Kvítek karmínový a bílý

od:

Kvítek karmínový a bílý

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být. První vydání....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/19_/199540/kvitek-karminovy-a-bily-QX4-199540.png 4.2433
Originální název:

The Crimson Petal and the White (2002)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Argo
Počet stran:920
Překlad:Viktor Janiš
Autor obálky:Pavel Růt
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-257-1326-6
Nahrávám...

Komentáře (167)

Přidat komentář
Agnesita
16. listopadu

Fantasticka kniha se vsim, co je od romanu z viktirianskeho Londyna treba: dojeti, zdeseni, vzruseni, humor, zamysleni. S koncem, ktery presne zapada do konceptu. (Ma oblibena postava - Emmelina.)

piquillio
05. listopadu

Knihu může nazvat rozvleklou snad jen sváteční čtenář. Tady nepřekáží ani jedna věta. Skvostné dílo, které mám v srdci vedle klasiků doby, ve které se tato odehrává.

aktak1203
02. listopadu

Je umění napsat tolik stránek a v těsnat do jednoho příběhu tolik popisů, pro mě ale byla kniha zahlcená zbytečnými detaily, které vlastně ani nebyly podstatné. Zkrátit knihu o polovinu, možná by dosáhla na 4 hvězdy. Takto dávám tři a všm co plánují knihu přečíst přeji trpělivost.

Len2očka
29. října

Téma knihy mě zaujmulo,styl psaní se mi líbil,ale roztáhlost toho všeho mi to vše pokazila.

allyce
06. října

Kdyby měla kniha tak o 300 stránek méně, bylo by to 5 hvězd. Nemohu si pomoci, ale některé pasáže byly tak rozvleklé, že mě uspávaly.

zdencaaa
05. října

Asi jsem od ní podle nadšených komentářů čekala víc...nebyla špatná, ale dost ji kazí pomalejší rozjezd, což je škoda, protože závěr byl skvělý. Určitě si přečtu Jablko.

arthera
16. září

Moc krásně napsaná a čtivá kniha. Skvělá pro fanoušky reálií viktoriánské éry a trochu připomíná mého oblíbeného Zolu. Ráda si od pana Fabera přečtu ještě něco! Objemnosti knihy se nelekejte, četla se mi rychleji než její útlejší kolegyně.

snimcibdim
09. září

Stručně řečeno: VELKÝ román. Prosíííííím o další takový!

Linh
09. září

Pozor kam šlapete. Já bych spíše řekla - pozor co čtete. I po relativně dlouhé době od přečtení knihy mám příběh stále v hlavě. Mám pocit, že hlavní postavy jsou stále se mnou. A co se dělo v průběhu čtení knihy, to bylo teprve něco! Pravidelně jsem se v noci ocitala ve viktoriánské Anglii. Knihu jsem přečetla asi za týden a hned poté následovalo Jablko. Skvěle zpracované rozdíly mezi společenskými vrstvami i vykreslení jednotlivých postav. Konec mně osobně nepřišel otevřený a jediná moje výtka je, že by kniha mohla být delší. Ani Jablko či seriál totiž neukojili moji potřebu zůstat s postavami déle a vědět o nich ještě víc.

Hedik1608
29. srpna

Premyslela jsem nad pribehem hrdinu. Ja nejsem priznivec techto koncu knih, jistym zpusobem me to irituje! Premyslim, proc Sugar udelala to co udelala? Chtela, aby mu nezustalo nic? Byla to pomsta nebo laska kterou v sobe objevila? Koho W. vlastne miloval? Ta rozpolcenost hrdinu mi dala zabrat...

Stoklaska
23. srpna

Nádherná kniha, skvělý překlad. Román čtenáře vtáhne do děje a nepustí. Věrohodně vykreslené reálie, propracované charaktery postav. Překvapil mě konec, kdy jsem si říkala " a co bylo dál?". Na druhé straně jsem ráda, že autor nechává čtenáři prostor pro fantazii.

ziriant
21. srpna

Hned na úvod rada: najděte si čas, dostatek času, víkend, možná radši menší dovolenou, a přečtete si Kvítek pěkně v klidu a bez prodlev. Já jsem se o tuto možnost bohužel ochudila, ale příště si určitě dopřeju umocnění zážitku z této skvělé knihy tím, že se jí budu věnovat naplno. Na popisované téma je styl vyprávění až překvapivě slušný, takže neublíží ani jemnocitným čtenářům. Ale ten konec... Ty nezbedný autore, tohle se dělá?!

ZÓNA
02. srpna

Jak jinak nazvat tuto knihu, nežli krásnou literaturou??
Nečekejte napětí, nesnažte se o rychlý spád děje. Vnímejte krásu literatury jako celku se všemi jeho nuancemi.
Tento Holanďan vytvořil z banální zápletky velkolepý román. Pohrává si s city jednotlivých postav, dává nahlédnout do soukromí takového rázu, které se až rdousí z toho, že je někdo třetí přítomen. Někdo bude znechucen, někdo vzrušením ani dýchat nebude. Je na každém z nás, abychom si podmanili některou z postav příběhu. Není jich mnoho a na každou z nich budete ještě dlouho vzpomínat... To vám garantuji... :-)
Já sám jsem si zamiloval Agnes, doktora Curlewa a paní Foxovou...
Myslím, že téma KVÍTKU je dobře obeznámené všem čtenářům a není třeba ho ani v nejmenším připomínat. Četba byla velice příjemná. Nakolik je to překladem pana Janiše, to nemohu posoudit. V každém případě je skvělý. Pan Faber používá ve svém příběhu obhroublá slova, nicméně jsou zřejmě na místě, protože lidé jsou takoví jací jsou, bohaté lidi nevyjímaje. Oblíbil jsem si jeho styl psaní, protože i při popisných scénách se nenudíte. Čtete a čtete... Závěr vás možná vyděsí, zklame, nebo rozechvěje... Na každou povahu může působit jinak...
Tato geniální sonda do hlubin města Londýna, do nitra prostitutek a zámožných lidí mě ohromila. Kdyby pokračovala třeba i dvoutisící stranou, nenudila by. Děj není složitý. Je nabitý láskou, chtíčem, touhou, odporem a vírou. V jakém pořadí pro vás-to již musíte ohodnotit sami. Já vyzdvihuji ODPOR !!
Musíte si KVÍTEK přečíst... Má tolik kouzla kolik unesete a ještě mnohem, mnohem víc...

yerisley
01. srpna

Ze začátku to trošku trvalo, než to nabralo nějaký spád, ale pak jsem se nemohla odtrhnout. Doporučuji.

SlamLenka
31. července

Líbil se mi způsob vyprávění, opět trochu něco nového, když kniha hovoří ke čtenáři. Výborně je zachycen gender té doby, stejně jako povýšenectví jedné vrstvy nad druhou.
Tak, jako píše panjan a určitě to tak vnímají i jiní, kniha je skutečně zbytečně moc rozměrná (na zachycení příběhu by stačil asi tak poloviční počet listů), na druhou stranu byly jednotlivé postavy na tom množství stránek skutečně velmi dobře vykreslené, takže budiž... Je však pravdou, že posledních cca 150 stran bylo asi nejpoutavějších, protože kdo by to čekal, že se stane právě toto? Otevřený konec pak hodnotím spíše pozitivně.
Dala bych nejraději 3,5 hvězdičky, ale protože to není možné, zaokrouhluji nahoru.

panjan
14. července

Kvítek je zásadní svým rozměrem, je to rozměrná kniha. Především fyzicky. Napsaná je výborně, hloubku příběhu ani popisu nepostrádá, ale existují knihy, které jsou také rozměrné avšak s menším počtem stran.

Julinka679
12. července

Není co dodat! Kniha je skvělá! :-) Hvězdičku srážím jen za ten otevřený konec. U tak dobře napsané knihy bych čekala, že na samý konec příběh dostane svou pomyslnou "třešničku na dortu". Otevřené konce moc nemusím, jsem ráda za knihu s pevně daným koncem, kdy si nemusím nic domýšlet.
Jinak je kniha napsaná velmi dobře, jako bych opravdu byla součástí děje! :-) Vřele doporučuji! :-)

Ruzaaa
07. července

Takhle čtivá kniha se mi do ruky dostala po dlouhé době. Téměř od začátku jsem byla nadšena stylem psaní, vykreslením postav a situací, popisy míst v Londýně (které jsem i během čtení opravdu v Londýně navštívila). Viktoriánský Londýn byl na jednu stranu plný špíny a na druhou stranu plný luxusu - naše Sugar si prošla obojím. Autorovi musím velmi pochválit i čtivost v pasážích, které nebyly úplně svázány s hlavním dějem a jen dokreslovaly atmosféru. Jednu hvězdičku srážím pouze za konec, protože nemám ráda otevřené konce po tak sáhodlouhém vyprávění.

kayla8
16. června

přečetla jsem si předchozí komentáře a naopak musím říct, že začátek mě nebavil vůbec, dokonce jsem knihu skoro na rok odložila. Druhá polovina knihy mě už ale pohltila a těšila jsem se na každou další chviličku, kdy se posunu o kousek dál, sympatie a antipatie u jednotlivých postav se střídaly strašně rychle podle toho, jak se zrovna ten který zachoval. Ač jsem tedy chtěla knihu jen dočíst "pro klid duše", teď ve mě hlodá červíček, abych si přečetla i povídky a nejspíš mu vyhovím :)

LOLYJA
14. června

Knihu som si prečítala až po náhodnom zhliadnutí sfilmovanej minisérie. Už od filmu som sa nevedela odtrhnúť a zaujímali ma pohnútky konania hlavných predstaviteľov. Kniha nesklamala a vtiahla ma do deja. Úžasne napísané. Mňa najviac zaujalo postavenie žien a hlavne detí v tej dobe. Kto je slobodnejší? Vydatá "bohatá" zabezpečená žena, alebo prostitútka? A deti, žijúce bez akéhokoľvek prejavu rodičovskej lásky. No nechcela by som žiť v tej dobe.
Vrele odporúčam.

Makropulos
09. června

Na začátku knihy jsem zachytila pohled vypravěčky, chytila se jí za ruku a opravdu jsem se ocitla v třeskutém mrazu a neproniknutelné tmě na nerovné ulici v Londýně. A už bylo pozdě se obrátit zpátky. Prošla jsem celým příběhem a díky vypravěčskému umění autora a překladatelskému umění pana Janiše jsem měla pocit, že tam všude jsem osobně přítomna a že se musím dívat na to, kam šlapu, že cítím vůni levandule nebo pot cestujících v omnibusu, šněruji se do korzetu, mám nočník pod postelí anebo nastupuji do vlaku na cestě do Kláštera zdraví. Tento román mě prostě pohltil. Je v něm tolik různorodých postav, charakterů a životů vykreslených tak, že jsem měla pocit, že je znám, tolik špíny, bolesti, slz, lhostejnosti a omezenosti až je to bezútěšné a je v něm skvěle napsaný příběh.

ppetaa27
04. června

Nejdřív jsem se té tloušťky lekla, ale stála za přečtení. Některé pasáže by se ale klidně mohly vynechat a kniha by tím pádem byla o něco kratší. Dost otevřený konec, kdy se nedozvíte co se stane s hlavními postavami. Takže neváhám a jdu začít povídky, kde snad dostanu odpovědi na mé otázky.

čika
28. května

vsetky pozitiva su tu uz viac-menej zhrnute a vsetky potvrdzujem, prijemne ma prekvapuje vyznanie prekladatela, ktoreho chvalim, robota to musela byt enormna - ale perfektna...a teda jedine, co ma trapilo, boli krce v rukach, bichla je to naozaj neskutocna a nesikovna. nacim poznamenat, ze ani vazba to moc nezvladala a kedze som ju mala z kniznice, mozem len hadat, pri kolkom citatelovi sa rozpadne celkom... - to len taka poznamka, keby vydavatel cital, ci radsej ne vydat 2 - 3 knihy a nesetrit na dalsich vazbach.

kní
26. května

"Jak zvláštní je vidět řadu mužů - vlastně celý orchestr mužů - soustředěných na činnost, která je nevinná, ale i... vznešená. Tihle chlapi nemyslí na nic jiného, než na muzicírování. Je to vůbec možné? Tolik mužů pohromadě a žádné zlo?"

AllyKumari
13. května

Knihu jsem četla v originální angličtině, proto nevím, zda český překlad neznehodnotil autorovu práci. Nicméně příběh Sugar, ačkoliv mne obvykle sex a vulgarismy odrazují, mne strhl jako dramatická opera s temným, pomalým začátkem, která však na konci graduje vášnivým crescendem. Michel Faber dokonale zachycuje tu méně hezkou a méně reprezentovanou tvář viktoriánské doby a průmyslové Anglie. Na rozdíl od mnohých jiných autorů již jeho styl vyprávění jako by vycházel přímo z 19. století, a postavy myslí, hovoří a chovají se tak, jak by se v té době opravdu chovaly (což vůbec není obvyklé v žánru historické fikce). Skvěle propracované je dílo i po psychologické stránce, kdy jednotlivé postavy živě vystupují ze stránek, a je možné je milovat, soucítit s nimi, nenávidět je a někdy se i bát toho, jak jsou nepředvídatelné. Napůl otevřený konec dává čtenáři vymyslet si vlastní verzi toho, jak postavy skončí, což po tak intenzivním zážitku vítám, než aby mne pan Faber ještě neokradl o veškeré naděje dalším vyprávěním.

Kvítek karmínový a bíly je mistrovské dílo moderní literatury, které je zcela rovno jakékoliv velké klasice slavných autorů.

Cipori
13. května

Ne. Tohle fakt nešlo.

Adelajda_4
05. května

Tahle "bichle" si mě naprosto získala. Ze začátku jsem se obávala, že ji nepřečtu, ale na konci jsem litovala, že nemá ještě o trochu více stran. Faber má úžasný vypravěčský dar a jak jsem kdysi psala, že v Bídnících mě různé popisy vadily a rozčilovaly, tak tady jsem si je neskutečně užívala, hlavní postavy vylíčil tak, jako by to byli skuteční lidé, kteří milují, nenávidí, dělají chyby. Opravdu jsem si připadala jako v Londýně té doby, představovala jsem si, jak se plížím temnými uličkami za hlavními hrdiny a četba pro mě byla vskutku zážitkem. Akorát teda ten konec, ten jsme musela dlouho rozdýchávat.

roso.mak
23. dubna

Už dlouho jsem nečetla knihu autora s takovým citem pro jazyk vyprávění. Vtáhne do děje jako nic, nechá vás číst do půlnoci a nakonec vám naservíruje konec, který budete přežvýkávat v hlavě ještě dva dny (a střídavě budete naštvaní a střídavě se budete opájet autorovým umem). To všechno doplněné výborně vykreslenou charakteristikou doby, kdy vládla cudnost, špína a ženy nosily na hlavě vycpané ptáky.

A přesto, že je hlavní hrdinka prostitutkou, čekejte spíš realismus, než erotiku. Řazení tohoto románu mezi erotické mi připadá dost mylné.

mirektrubak
23. dubna

No teda! Tak to byl opravdový literární zážitek!

Přistupoval jsem ke Kvítku trochu ostražitě, protože nejsem zrovna fanda rozměrných knih, ale tohle vážně nebyl žádný Jirásek. Michel Faber je totiž tak talentovaný vypravěč, že i popisem zdánlivě fádní události (třeba příprava šatů na Sezónu, prázdné tlachání dvou kamarádů ze studií atd.) dokáže zaujmout a přitáhnout pozornost - a tím pádem Faber nemusí pro atraktivitu děje využívat jiné triky, jako různé nečekané zápletky nebo vykreslování hrdinů jako osob "kterým prostě musíte držet palce". Kniha se tak může vyvíjet svým tempem a postavy působí autenticky - samozřejmě pokud akceptujeme výchozí situaci, tedy to, že v chudém bordelu vyroste přirozeně inteligentní, sebevědomá žena, která je ochotná na sobě pracovat a okolní prostředí její potenciál nezadusí.

Velkou devízou knihy je věrohodnost. Muselo dát spoustu práce nabrat všechny informace o oblékání, stravování, léčebných metodách, ale ta poctivá práce se odrazila v tom, že jako čtenář jsem měl pocit, jako bych byl života ve viktoriánském Londýně přímo účasten.
Atmosféra je pochmurná (snad jediná "feel good" kapitola je příprava vánoc 1875), ale to je pochopitelné, protože nic veselého se neodehrává. Právě naopak, třeba vztah Henryho a Emmelíny je tak bezútěšný, jak jen může být a číst si o Sofii (mojí nejoblíbenější postavě z celého románu) mě působilo téměř fyzickou bolest - zjevně vnímavá šestiletá dívka, jejíž život směřuje k tomu, že bude nenávratně deformován. A to jen proto, že se narodila tak sobeckým rodičům... Brrr!

Vstupování vypravěče do děje mi nevadilo, ale ani jsem z toho nebyl nijak nadšen. Používání vulgarit odpovídalo prostředí, ve kterém jsme se jako čtenáři pohybovali. Podobně jsem vnímal i časté a podrobné probírání výkalů a tělních tekutin - bylo to často nechutné, ale patřilo to do děje a neměl jsem pocit, že by šlo o samoúčelnou snahu šokovat.

elenk
31. března

Začala jsem číst knížku s cílem ji dočíst a dokázat si,ze na to mám...neměla jsem. po 200 stranách , kdy autor některé pasáže popisuje opravdu v těch nejmenších detailech jsem uz byla netrpěliva vidět film... byl krasny.ale přeci jen jsem se musela vrátit ke knize a dohledávat myšlenky a charaktery jednotlivých postav, protoze ty film zcela logicky nemohl zastihnout.Cili kniha mi byla spíše návodem ke shlédnutému filmu.Chvilemi jsem litovala,ze jsem si ji nejdrive neprecetla celou. Snad několik dni kolem ni chodím stále s respektem...krasny námět a děj. Vím, že se k ní vrátím ale nedozrála jsem do ní.Je to kniha pro trpělivé letité čtenáře a tím ja nejsem.Proto Vám , kteří jste knihu přečetli se klaním neboť mě detailní pasáže rozčilovaly, ale byla jsem naštvaná sama na sebe...no milí, budoucí čtenáři přeji Vám krásné počtení.