Krvistrážca

" Chceš se pomstít? Chceš zničit arénu ? Tak se staň mým králem."

Vzhledem k hodnocení jsem se ke knize stavěla dost obezřetně a možná právě proto, me o to víc bavila.
Navíc musím ocenit autorčinu fantazii ohledně bojů v aréně.
Při čtení jsem se rozhodně nenudila a navíc se to četlo opravdu dobře. Co bylo lehké zklamání, že jsem měla pocit, ze zhruba od poloviny knihy se všechno dělo nějak moc rychle a předvídatelně, což se u tohohle žánru stává dost často.

(SPOILER) A to to začalo tak dobře.

První třetina? Dokonalost. Fakt, to jsem žrala stranu za stranou. Představené postavy (jako pardon, nelítostný gladiátor Leith plný zuřivosti a elfská, konečně ne vílí princezna Maeve, dědička trůnu, intrikánka mezi dalšími hady ve vládě? To byla prostě láska na první přečtení s oběma), jejich motivace, naznačená zápletka, svět, všechno naprostá pecka. Kéž by se to tak udrželo celou dobu. Po třetině postavy přestaly přemýšlet, styl psaní se změnil na něco, co působí jako tvorba naprosto nevypsaného člověka - popisy, dialogy, styl podání příběhu, prostě všechno najednou kleslo o několik příček níž. Děj si začal protiřečit a šel nelogickými cestami. Všechny ty smrti mohly být TAK úderné, kdyby byly prostě napsány správně - jsem brutální plačka a ořvu, co můžu, ale tady ten styl psaní ze mě nevydoloval jedinou slzu. Ze zjištění o smrti Leithovy rodiny se dalo vytěžit TOLIK emocí, kdyby k tomu nepřistoupili jednoduše stylem „jsou mrtví". A co třeba ta poslední scéna v aréně? Absolutně postrádala logický podklad. Smut scény na mě taky působily spíš náhodně. Přitom jak říkám, ta první třetina to rozjela tak perfektně. Tohle je za mě bohužel zklamání roku, kéž by si to udrželo všechno ze začátku.

Krvestrážce nabízí napínavý příběh plný soubojů, politických intrik a nepravděpodobných spojenectví. Má výborný rozjezd, zábavné postavy a čtivý styl, který vás rychle vtáhne do děje. Politické pasáže by mohly být kratší a romantická linka by naopak potřebovala více prostoru pro přirozený vývoj, ale celkově jde o příjemné čtení pro milovníky akčních fantasy světů, kteří ocení nejen krev a písek arény, ale také skrytá nebezpečí politických intrik.

Leith je statečný gladiátor, který bojem vydělává peníze po svou rodinu a jemuž k titulu Krvestrážce chybí už pouze pár zápasů. Po získání tohoto slavného titulu bude svobodný a bohatý. Maeve je princezna, jejíž pozice a trůn jsou ohroženy. Aby unikla intrikám královského dvora a krutému bratranci, potřebuje se co nejdříve vdát, a ten pohledný gladiátor se zdá jako vhodný kandidát. Ani jeden z nic netuší, že tato dohoda se jim stane osudovou, protože láska se rodí tam, kde ji nečekáme. Nepřátele jsou ale na každém kroku a šťastný konec v nedohlednu.
 
Krvestrážce se stal mou oficiálně první knihou přečtenou v roce 2026, i když recenze na něj vychází až teď. A nový čtenářský rok jsem zahájila obrovským zklamáním. Zase jsem se nechala nachytat na krásnou obálku, ořízku a velmi zajímavou anotaci. Mělo to být gladiátorské romantasy, a to sakra chci a potřebuju! Ale nakonec jsem dostala příběh, který sice měl potenciál, který ale zůstal nevyužitý. Svět sice vypadá zajímavě, ale bohužel není více rozvinutý a autorka pouze škrábe po jeho povrchu. Asi se vše více rozvine ve druhém díle, který zřejmě teprve píše a u kterého nevím, zda mám vůbec chuť si ho poté přečíst.
 
Z hlavních postav mi ani jedna nesedla. Často se také říká, že někteří spisovatelé neumí napsat ženský charakter, že jim to, jako mužům, zkrátka nejde a drží se stereotypů, ale mužská postava v Krvestrážci, která je napsaná ženou, je… takové to typické macho. Hned by chtěl každého sejmout, hned sahá po meči a šel by na “férovku,” každý ho štve a hýří hláškami ve stylu… “Užil jsem si tvoji manželku… Líbí se ti, co vidíš, princezničko?”
 
Zarážela mě také přítomnost sprostých slov ve stylu ču…, ko… Bez toho bych se v knížce s tematikou fantasy a gladiátorských zápasů opravdu obešla. A pak tu máme docela zajímavou a napínavou scénu a Maeve řeší, zda by si obr neměl ostříhat nehty. 
 
Krvestrážce je zkrátka promarněný a nevyužitý potenciál. Anotace zní úžasně, prostředí je také velmi zajímavé a neotřelé a gladiátorské zápasy jsou skvělé a velmi explicitní, ale bohužel to je tak vše, příběh postrádal větší hloubku.
 
2,75/5

Fajn čtení, ale nic, co by mě úplně posadilo na zadek. Má to tempo, dobře se to čte a pár momentů mě bavilo hodně. Ale zároveň jsem měla pocit, že tomu pořád něco k dokonalosti chybí. Je to takové to “jo, dobrý”, ale ne “wow”.
Za mě solidní tři hvězdy – neurazí, nenadchne, ale čte se to dobře.

Leith se stal gladiátorem, aby mohl vydělat peníze a pomoct své umírající sestře. Tahle vidina, že zachrání svou rodinu ho žene dál, přestože už dávno není tím člověkem, jakým byl. Změnily ho všechny ty věci, které viděl a musel udělat pro přežití. Zbývá mu už jen pár zápasů, aby se stal Krvestrážcem a získal svobodu, ale čím víc se to blíží, tím se zdá nemožné toho dosáhnout. Při jednom zápasu potká elfskou princeznu Maeve, která podle něj ztělesňuje vše, čím pohrdá. Avšak díky jednomu jeho činu ho vyhledá a učiní mu nabídku, která by mohla změnit vše. Navíc postupně zjišťuje, že je jiná, než si myslel…
 
U téhle knihy mi stačilo slyšet, že je to gladiátorská romantasy a hned mi bylo jasné, že mě nemine, jelikož tohle téma mám ráda, a v knize jsem se s ním ještě nesetkala.
 
Na úvod bych asi měla říct, že je dobře, že autorka má na začátku varování, co všechno se zde může objevit (násilí, mrzačení,…) a něco z toho se objevilo hned, jelikož s hlavní postavou Leithem se potkáváme ve chvíli, kdy ho čeká další zápas. Ale díky tomu jsem neměla problém se do příběhu začíst, protože mě to chytlo okamžitě.
 
Líbilo se mi, jak autorka vykreslila postavy, jak hlavní, tak ty vedlejší. Dala si s tím práci, zmínila, co je pohání, jejich obavy a díky tomu bylo možné si je oblíbit – nebo nenávidět – a vytvořit si tak k nim vztah. Ale hlavně bylo super, jak se hlavně v jednu chvíli ukázalo, že nejsou jen černobílý a jeden je hned neměl odsoudit.
 
Co mě trochu mrzí je, že si podobnou práci nedala se světem. Přišlo mi, že někdy byly některé věci jen tak zmíněné, ale už nebyly blíž vysvětlené, a přitom by mě to zrovna zajímalo. To samé bylo s některými scénami, kdy jsem si je neuměla dostatečně představit, jak to vypadá.
 
Ve finále je to romantasy z originálního prostředí, u které bych ocenila, kdyby v něčem byla lépe uchopená, ale jinak se mi to četlo dobře a líbilo se mi to.
 
Mělo by to být součástí série a jsem zvědavá na pokračování. Pokud by vás tohle odradilo, že byste to nechtěli číst, protože ještě není, tak vás mohu uklidnit, že konec není takový ten, který by vás donutil trhat si vlasy a trpět při čekání, než se vydá další. Je to celkem dostatečně uzavřené

Fantasy kniha se slibně znějící anotací, ze které se ale vyklubal vcelku průměrný a předvídatelný příběh.
Ze začátku jsem byla nadšená zvraty, skvělými postavami a spoustou akce. Po chvíli mě ale nadšení opustilo, strohé popisy a neskutečně urychlený vývoj romantické linky mi zabránily celému příběhu propadnout. Hlavní postavy mě svým chováním začaly neuvěřitelně štvát. Explicitní scény byly úplně zbytečné a ještě víc mi zkazily celý dojem z příběhu. Naopak víc prostoru by si zasloužil magický systém, který jsem po celou dobu čtení úplně nepochopila...
Velkým pozitivem Krvestrážce ale je fakt, že se jedná o uzavřený příběh, takže po dlouhé době nemusím čekat na další díly. A musím pochválit I nádhernou obálku :-).

Krásná obálka.
Jinak průměrný příběh.
Divím se, že náš gladiátor nebyl nějakým skrytým nesmrtelným vílákem, podle toho, co všechno možné, i nemožné (to hlavně) v aréně přežil. Autorka má fakt bujnou fantazii.
A princezna, léčitelka, nudná naivka s amnézií.
Žádná z postav mi k srdci nepřirostla.
Znovu se k příběhu nemám chuť vracet, a protože už teď si nemůžu vzpomenout na jména hlavních postav, tak knihu ani nebudu doporučovat.
Je to takové jedním okem tam a druhým ven.

(SPOILER) Nebylo to úplně špatný, takový průměr, co neurazí. Té krve tam zas až tolik nebylo, i když musím uznat, že co se týče arény, autorka má opravdu bohatou fantazii. Ale jinak čekejte klasický příběh: Hodná princezna, chudák (gladiátor), co ji miluje, zlý princ, co ji taky chce (a s ní hlavně moc a peníze), nakonec se o ni utkají. Hádejte, kdo vyhraje a stane se králem.

Kniha Krvestrážce rozhodně zaujme na první pohled čistým designem obálky, a krásnou červeno-bílou obálkou. Pro mě ale bylo hlavním lákadlem knihy téma. V hlavní roli se Vám tu představují gladiátoři, a co si budeme, ti nejsou moc často k vidění v knihách. Minimálně pro mě to bylo první setkání.
.
V knize potkáte dvě postavy, Leith a Maeve. Co je skvělé, je to, že je příběh vyprávěn z pohledu obou - takže máte parádní přehled rovnou ze dvou stran. Leith je drsný gladiátor, který se nám postupně otevírá. A Maeve? To je elfská princezna, která ale rozhodně není křehká. Jejich cesty se spojí, a jejich chemie? Neskutečná!
.
Protože je to první díl série, je to takové seznamování s celým světem. Na začátku jsme hned hozeni do arény, mezi nelítostné gladiátory. A pak už se seznamujeme s celým světem. Autorka podle mě parádně zpracovala téma arény i gladiátorů a přimíchala do toho všeho i další věci, jako je romantická linka a magie.
.
Kniha pro mě byla trochu náročnější na začtení, protože s gladiátory jsem se nesetkala a tohle téma jsem tedy taky objevovala. Ale pak přišel nějaký zlom, kdy jsem se začetla a už prostě nešlo přestat.
.
Kniha je drsnější, přeci jen tu máme bojovníky, gladiátory, a autorka si rozhodně na psaní neoblékla rukavičky. Možná by nemusela být kniha tak dlouhá, některé kapitoly mi přišly trochu zbytečné, ale jako rozjezd série je to slibný začátek a jsem zvědavá na další díl.

Za knihu v rámci #spoluprace děkuji Albatros media.

Kniha má zvláštní auru, přitažlivou možná právě formou, kterou je vyprávěna. Mezi hlavní přednosti řadím silnou symboliku starověkého Říma a motiv Fénixe – něčeho nového, co povstává z popela a má zachránit říši Arrow.

Obě hlavní postavy jsou zahalené tajemstvím. O gladiátorovi Leitovi toho mnoho nevíme, kromě jeho osudu, typického pro bojovníky arény. Elfská princezna Maeve má zapeklitou minulost i osud. Čtenář si klade otázku: je to ona, kdo je tím Fénixem, nebo snad existuje skutečný bájný plášť, který je má spasit? Odpověď si musíte přečíst sami.

Jde o první díl série, a přestože děj není příliš vygradovaný, jsem velmi zvědavá, jak autorka zamýšlí v příběhu pokračovat.

Některé kapitoly působí jako výplň, příliš neodhalují a zpomalují tempo. Přesto jde o jednu z lepších knih, které jsem v poslední době v tomto žánru četla.
Chemie mezi hlavními postavami sice neoplývá jiskřením, ale působí uvěřitelně a přirozeně.

Po celkém mírném hodnocení a ohlasech jsem byla dost zvědavá co nám autorka připravila. A musím říct, že mě to bavilo více než jsem čekala.
Autorka velmi dobře zpracovala arénu a gladiátory. Sice mohla trošku lépe mohla popsat samotný svět a jednotlivé druhy bytostí, ale nevadilo mi to tak moc. Arénu a jednotlivé úkoly rozhodně popsala skvěle a povedlo se jí navodit atmosféru krvelačných úkolů.
Ovšem co se jí skvěle povedlo byl Leith a Maeve. Oba dva jsem si moc oblíbila a ta jejich chemie byla skvělá. Leith je pro prostě drsný bojovník a líbilo se mi, že si na nic nehraje a podle toho se i chová. I když kniha měla být o něm hlavní slovo a prostor si za mě ukradla Maeve. A udělala to velmi nenápadně. I když místy byla možná trošku naivní tak jsem si ji velmi rychle oblíbila.
Ti dva jsou prostě skvělá dvojka.
Kniha pro mě rozhodně byla milý překvapením. Navíc má krásnou obálku a povedenou ořízku.

Kombinace romantasy a Gladiátorů?! No dejte to sem.

Tuhle knihu jsem zachytila už v zahraničí a dost mě zaujala hlavně svými tropes.

Hned od začátku jsem se díky hlavním hrdinům bavila a to pokračovalo až do konce knihy.

Temná atmosféra, boj na život a na smrt a elfská princezna Maeve, které Leith při prvním setkání zabije snoubence. Slibný začátek, co?

Jiskření mezi hlavními hrdiny opravdu stálo za to a nechyběly ani peprnější scény.

Kromě gladiátorských zápasů na vás čeká i politikaření, které postupem času získá v příběhu vetší roli.

Já jsem si čtení neskutečně užila a už se těším na další díl.

Kniha mi byla poskytnuta za účelem recenze v rámci spolupráce s Albatros Media.

Aby Leith zabezpečil svoji rodinu začal dobrovolně bojovat v krutých turnajích. Po čase, co vše zažil v aréně doufá, že z toho vyvázne živý a získá tak titul Krvestrážce které mu umožní osvobodit z toho pekla v kterém se právě nachází. Když však v davu zahlédne elfskou princeznu Maeve a shodou okolností zabije jejího snoubence nemůže uvěřit, že ho samotná Maeve vyhledá a žádá ho o pomoc. Co zatím vším stojí?

Maeve i když byla princezna vůbec to neměla jednoduché. Velmi trpěla otce ve vězení za něco, co si Maave dokázala připustit, že by její otec mohl udělat. Přišlo mi, že jí vůbec nerespektovali i poddaní se k ní chovali lhostejně. Aspoň že ji byla oporou její sestra a otec.
Leith sebevědomí a kurážný gladiátorský bojovník. Moc se mi na něm líbilo, jak moc miloval svoji rodinu a chtěl jim dopřát lepší život. Proto mi bylo líto když se dozvěděl o své rodině.
Je pravda že jsem se přistihla že se musím do čtení trochu nutit hlavní postavy Maeve a Leitha jsem si oblíbila ale to prostředí kolem bojů to mě nějak moc nechytlo. Takže mám z toho trochu smíšené pocity.

Maeve a Leith je pravda že se seznámili za velmi zvláštních okolností. Ale myslím že to mezi nimi jiskřilo a chvílemi měli i vtipné dialogy. A jejich romantická linka mě velmi bavila.
A ten konec dost mě překvapilo, kdo vlastně stál za smrtí královny vůbec jsem to nečekala měla jsem úplně jiné tipy.

V knize máme střídaní obou pohledů. Hodně akce, které se odehrávají v gladiátorských arenách ale také romantiku a magii a dojde zde i na nějaké pikantní scény.

Po přečtení anotace jsem se opravdu těšila na napínavé boje v aréně a syrovou atmosféru gladiátorského světa. A musím říct, že právě kapitoly z arény byly tím nejlepším z celé knihy, protože měly spád, emoce, dokázaly mě vtáhnout a nutily číst dál.

Bohužel to samé nemůžu říct o zbytku děje. Například rodinné vztahy mezi postavami byly značně nepřehledné. Až do konce jsem si nebyla jistá, kdo je s kým (a jak) spřízněný. Autorka to podle mě zbytečně komplikovala a bylo to tam dost na sílu.

Děj mimo arénu se táhl. Spousta pasáží byla zdlouhavá, bez jasného směru. Často jsem měla pocit, že se postavy jen přesouvají z místa na místo bez většího smyslu nebo důsledků pro hlavní zápletku.

Co se týče romantické linky, ta mě bohužel úplně minula. Mezi hlavními hrdiny jsem necítila žádné napětí, žádnou jiskru, jejich vztah působil spíš jako nutné klišé, které tam bylo „protože se to v romantasy čeká“.

Uh, tohle bylo něco. Začátek vypadal slibně, souboje v aréně byly napínavé i pošťuchování Maeve s Leithem bylo zpočátku docela milé a vtipné. Jenže pak se něco pokazilo, jako kdyby příběh začal psát někdo jiný.
Všechno to přestalo dávat smysl. Neseděly k sobě charaktery postav a jejich chování, jako by se autorka snažila nacpat 3 své oblíbené postavy do jedné. Některé situace byly úplně mimo jakýkoliv kontext. Dialogy mě místy ničily, až jsem se bála, že mi obočí zmizí ve vlasech na trvalo a uvažovala jsem, že knížku odložím. Tempo příběhu bylo nevyrovnané, chvíli nuda a pak zvrat za zvratem až se v tom člověk ztrácel.
Překlad tomu taky nepomohl (možná ani nemohl), některé slovní obraty a věty jsem četla několikrát a do teď nevím, co tím chtěl básník říct. Například: „Ugeen je tak slabý, že by nedovedl červy k rybě,” poznamená Leith. Hmm, tak jo.
Přes tohle všechno ten nejširší kontext příběhu a světa nějakým zázrakem fungoval. A knížka je docela uspokojivě ukončená, takže není nutné číst další díl. Díky za to.

Kniha mě zaujala svým tématem, protože gladiátoři nejsou zrovna hojně využívané téma. Navíc propojení s elfy znělo jako něco, co si potřebuji přečíst. Nakonec jsem to s knihou měla trošku jako na houpačce. Byli zde skvělé momenty, kdy jsem se nemohla odtrhnout od čtení, ale také pár těch slabších, které mě moc nebavili.

Dění v knize je popsáno ze dvou úhlů pohledu a díky tomu můžeme nahlédnout jak mezi gladiátory, tak do zákulisí politiky zdejšího království. Začátek se rozjel naprosto skvěle a já jsem se ihned začetla. Děj měl spád a hned počáteční zvraty byli zajímavé. Bohužel kolem půlky mi přišlo, že děj začal trošku váznout a knihu jsem častěji odkládala. Postupně se příběh znovu rozjel a konec se znovu četl velmi dobře.

Autorka v knize využila i mnoho různých bytostí, což bylo skvělé. Nezůstaneme totiž jen u lidí a elfů, ale v knize potkáte i trpaslíky, obry, měňavce a další zajímavé bytosti. Jednotlivé postavy byly fajn, bavil mě jejich posun v určitých situacích. Bavila mě chemie mezi postavami i když romantická linka, zde byla trošku uspěchaná a zasloužila by si trochu více péče.

Je zde hned několik zajímavých a poměrně nečekaných zvratů, takže bylo děj knihy poměrně těžké odhadnout. Líbí se mi, že i přesto že se jedná o sérii je konec poměrně uzavřený a dovedu si takto představit i celkové uzavření příběhu. Jsem tedy zvědavá, jak na tento konec naváže.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros media.

Na tuhle knížku jsem se obzvlášť těšila protože kniha s námětem Gladiátorů….wow. To je něco pro mě a společně s elfama? Skvělá kombinace, kterou jsem si musela přečíst.

Kniha pojednává o Leithovi, který je velmi zdatný a odvážný muž, který by pro svou rodinu udělal první poslední. Stal se gladiátorem proto, aby vydělal co nejvíc zlata a mohl tak zachránit svou umírající sestru. Přišel do této země dobrovolně a začal tak bojovat v krutých a krvelačných turnajích, kde zkrátka přežijí pouze nejsilnější.

Má pocit, že ztrácí svou lidskost ale do té doby než potká Maeve.

Maeve je elfská princezna a následnice trůnu, která je zároveň i léčitelkou. Je sice trochu naivní ale má dobré srdce. Jakmile uvidí Leitha, zalíbí se jí a uzavře tak spolu s ním dohodu. Ráda by, aby Leith turnaj vyhrál a získal tak titul Krvestrážce. Maeve má i své důvody proč to všechno dělá a snaží se Leithovi pomoct.

Podaří se Lethovi získat titul Krvestrážce?
Dokážou tak docílit svých cílů?

,,Ty i já jsme přišli o všechno a teď jsme tady, poškozené duše, co možná už nikdy nebudou celé.”

Tohle byla skvělá romantasy, ve které najdete vše, co byste od takové knihy čekali.

Je to opravdu syrový příběh plný krutosti a emocí, ve kterém nechybí napětí a akce, boje o život a na smrt, manipulace a využívání, tajemství, zrady a nenávisti. To vše krásně doplňuje i romantická linka, která tomu dává ten správný šmrnc ale není to hlavní linka příběhu.

Najdeme tu i spousty nadpřirozených bytostí jako jsou elfové, měňavci, čarodějové, trpaslíci, Fénix, obři a spousta dalších.

Dejte i na upozornění na začátku knihy. Pro slabší povahy to nebude to pravé. Ocitáme se především v aréně mezi gladiátory, kteří tu bojují na život a smrt, tudíž je tu hodně podrobně popsaných scén, které Vám nemusí dělat dobře.

Určitě doporučuji.

Na tuhle knížku jsem se obzvlášť těšila protože kniha s námětem Gladiátorů….wow. To je něco pro mě a společně s elfama? Skvělá kombinace, kterou jsem si musela přečíst.

Kniha pojednává o Leithovi, který je velmi zdatný a odvážný muž, který by pro svou rodinu udělal první poslední. Stal se gladiátorem proto, aby vydělal co nejvíc zlata a mohl tak zachránit svou umírající sestru. Přišel do této země dobrovolně a začal tak bojovat v krutých a krvelačných turnajích, kde zkrátka přežijí pouze nejsilnější.

Má pocit, že ztrácí svou lidskost ale do té doby než potká Maeve.

Maeve je elfská princezna a následnice trůnu, která je zároveň i léčitelkou. Je sice trochu naivní ale má dobré srdce. Jakmile uvidí Leitha, zalíbí se jí a uzavře tak spolu s ním dohodu. Ráda by, aby Leith turnaj vyhrál a získal tak titul Krvestrážce. Maeve má i své důvody proč to všechno dělá a snaží se Leithovi pomoct.

Podaří se Lethovi získat titul Krvestrážce?
Dokážou tak docílit svých cílů?

,,Ty i já jsme přišli o všechno a teď jsme tady, poškozené duše, co možná už nikdy nebudou celé.”


Tohle byla skvělá romantasy, ve které najdete vše, co byste od takové knihy čekali.

Je to opravdu syrový příběh plný krutosti a emocí, ve kterém nechybí napětí a akce, boje o život a na smrt, manipulace a využívání, tajemství, zrady a nenávisti. To vše krásně doplňuje i romantická linka, která tomu dává ten správný šmrnc ale není to hlavní linka příběhu.

Najdeme tu i spousty nadpřirozených bytostí jako jsou elfové, měňavci, čarodějové, trpaslíci, Fénix, obři a spousta dalších.

Dejte i na upozornění na začátku knihy. Pro slabší povahy to nebude to pravé. Ocitáme se především v aréně mezi gladiátory, kteří tu bojují na život a smrt, tudíž je tu hodně podrobně popsaných scén, které Vám nemusí dělat dobře.

Určitě doporučuji.