Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235607/bmid_kvitek-karminovy-a-bily-iuf-235607.png
4
826
278
Kvítek karmínový a bílý série
1. díl >
„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2014
,
Argo
Originální název:
The Crimson Petal and the White , 2002
více info...
Přidat komentář
Tak už mám tolik probíraný kvítek dočtený a myslím, že za mnohé mluví i to, že jsem se do něj pustila už někdy v září..prodleva nebyla způsobená jen rozměrem knihy (protože kdo to má pořád někde převážet, že, a čtečkám stále říkám rezolutní ne), ale především má postupně rostoucí nechuť knihu dočíst. Prvních 300 stránek jsem přečetla jedním dechem na jeden zátah, Michel Faber popsal tehdejší Londýn skoro hmatatelně a i děj tzv. odsýpal. Bohužel postupně se jakákoliv přitažlivost vytrácí a konec na mě vyloženě působí dojmem, že autora opustila chuť Kvítek dopisovat, stejně tak jako mě chuť dočítat. I když pro mě kniha byla zklamáním, zajímaly by mě další osudy hlavních postav a z toho důvodu dám Faberovi ještě jednu šanci.
Nějak jsme si s Kvítkem do oka nepadly. Vzdala jsem to na stránce 200, protože to nadšení ostatních čtenářů se u mne stále nedostavovalo :-( . Nudila jsem se a začala jsem mít chuť přeskakovat a povinná četba to není, tak co se trápit.
Nádhera, nechápu jak se někomu nemůže líbit. Skvělý překlad a přečteno přes rozsáhlost románu asi za tři dny. Zkrátka jedním dechem.
Originální příběh, originální zpracování - ať hodnotíte obsah knihy nebo počet popsaných listů, dokonce i forma, kterou byla kniha napsána, mě zaskočila. Detailní popisy vás mnohdy šokují svojí syrovostí, někdy ohromí, mnohdy se však moje fantazie a rozum opravdu ztratily
Z mého pohledu mistrně vykreslena atmosféta viktoriánského Londýna ( pach hoven ke mně ze stránek knihy dolehl přes dvě století ). Kdo ovšem v 21. století toto může objektivně posoudit?
Překvapily mě emoce, které ve mně kniha vzbuzovala: vztek, odpor, smutek, naděje, lítost. U mě chyběla radost z dobře napsané knihy, i když příběh se mi líbil. Několikrát jsem musela knihu odložit s myšlenkou, že tohle opravdu nedočtu.
Dočetla jsem, ale na konci nevím, zda moje hodnocení spíše nepatří překladateli, protože ten se zde opravdu ,,vyřádil"
Tolik zbytečného a tím nudného textu - aspoň pro mě. Jednu hvězdičku přidám za šokující ,,záchodovou scénu" ke konci knihy. Tu tedy rozhodně nezapomenu.
S odstupem času musím změnit bodové hodnocení. Přidávám jednu *, protože tento příběh asi nikdy nezapomenu.
Tak, vážení a milí, právě nastala chvíle, kdy poprvé měním hodnocení u knihy po tak dlouhé době. Nedá se nic dělat, ale tento příběh se mi vryl tak do paměti, že jsem po půl roce knihu zokoupila. Tímto vzdávám ještě jednou hold pro mě tak neuvěřitelně uvěřitelnému příběhu, jeho syrovosti, která místy až mrazí a v neposlední řadě českému překladu. Byť s odstupem času, pro mě nejvyšší hodnocení
Po 4 měsících se mi konečně podařilo knihu dočíst. A musím říct, že to byla místy docela muka. Zvládla jsem během Kvítku přečíst ještě další dvě knihy.
SPOILER ALERT.
Zdlouhavý úvod mě málem donutil knihu odložit, protože trvá věky, než se dostanete k hlavním postavám. Části se Sugar se mi líbily, ale části s Henrym mě ubíjely k smrti, některé jsem radši rovnou přeskakovala. No a když se v jeho životě začalo KONEČNĚ dít něco zajímavého a já mu opravdu fandila, tak puf a byl pryč. Nebo ta šílená Agnes. Bože. Nejradši bych jí nafackovala :) No a když mi čtečka ve 2 ráno ukazovala už jen 60 minut čtení do konce knihy, nemohla jsem to nedočíst, protože jsem se těšila na rozuzlení, uzavření. A prd. Kniha mi prostě řekla čus, hahaha. Achjo. Všichni o tom pořád básnili, jak je to skvělá kniha... No nic, konečně se můžu posunout k něčemu lepšímu ;)
Začetla jsem se až po první třetině, ale na poslední stránce jsem nechtěla uvěřit, že už je opravdu konec! Krásná literatura...
Zatím největší letošní zklamání. Nesmírně jsem se na tu knížku těšila, ale vůbec jsem se nedokázala začíst a cca po sto stranách odložila. Vadil mi způsob vyprávění, kdy se vypravěč obrací na čtenáře a promlouvá k nim (vydejte se za tím a tím, všimněte si toho a toho…), nelíbil se mi ani jazyk ani nekonečné zabředávání do detailů. Tloušťka hřbetu byla bohužel tím nejzajímavějším, co mi kniha nabídla.
Tak jsem se po skoro třech týdnech rozloučila s hrdiny této neobyčejné a neobyčejně tlusté knihy, ke které mě přivedla TV minisérie (mimochodem vynikající). Kniha mě rozhodně nezklamala, autor na více než 900 stranách popisuje viktoriánskou Anglii tak barvitě, že přímo cítíte všechny pachy špinavých uliček Londýna, kde Sugar vyrůstala a máte pocit, jako byste tam v té době už někdy žili. Životní cesta mladičké prostitutky, její vzestupy a pády Vás přesvědčí o tom, že i v 19. století existovaly opravdu silné a inteligentní ženy, i když to ve své době neměly rozhodně snadné. Přestože knihu napsal muž, jsou ženské postavy vylíčeny barvitěji a s většími sympatiemi než muži (ať už se jedná o Sugar, Agnes, malou Sofii nebo Emmelínu Foxovou). Poddajnou a nemocnou Agnes musíte litovat a samostatnou Sugar a Emmelínu obdivovat. Sofii přejete šťastné dětství s někým, kdo ji bude milovat a chránit, ať už to bude kdekoli na světě...No a William je prostě v mých očích bídák, přestože je jenom prototypem muže své doby. Jeho skutky jsou mnohdy překvapivě odvážné, ale vždy jsou motivovány jeho osobním prospěchem. William tak nevzdoruje době a dobovým pravidlům, jedná pouze v souladu se svými tužbami a ty potom přetaví v "něco", co odpovídá panující morálce společnosti... Pokud jste vášniví čtenáři, nenechte si tuto knihu ujít a pokud ne, podívejte se na zajímavý příběh Sugar alespoň v TV. Určitě nebudete litovat.
Největší a nejrozsáhlejší kniha jakou jsem kdy četla. Viktoriánský Londýn je tady vykreslen naprosto dokonale, při čtení jsem si dokázala představit ruch a zápach starých londýnský ulic, cítila jsem lány levandule, mýdla a voňavky, viděla jsem dobovou módu i smradlavé nevěstince. Kniha je úžasně napsaná, děj je zajímavý a nepředvídatelný. Jen ta roztáhlost.. Některé pasáže pro mě absolutně zbytečné, nudné a pro děj naprosto nepodstatné. Zdlouhavé popisy mě mučily k smrti a nejednou jsem s knížkou chtěla seknout. Neudělala jsem to a jsem ráda. Čtení ani koupě knihy v žádném případě nelituji a už se těším, až si přečtu Jablko, povídky ze světa Kvítku karmínového a bílého. Jen pořád nevím, komu patří větší dík. Autorovi, za to že napsal takhle rozsáhlé historické dílo, nebo překladateli, že knihu dokázal tak brilantně přeložit a zprostředkovat ji i českým čtenářům?
Moc hezká kniha, dlouhý příběh, těším se na navazující příběhy, dávám 95%.
Ze začátku jsem měla pocit, že se autor urputně snaží o "velkou" literaturu, osoba vypravěče atd... ale asi po sto stránkách jsem se začetla a byla jsem ztracená. Autor si asi nechal otevřená vrátka na konci, ale stejně si myslím, že jsme se mohli dočkat konkrétnějšího závěru... Dočítala jsem asi ve tři v noci a myslím, že jsem si to zasloužila :)
Kniha byla perfektní a děj neustále postupoval v neuvěřitelném tempu! Byl to zážitek a nepřestávám si gratulovat, že jsem si knihu koupila, místo abych si ji pouze půjčila.
Jízda na horské dráze. Na té nejlepší, jakou si vůbec dovedete představit. Postupně se rozjíždíte, nabíráte rychlost, sotva popadáte dech - a pak se zase na chviličku zpomalí před neuvěřitelným sešupem, který vám ten dech opravdu sebere. Jasně, vy víte, že takhle jsou postavené skoro všechny horské dráhy. Ale tahle je prostě jiná...Tušíte (někdy je vám to naprosto jasné!), co přijde za další zatáčkou... ale stejně si to nakonec vychutnáte jako něco originálního a neotřelého (a v případě Henryho jsem teda byla docela překvapená i já, to se přiznávám). A jakmile jízda skončí (skoro přesně tam, kde začala), chvilku si nejste ani úplně jistí, jestli chcete něco podobného vůbec zažít znovu. Nebo si hned koupíte lístek na další adrenalinový zážitek??
Sugar, Sofie.... budete mi chybět! Emmelíno, Agnes, Williame... vy už zas tak moc ne (pořád mi přijde trochu moc neuvěřitelné, že děvče projde internátem a nemá představu o základních věcech). A nečekaný, otevřený konec? Díky za něj!
Dočítám a začíná mi být líto, že se záložka blíží ke konci. Užívám si Londýna, který bych takhle nepoznala ani kdybych v té době žila. Užívám si lidských prototypů, které se nemění. Ten tlustospis je jen neprakticky objemný a fakt je , že mi chvilku trvalo, než jsem se přestala hnát za zápletkou a začala si všímat reálií doby, taky nádherného překladu. Připomnělo mi to Plechový bubínek, který jsem si myslela , že nedočtu a nakonec ve mě jeho atmosfera leží dodnes. S Kvítkem to bude stejné, Londýn už bude díky Kvítku jiný.
Těšení se na tuhle knihu bylo veliké, o to větší dřina byla začíst se. Zvykla jsem si potom na dlouhé popisné pasáže, dokonce se mi začaly docela líbit a těšila jsem se na večer na další počteníčko. Kniha byla nicméně zbytečně dlouhá, párkrát jsem se přistihla, jak mi myšlenky utíkají, ale nevracela jsem se, protože jsem věděla, že zrovna nic zásadního hlavní hrdiové neprožívají. Škoda, že příběh dostal spád až ke konci a ten nebyl třeba dále rozvinut. Ale je mi jasné, že autor si nechal otevřená vrátka....
Snažil jsem se, ale nebyl jsem schopný to dočíst. A to se mi knížka ze začátku docela líbila.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura prostituce viktoriánská doba historické romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Kvítek karmínový a bílý |
| 2016 | Kniha zvláštních nových věcí |
| 2002 |  Pod kůží |
| 2015 | Jablko |
| 2008 | Fahrenheitova dvojčata |
Kniha Kvítek karmínový a bílý je v
| Právě čtených | 41x |
| Přečtených | 1 065x |
| Čtenářské výzvě | 128x |
| Doporučených | 97x |
| Knihotéce | 425x |
| Chystám se číst | 934x |
| Chci si koupit | 127x |
| dalších seznamech | 17x |
Velmi poutavá kniha, která čtenáři odhaluje život, jaký si mnohdy nedovede představit ani v nejbujnějším snu.