Květy zla
Charles Baudelaire
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156504/bmid_kvety-zla-KIb-156504.jpg
4
1419
159
Baudelairova poezie má právě tak tragický ráz jako básníkův rozervaný život. Je přímým výrazem jeho jedinečné citlivosti, mučivé obrazotvornosti a neuhasitelné žízně po opojení krásou a životem, napsal o básníkovi Vítězslav Nezval, jehož překlad Květů zla vám nabízíme. Sám Nezval za Baudelairovým géniem nijak nepokulhává. Naopak. Spolu vytvářejí slova a obrazy, které krásou vyrážejí dech.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 2013 , Československý spisovatelOriginální název:
Les Fleurs du mal , 1857
více info...
Přidat komentář
Básně obvykle nečtu. K Baudelairovi jsem se dostala přes povinnou četbu a nelitovala jsem. Moc se mi tehdy libilo
„Člověk, chce-li být svrchovaně dobrý, musí mít silnou a bohatou obraznost; musí se umět vžít do druhého a do mnoha jiných. Strasti a slasti jeho bližních musí se stát jeho vlastními. Představivost je velkým nástrojem dobra; a poezie k tomu notně přispívá.“
Charles Baudelaire
Pro mě úžasné básně. Mistrovské dílo, které nelze kritizovat.
Nedočetla jsem. Bohužel se zřejmě musím smířit s faktem, že poezie není pro mě. Básně byly svým způsobem krásné, zvláštní, ale nesedlo mi to.
Těžké na pochopení a i přesto jsem si tuto sbírku básní oblíbila. Jsou odlišné a jsou krásné. Rozhodně nelituji toho, že jsme si mohla tuto sbírku půjčit a přečíst.
Láska na první sloku! Myslím, že u knih, které prověřil čas, je zbytečné pokoušet se o nějakou recenzi nebo hodnocení. Tady už je to jen o tom, zda člověku sedne, nebo ne. Mně sedla...uchvátila, pohltila a často se k ní vracím...
Baudelaire je mistr a žádná slova nestačí, aby popsala toto dílo. Skvost mezi skvosty, můj oblíbenec.
Četla jsem překlad od Nezvala a probudil ve mě touhu oprášit mou francouzštinu:)
kouzelné morbidnosti, spíše pro formu, ale Kterési madoně mi vyrazila dech... a pak básně o smrti
Možná ji lépe pochopím, až budu starší. Některé básně byly pěkné, ale jiné jsem moc nedávala. Mám ráda poezii, ale tahle mě tedy neoslovila.
Tyhle verše snad ani nejde nemít rád. Náměty bývají i morbidní, ale perfektně odráží svůj význam. Svým rozložením nakazí a naladí
Hodně temná sbírka poezie, na kterou mě přivedly shodou náhod satanské publikace (ne nejsem satanistka ani jí být nehodlám). Možná to má určité propojení, možná nenávist i láska která současně nemá fungovat a přesto funguje. Jsem k tomu blíž, tak nějak v koutku duše Baudelaira chápu. Kdo ještě nečetl věřím, že postačí tento verš pro představu:
Já v stálých výpadech se plazím za tebou
tak jako k mrtvole se plazí červi tmou,
a vzývám i ten chlad, ty stvůrná ukrutnice,
pro který líbíš se mi, krásná ještě více !
Znala jsem spíš vydání s překlady od Františka Hrubína a Zdenchlina mne naprosto okouzlila, vydání co jsem četla tentokrát, bylo od Nezvala, a Zdechlina jakožto "Mrcha" bylo docela překvápko a špatně se mi to četlo, ale to je jen tím, že jsem dříve narazila na jiný překlad, jinak je to prostě pořád klasika, ať je překlad jakýkoliv. Celkově překlad této sbírky od Nezvala parádní. Další básně které mne zaujaly jsou např.: Proměny upíra, Vlas, Kočka atd.
Znáte takový ten pocit, kdy jste pekelní, zcela neporazitelní andělé (Teď nemluvím o něčem ve stylu, nevim..v opilosti zhatit cizinci u vedlejšího stolu požadavek o ruku jeho milé - neslušelo jim to - načež jste ochrankou úslužně, sic pevným kopancem vyveden ven. To vůbec ne.) a někdo suše přijde, naprosto nechtěně, takřka omluvně vás zcela zastíní a vy si připadáte jak totální zrůda? Já teda až do teď ne, nikdy, ne...ale tady obzvlášť. 5*****
Ááá, kecám, nečelt jsem a těch pět si jen vysnil.
Básničky, tss!
V překladu Vítězslava Nezvala dost slabé. Dekadentní zlo se někam zakutálelo, a květy ne a ne zvadnout.
Byla jsem velmi zklamaná překladem pana Čapka, i když je to bezesporu jeden z nejkvalitnějších spisovatelů a překladatelů celosvětově, nedokázal vyjádřit syrovost a hloubku myšlenky, bohužel. Kdo jen trochu může, doporučuji originál - bezkonkurenční, dokonalý, zlý a syrový jako blázen.
Po přečtení dekadentní poezie se má údajně dostavit špatná nálada. Tohle dílo mě však místo toho přimělo najít v jeho ošklivosti krásu...
Baudelaire je jako touha žít a zemřít v jedné minutě. Je jako něco co křísíme každé ráno, jako pravda a spravedlnost, touha a chtíč, jako vítězství i síla; a všechno co najde dokáže sesbírat ze země, chrstnout lidem do tváře a přitom se tváří jako pravá ruka Šalamounova. Je však i prokletí, ponížení, marnost a hanba. Je jako náš svět, tak půvabně odporný až člověk přestává dýchat.
Přijde čas kdy dekadence tohoto básníka bude tím nejkrásnějším na světě..
Štítky knihy
francouzská literatura prokletí básníci
Část díla
- Puklý zvon 1857
- Vodotrysk 1857
Autorovy další knížky
| 1997 |  Květy zla |
| 1999 |  Báseň o hašiši |
| 1979 | Malé básně v próze |
| 2001 | Umělé ráje |
| 1974 | Francouzský symbolismus |
Kniha Květy zla je v
| Právě čtených | 39x |
| Přečtených | 2 437x |
| Čtenářské výzvě | 278x |
| Doporučených | 129x |
| Knihotéce | 657x |
| Chystám se číst | 539x |
| Chci si koupit | 121x |
| dalších seznamech | 23x |
Poezie není můj šálek kávy. Tato kniha se mi dostala do rukou náhodou a nebyla špatná, ale ani dobrá. Takže zlatý střed 3*.