Krysař

"Mějte ženy, ale nedopouštějte, aby ženy měly vás."

Přečteno k maturitě - a byla to docela fuška. Nejdřív jsem se zaradovala nad krátkými kapitolami a velkým textem, ale úsměv mě brzy přešel. Nějak mě to nechytlo, příběh mě vůbec nebavil. Četlo se mi to těžko, je to sice lehké na porozumění, ale některé pasáže jsou na můj vkus příliš filozofické. Postavy taky nic moc a konec se mi vůbec nelíbil. Za mě je to takový průměr a kdybych nemusela, tak bych po tom asi nesáhla.

Moje první kniha z takové té "klasiky", kterou jsem si na teď naplánovala. Po těch všech možných současných knihách byl tohle trošku šok. Ale příběh se mi líbil a rozhodně jsem se nenudila.

(SPOILER) V hansovním městě Hameln milují jasné věci, a proto tam přijde Krysař. Krysař o němž nevíme zhola nic.....
Novelu jsem přečetl poprvé v patnácti letech, čekal jsem napínavý příběh o krysaři co loví krysy, až nakonec zahubí lidi. To se mi nedostavilo, tak jsem zklamán příběh krysařův opustil na dlouhou dobu. Ale za tu dobu jsem zmoudřel a načetl celkem dost literatury. Až potom jsem se dostal k hudbě a nakonec i k Danielu Landovi. Ten má písničku s názvem Krysař, tak jsem si koupil staré vydání krysaře, a pustil si audio verzi co nově vyšla....
O krysaři a lovení krys to v podstatě vůbec není. Krysař jen tu je jakási maska toho kdo miluje Agnes. Krysař vykoná městu služby, a přesto není v knize napsán samotný proces, vyloženě ta chvíle, kdy by krysy odháněl. Ostatně je zajímavé že o krysaři nevíme zhurta nic. Ani pravé jméno, ani odkud pochází, jen to že je to prostý Krysař a miluje Agnes. Za to o každém jeho kroku víme všechno do detailu, kudy šel, co udělal koho potkal...
Čeho jsem si od minulého povrchního čtení všiml byl ten mág Faustus. Těžko říci co to mělo být za symboliku, že by posel zprávy ze které se krysař neponaučil?....Zemřete na srdce...…. Nebo to byl pouhý přelud krysařova snu? Nebo varování z cest jenž vždy jisté nejsou? Možností je tuna. A od toho literatura přec je, nejasné interpretace, hledání smyslu nejen lidské existence. Zkrátka věci které se občanům hansovního města Hameln příčí. A teď ta poslední kapka, Agnes je pryč, zmizela v propasti osudu.... Koppel....
Konec se mi zdá platný v jakékoliv lidské době, bez ohledu na politiku a technologie. Bezmyšlenkovité následování neznámého zdroje, který se nám zdá krásný....Píšťala zní a bránu nekonečnou hudba otvírá. A tisíc hlasů s ní a celej dav se k smrti zvolna ubírá.... zpívá trefně Landa, běžíme za něčím zakázaně krásným, jak Adam a Eva k jablku, i dnes by se lidé nechali zlákat, nebyla by to píseň, ale sliby vysoké peněžní částky. A chtíč by nás zahubil. Ale pak je tu Sepp Jörgen, opožděný a podle textu "nechápavý". Jenže on není vůbec nechápavý, jenom myslí o den později, a během takového dne máte možnost pochopit podstatu věci a ne bezmyšlenkovitě jít za zdrojem. Každý člověk který se vymyká době své má trochu Seppa Jörgena v sobě. Ten smích od obyčejných lidí, to je cena za opožděnost která je moudrostí. Není potřeba být nejrychlejší, k tomu abychom byli nejlepší. Opožděnost a čekání nám dávají myšlenky podstaty....
Takový byl Dykův Krysař jehož podstatu jsem jako patnáctiletý kluk přirozeně ani pochopit nemohl...

Netušila jsem, že mě bude knížka tak moc bavit. Čekala jsem, že se budu tak v polovině ani ne nudit, ale příběh mě příjemně překvapil. Knížka mě doslova nutila otáčet další a další stránku, až mi nakonec, bohužel, žádná nezbyla. Opravdu si myslím, ze stojí za to si j přečíst. Jenom mě mrzí, že knížka byla tak krátká, protože se mi vážně líbila.

Na to, že to byla povinná četba, za mě super. Je to krátké, rychlé i celkem dobře se to četlo. Příběh je jednoduchý, myšlenka je naprosto jasná a podaná skoro až bajkově (teda, to by asi muselo být více zvířat). A mně se to vcelku až líbilo. 6/10

Ách, to byla krása. I když text odsejpá díky krátkým větám/souvětím, četla jsem pomalu. Každé slovo jsem v duchu vyslovovala. Úzasný jazyk. Přechodníky, jmenné tvary přídavných jmen, podmiňovací způsob. K tomu rytmus a očekávání neblahého konce. Velmi povedené zpracování legendy o krysaři. Zážitek!

(SPOILER) V paměti mi uvízlo, jaká pruda byla číst to na střední. A byl jsem velmi příjemně překvapen.
Zejména tím, jak osciluje hra mezi doslovnou a symbolickou rovinou příběhu.
Krysař je očividně jen částečně ovladatelný přírodní živel (nemá ani jméno), v průběhu příběhu se ale pod vlivem Agnes polidšťuje (dokonce jsme svědky jeho vzpomínky na dětství), jeho dvě stránky spolu bojují (dvakrát zkouší odejít).
Velice působivá je závěrečná scéna, kdy Sepp Jörgen prochází prázdným městem a o jeho pozornost bojuje zvuk krysařovy píšťaly s pláčem dítěte.
A i když i zde se zdá poselství poměrně přímočaré (vlastní touhy a ego vedoucí do záhuby x starost o druhého jako vykoupení), i to je rozmlženo tím, že autor nechává osud lidí skočivších do propasti otevřený - byť jeho glosa, že "není jisto, došli-li do země Sedmihradské", může působit dost ironicky).
A ještě jedna věc: onen dobrák, který na konci zachrání nemluvně jen pár dnů předtím číhal v městě na dívky, které se mu dříve smály a představoval si, jak je škrtí (čili se také jedná o ambivaletní postavu).
Zkrátka, s významy si autor různě pohrává a přitom se nevzdává přímočarého jazyka a rychlého posouváni děje. Příjemné překvapení.

24.01.2026

Moc klasiky nečtu a popravdě jsem se jim i trochu vyhýbala, ale Krysař byl pro mě příjemným překvapením. Přidám se ke chvále hezkého poetického jazyka. Postavy byly zajímavé a líbilo se mi, že kniha byla krátká a svižná. Poslouchala jsem jako audioknihu a tak musím také pochválit namluvení knihy. :-)

Hodně se mi líbil poetický a umělecký jazyk. Taky postavy měly svojí hloubku, jen jsem čekala jiný závěr knížky. Rozhodně doporučuji!

Tragický příběh s ponaučením. Zlo plodí zlo a nevede ke štěstí, ale sebezničení. Jen ten, který toho schopen nebyl, nakonec zachraňuje nevinnný život.
Jana"512 - 28. 9. 2021

Působivá klasika, která ani po více než sto letech neztrácí svou sílu.

08.12.2025

Některé slabé knihy dají čtenáři víc než tlusté bichle se spoustou omáčky. Krysař je toho důkazem. Čteno před cca 25 lety jako kniha, teď posloucháno jako audiokniha. Díky za ně.

Připomenutí staršího jazyka, staré pravdy, zklamání v lásce i zklamání společností. Vybraná do čtenářské výzvy DK. Nejvíce si vychutnáte krysaře a temnou atmoaféru, kterou audiokniha více umocní.

Je zajímavé, že v hodnocení ji mám stejně. Což se mi po letech většinou nestává. Buď se mi líbí víc nebo míň. Užijete si pomalé tempo se spoustou pravd ze života, která se po generace nemění.

07.12.2025

Depresivní, ale velice poučné čtení.

Další z knih s nadčasovou platností, každý v ní může vidět něco jiného, já vidím přesah do současnosti, kolik lidí dnes dokáže přivézt do propasti dobře zvolená rétorika!

Útlá knížka hodna zamyšlení. Přesto, že na mě příběh působil ponuře, se četl dobře.

Čte se to rychle a příběh který je podle pověsti působí dost zajímavě.Jak je to vyprávěno z několika úhlů pohledů tak to dává takový nadhled i k charakterům postav.Velmi zajímavě spracovaná záležitost na konci s píšťalou.Je to i dost opředeno záhadami.Určitě bych knihu doporučila.

Všechno kolem této záležitosti voní starou stodolou plnou tajemství, kde hudba má moc mást stejně jako šepot větru v korunách stromů, a člověk se nechá unést tak lehce, že by mu to i záviděli ti největší romantici i příznivci temných záhad. Někdy je osud tak nevyzpytatelný, že by mu záviděl i ten největší manipulátor, a tady se to míchá s dávkou poezie, která si pohrává s náladou jako kočka s klubíčkem vlny. Milovnice napětí a trochu nostalgie ocení tuhle směsici, která nešetří melancholií, ale ani špetkou ironií, takže se člověk nikdy nenudí a pořád čeká, co přijde dál, zatímco v hlavě si pobrukuje tajemnou melodii. Připravte se na zážitek, který je zároveň jako šálek silné kávy — nahořklý, ale neodolatelně povzbuzující. Každá stránka má šmrnc, který vás donutí přemýšlet a zároveň se usmívat, protože ne vše je tak černobílé, jak by se mohlo zdát. Když chcete ochutnat něco, co je na hraně mezi temnotou a krásou, tady máte přesně to, co hledáte. Všechno tohle si s chutí přeje slyšet každá žena, která umí ocenit, jak sladká může být záhada v srdci Evropy.

Knihu jsem si vybrala kvůli ČV. I přesto, že je to psáno trochu starší češtinou, četlo se to dobře a vůbec jsem nečekala, že si mi kniha bude líbit. Muzikál jsem neviděla.