátil skrze seznam maturitní četby. A dnes již říkám, máte-li k poezii vztah mému podobný, přečtěte si alespoň tu Kytici. Věřte mi, stojí to za to.

Národní poklad.

Opravdu krásné.
Bavilo mě, že když jsem četla začátky některých básní, dokázala bych je odříkat zpaměti, i když jsem knihu četla poprvé. Teď jsem ty podvědomě zapamatované kousky mohla přiřadit k celistvým příběhům.
Balady se četly rychle a většinou byly dobře pochopitelné. Problém jsem měla jen s Věštkyní, která kombinuje různé české pověsti, ale vlastně nechápu její celkový rámec/příběh.
Překvapilo mě, že až na Záhořovo lože mají všechny balady ženskou hlavní hrdinku a častým motivem je její nesprávné chování ke svému dítěti.
Nakonec musím dodat, že jsem Kytici četla v nádherném vydání s velkými písmeny a krásným a detailním orámováním každé stránky.

Nejznámější sbírka básní, ale Kotori se k ní dostane až teď. Jsem hold ostuda :D ale furt lepší teď než nikdy, no ne? Básně jsem znala už dávno o čem jsou, to se přiznám. Vodníka jsem slyšela a Polednici se svatební košilí, to jsem viděla video. Takže celkově to pro mě bylo nové a dost překvapivé. Vím, že o to šlo, aby to bylo takové... Pochmurné, ale já měla několikrát opravdu na krajíčku, jak moc to pro mě bylo depresivní (jsem cíťa no). Tak či tak si myslím, že všechny básně tam jsou vážně zajímavé a taky stojí za to si to přečíst.

Kytici jsem kdysi v 6.,7. možná v 8. třídě četla snad stokrát. Pořád dokola. Básničky mě fascinovaly a dodnes si některé pamatuji. Určitě mám v plánu si jí pořídit a zas čas od času přečíst. Dodnes si i po 30 letech pamatuji spoustu veršů a slok z některých básní. A to nejsem zrovna typ, který by měl rád poezii.

Je to zbytečně moc morbidní a ponuré, trochu mi to připomíná pohádky bratří Grimmů. Motivy viny a trestů jsou snad v každé z básní a to není něco, co bych si s radostí znovu někdy přečetl… 5/10

Toto klasické dílo je nadčasové a unikátní. Jak trefně napsala v komentáři Odana - karma v přímém přenosu.

(SPOILER) Věštkyně
Poslední třináctá balada, vrcholí vlastenectvím. Věštkyně předpovídá budoucnost českých zemí, zmiňuje Libuši, Přemysla Oráče, Karla čtvrtého, Bruncvíka.
Význam balady je ten, českému národu nebude dobře, dokud se nesjednotí, nenajde stejnou víru a rozum. Vrchol Kytice

(SPOILER) Dceřiná kletba
Dcera zabije svoje dítě. Proklíná matku a svého milého. Nakonec spáchá sebevraždu. Motivy této balady jsou, špatná výchova, tragická láska, vražda dítěte.

(SPOILER) Lilie
Zemřela dívka a na jejím hrobě vykvetla lilie. Místní pán tuto květinu zasadí u sebe v zahradě. Večer si všimne ,že lilie mluví a bojí se světla. Tuto záhadnou kytku si vezme a má s ní dítě. Jednoho dne musí do boje, proto řekne svojí matce, ať lilii hlídá. Jak se z bitvy vrátí, jeho žena i dítě jsou mrtví. Matka je zabila, protože nesouhlasí se synovou volbou manželky. Hlavní téma je vztah rostliny a člověka a vztahy v rodině.

(SPOILER) Vrba
Žena je každou noc bez ducha, protože její duše sídlí ve vrbě. Muž i přes její varování vrbu pokácí, nevědomky tím ženu zabije. K uctění její památky z vrby vytvoří pro svého syna kolébku, aby i přes smrt, mohla být s ním. Z balady vyplývá, že neuvážený zásah proti přírodě může být potrestán.

(SPOILER) Záhořovo lože
Záhoř je loupežník, chce zabít mladého poutníka. Ten ale slíbí, že mu řekne, jaké je to v pekle, když ho nezabije. Poutník jde do pekla a jak se vrátí, povídá Záhořovi, že tam na něj čeká hrůzostrašné lože. Záhoře to vystraší a začne litovat svých hříchů. Po 90-ti letech se oba znovu potkají. Poutník a Záhoř umírají a jdou do nebe.

(SPOILER) Vodník
Hlavní postava této balady je dcera. Ta je neposlušná a chodí k rybníku i přes zákaz od matky. Jak jde jednoho dne k rybníku prát šátky, unese ji vodník a donutí ji ke sňatku.
Dcera prosí vodníka, ať ji pustí domů. On jí vyhoví pod podmínkou, že se mu večer vrátí. Dcera odběhne za matkou a večer se k vodníkovi nevrací. Proto vodník zabije jejich dítě.

(SPOILER) Balada Zlatý kolovrat
Král se zamiluje do obyčejné dívky Doroty. Macecha chce provdat svoji vlastní dceru, proto zabije Dorotu. Král nevidí v ženách rozdíl a tak si vezme špatnou ženu. Zlatý kolovrátek vše vyzradí králi. Díky kouzelné vodě a kolovrátku Dorota ožije. Nakonec Macechu a falešnou Dorotu popraví.

(SPOILER) Balada Holoubek
Žena je smutná kvůli svému zemřelému muži. Za nedlouho si najde jiného, kterého si vezme.
Holoubek ji oblétává, říká jí pravdu, kterou se snaží žena ignorovat. Muže otrávila ona. Neunese vinu, proto spáchá sebevraždu.

(SPOILER) Balada Štědrý den.
Ve druhém zpěvu se popisuje Štědrý den a zvyky.
Dozvíme se o Haně a Marii, které chtějí vědět svůj osud, proto jdou k rybníku. Tam vysekají díru do ledu, kde Marie vidí kostel s rakví a Hana sňatek s myslivcem. To se do roka doopravdy stane. Marie zemře a Hana se provdá.

(SPOILER) Balada Polednice.
Začíná vystresovanou matkou, která chce uvařit oběd, ovšem ji zlobí syn. Matka vymyslí bájnou postavu Polednice. Říká, pokud bude zlobit, Polednice dítě potrestá. Ta se zjeví v pravé poledne a matka dítě omylem udusí, ve snaze ho před ní ochránit. Na konci přijde otec, který vidí mrtvého syna.

(SPOILER) Svatební košile. Hlavní hrdinka prosí o návrat svého milého z vojny. Přeje si, aby přišel nebo, aby umřela. Milý přijde v noci jako duch a vezme ji na hřbitov. Cestou na hřbitov jí odhodí církevní symboly. Po té si žena uvědomí, že milý je mrtev a utíká vystrašená do márnice. Tam je umrlec. Mrtvý milý mluví s umrlcem, aby ji vydal. Ženu zachrání modlitby.