Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem

21.09.2020

Pro téma, o němž pojednává, volí autor snad nejlepší možnou metodu psaní. Mluví o politickém kontextu do podrobností, nevynechává, uvádí všechna čísla, líčí vraždící mašinérii v celé hrůze. Ano, v celé. Jde o obraz tak ucelený, že se pod člověkem podlamují kolena.
Autor si ale poně uvědomuje nebezpečí, že čtenář přestane vnímat utrpení a zvykne si jen nasloupce strašlivých čísel. U mnohých knich s podobnou tématikou se tak děje. Proto prokládá vše konkrétními příběhy konkrétních lidí s jejich jmény a životy. Čtenáří není dovoleno usnout nad čísly, velmi dobře si neustále uvědomuje, že to je ten "zločin proti lidskosti", který k nám z oněch seznamů promlouvá: přetvořit člověka na číslo, protože s číslem se dá dělat cokoli...
Obdivuji autora, takové dílo muselo stát nejen stovky hodin výzkumné práce, ale především osobních sil. Výsledek stojí za to.

31.08.2020

Děsivá a skvělá kniha. Člověk netuší co hrůzného se děla v před a v průběhu druhé světové války. Kniha velmi přehledně a reálnými příběhy prošpikovaně vypráví osudy středoevropských dějin, především Polska a Ukrajiny. Co tam se dělo, tomu se a ani nechce věřit. Člověk si poté váží demokracie mnohem více...

07.08.2020

Tak jo, nečetlo se to dobře a musela jsem to často odkládat. Považuji tuto knihu za jednu z nejzásadnějších o historii 20. století. Je smutné číst o tom čeho jsme jako lidé, ty moudré a povyšující se bytosti nad ostatní schopni a proto by to měla být povinná četba.

28.07.2020

Kniha, kterou pravděpodobně nebudete chtít číst znovu, ale kterou byste si rozhodně měli přečíst.
Skvělý souhrn dvaceti let předválečných, válečných i poválečných středo a východoevropských států. Citlivost, se kterou se autor snaží vyobrazit neuvěřitelnou krutost páchanou na lidech, nezmírní odpor, hnus i hrůza, které pocítíte při čtení všech konkrétních příkladů, jimiž autor polidšťuje všechna ta ohromující čísla padlých, zavražděných, vyhladovělých, umučených a jinak života zbavených lidí, čímž se z čísel nestávají jen čárky do statistik, ale cítíte za nimi lidské bytosti se svými životy a osudy.

06.07.2020

Jedna z mála knih, která ve mně zanechala odporný pocit. Jsem rád, že jsem jí četl, ovšem už nikdy se k ní nevrátím.
Valící se potoky krve, beznaděj, teror.....tohle je v podstatě nedávná historie. Strašné.

11.06.2020

Krvavé Země jsou popisným zmapováním let/desetiletí zmaru lidských životů v důsledku bezohlednosti, zákeřnosti a hlouposti škůdců na vrcholu moci. Určitě je to velmi kvalitní po informativní stánce, ale po většinu doby jsem moc zaujat nebyl. Stalinem uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině byla skvělá kapitola, která mě bavila a navíc mi utkvěla v paměti, protože lidské utrpení tam bylo líčeno nejbarvitěji, dopodrobna a vesměs po celou dobu. Po většinu těch cca 25 hodin mnou ale spíše procházela řada informací, z nichž jsem si vzal to obecné, ale řada podrobností mi v záplavě unikala, protože autor popisuje, co se dělo a jak se to dělo, ale nesnaží se široce pojmout i proč a v důsledku čeho (alespoň ne dostatečně). Chvílema jsem se ztrácel. Chvílema mnou informace jenom proplouvaly, ale uvnitř nic neutkvělo. Chvílema jsem se nudil protože mi to přišlo už moc monotóní.
Totální Rauš pojednávající o drogách ve Třetí Říši, byl mnohem zábavnější, více strhující i překvapující a uchopitelnější. To však proto, že Ohler nemusel pojímat tak obrovský prostor, téma je atraktivnější a postoupnost mnohem přehlednější. Krvavé Země dle mého u čtenáře předpokládají větší obeznámení s tématem, jinak hrozí, že ve čtenářově mysli vše dokonale nezapadne na příslušné místo.

Pokud bych potřeboval informaci, jistě bych po této knize šáhl a dohledal si ji mezi stránky. Je to opravdu mistrně zpracovaná práce a určitě by se jí mělo prolouskat, protože poskytne obraz o tom, co válka/moc v rukou zmrdů znamenala (a v budoucnu opět může znamenat) pro milióny lidí.
Poslouchat to (natož číst) však byla častokrát nuda, ze které mne vytrhávaly převážně podrobné popisy násilí, jenž zde v mých očích figurovalo jako prvek atraktivity, které zvyšovalo můj zájem.

14.05.2020

Myslím, že by si některé části zasloužily víc rozvinout, ale jinak perfektní.

21.03.2020

Povinnost pro každého, kdo se zajímá o divoká válečná léta dvacátého století. Je pravda, že příběhů a informací je v knize opravdu hodně a jsou hodně nahuštěné, ale stojí to za to.

13.03.2020

Nádherná kniha.smutna ale krásná...a poučná...otevřela mi oči

09.03.2020

Jak jsem si jen mohla myslet, že vím, že to všechno znám... Jak krutá, vražedná a jedince lidského druhu ponižující realita. Vlastně je to až přespříliš obtížně stravitelné sousto o 500 stranách plných krve, masakrování, bídy, utrpení a beznaděje. A rovněž ponížení, lhaní, přetvářky a nemorálnosti. Není snadné představit si dnešní Rusko, Ukrajinu, Kazachstán, Polsko, Bělorusko, ale i Německo atd. atd. a snažit se pochopit, jak krvavými dějinami tyto a mnohé další země prošly. Byť ani dnes nelze vždy a všude mluvit o životě v blahobytu.

Jenže například ve 30. letech 20. st. o žádné válečné útrapy nešlo. To Stalin ve jménu vyšší moci, "krásné" ideje kolektivizace a budoucnosti socialismu nechal vykonávat čistky a zapříčinil hladomor na Ukrajině. To on, stejně jako později Hitler ve jménu čisté rasy, masově nechal systematicky a cíleně vyvražďovat vlastní občany a židy z celé východní Evropy a další, pokud oni sami sebe z hladu nesnědli.... Snyder dokáže poutavě podat i holá fakta a čísla. A že jich sesbíral, zanalyzoval a roztřídil... neskutečná a neskutečně přínosná práce. A tak člověk čte a čte. A cítí se hůř a hůř.

Kniha pochopitelně vyšla i v ruštině. A kupodivu s kladnými ohlasy. Říkám kupodivu, protože docela velká část Rusů stále jak známo melancholicky vzpomíná na pořádky doby Stalinovy. Ti asi své skutečné dějiny neznají, nebo spíše znát nechtějí. Vždyť Stalin dějepis Rusů a Sovětů šikovně přepsal. Propaganda byla a je i dnes velmi účinným nástrojem. Kdo by tak věřil internetu? Žijeme v době nebývale dlouhého klidu a míru. A zjevně už to leckomu nevyhovuje. Jsme podivná rasa, homo sapiens sapiens. Máme rozum, ale co z toho. To, že se ohněm spálila moje babička neznamená, že se musím spálit i já. Jsem přece lepší a mám lepší ochranu... Takže ano, nejsme poučitelní. Ne v dlouhodobějším horizontu.

08.03.2020

Než jsem konečně začal číst Krvavé země od Timothyho Snydera, slyšel jsem a četl o této knize samé pozitivní recenze a komentáře. Po přečtení mi nezbývá, než se k těmto nadšeným ohlasům připojit.

Autor v tomto svém vskutku monumentálním díle představuje historii tzv. krvavých zemí, které byly ve 20. století postiženy masovým vražděním obyvatelstva ve jménu nacistické i stalinistické ideologie. Dočteme se tu o hladomoru na Ukrajině v roce 1933, o tzv. Velkém teroru v letech 1937 až 1938, o válečných masakrech, holokaustu, ale i poválečných etnických čistkách.

Timothy Snyder v této knize předkládá strhující analýzu a srovnání nacismu a stalinismu, jejichž politika záměrného masového vraždění v letech 1933 až 1945 má v krvavých zemích na svědomí přibližně čtrnáct milionů obětí. Kromě jiného musím dát autorovi za pravdu v tom, že na rozdíl od lítosti k obětem (což je pochopitelné) je mnohem důležitější a přínosnější studium motivů pachatelů. Právě z takových zjištění pak může pro budoucnost vyplynout to správné poučení z historie.

I když se jedná o historickou literaturu faktu, je kniha velmi dobře čtivá, ale tematicky je to čtení velmi těžké. Věřím, že citlivější duše mohou mít kvůli popisovaným zvěrstvům špatné spaní. Já jsem naštěstí takový problém neměl. Až mě to samotného trochu děsí… Na druhou stranu jsem si oživil některé poznatky z historie a dozvěděl se mnoho nových faktů, které jsem dřív neznal. Myslím, že to určitě stálo za to, a rozhodně nepohrdám myšlenkou přečíst si knihu za nějaký čas znovu.

07.03.2020

Človek nie je ani len číslo. Neuveriteľné čoho je niekto schopní. Stále sa nájde niekto, kto to spochybňuje.

23.02.2020

Hluboce se skláním před autorem, který dokázal přesvědčivě a přitom nesmírně poutavě vylíčit historické události třicátých a čtyřicátých let 20.století odehrávající se na území těžce zkoušeném jak Stalinovým hladomorem a násilnými čistkami, tak Hitlerovou okupací a vším, co s ní souviselo.
Timothy Snyder přistupuje k problematice nezaujatě, s důsledností vědce-historika, který vychází především z doložitelných faktů. V této souvislosti oceňuji zejména skvělé odzdrojování knihy (jenom uvedení všech pramenů představuje téměř pětinu rozsahu knihy). Jednotlivé odkazy mohou sloužit k dalšímu podrobnějšímu studiu tohoto tématu.
I když se o něj zajímám již delší dobu, přesto mi kniha přinesla spoustu nových důležitých informací. A nejenom to: zároveň mě utvrdila v mém názoru, že znalost relativně nedávné historie může člověka jednak náležitě poučit a jednak správně usměrnit při hodnocení událostí současných. Já osobně jsem si poučení z této knihy vzal a se závěry autora plně souzním.
Doporučuji všem, kteří ještě stále bláhově věří ve spasitelskou roli Stalina ve 2.světové válce. Pro zubožené obyvatele "krvavých zemí" bylo osvobození od Hitlera a jeho zvěrstev pouze začátkem další poroby.

07.02.2020

„Chtěla bych je všechny jejich jmény oslovit,
ale seznam zabavili, kde ta jména vzít!“

Verš z básně Requiem Anny Achmatovové, ruské básnířky, o anonymitě obětí stalinských represí, mě zaujal hned na začátku knihy.
Ale dál jsem četl dlouho, hodně dlouho, s přestávkami, abych dokázal vstřebat statistiku milionů vyhnaných, vyhladovělých, zastřelených, zplynovaných, pohřbených v masových hrobech pro šílenství dvou mužů a jejich zločinných režimů
Teprve po přečtení pochopíte ten obrovský rozsah výmyslů a lží o historii 20. století, kterými nás ve škole krmili až do roku 1989.
A také jasné důkazy o východoevropském antisemitismu, na který by většina zdejších zemí chtěla zapomenout, a Polsko si dokonce udělalo vlastní zákon s trestní odpovědností pro každého, kdo by chtěl polský antisemitismus připomínat.
Můžete myslet dialekticky a tvrdit, že „situace je tím lepší, čím horší se zdá být navenek“, ale pravdu trvale umlčet nelze.
Zatímco adorování nacismu a Adolfa Hitlera je trestné ve většině zemí Evropy, Stalina a komunismus je možno oslavovat beztrestně, a to je nebezpečné! Národ, který se nepoučí z vlastní historie, je odsouzen prožít ji znovu.

27.01.2020

Impozantní dílo.

03.01.2020

četl jsem lepší

13.12.2019

Čím větší národy, tím (v případě, že propadnou masové hysterii, fanatismu, diktatuře) horší účinky, a to nejen na okolní země, ale i na vlastní obyvatelstvo. Autor nás nemilosrdně zasypává statistikami i příklady strašlivých zvěrstev a masakrů, kterých se dopouštěli Rusové a Němci, jako by se předháněli v krutosti a množství obětí. Po přečtení se můj pohled na Poláky, Ukrajince, obyvatele Pobaltí, Bělorusy, dost změnil. Mám pro ně mnohem víc pochopení. Pro to, co jejich předkové museli v minulém století vytrpět, pro ty milióny zbytečných obětí, které jim způsobil komunismus a fašismus, pro těžce získanou historickou zkušenost. Jejich nobilita a inteligence byla Rusy a Němci zcela zdecimována. Dokonce mám určité pochopení i pro armádu generála Vlasova, pro naivní vstřícnost k Němcům na začátku okupace, pro diktátora Lukašenka, který se obratným lavírováním snaží držet Rusy od těla, pro vstřícnost Poláků k přítomnosti americké armády.
Rakousko-Uhersko – jenom díky starému obřímu mocnářství jsme se nestali součástí těchto krvavých zemí.
Popravy bez soudů, vraždění zajatců, únosy, vyhlazovací tábory, záměrně vyvolaný hladomor, mučení. Milióny zabitých Ukrajinců, Poláků, a hlavně Židů - tady šlo o pokus o likvidaci celého národa. Nejdřív jsou mistři vraždění Stalin a jeho bolševici. Hitler a jeho Němci s vyhlazovacími tábory je ale časem překonávají. Po válce zase pokračují ve fyzické likvidaci vnitřních odpůrců Sověti, což se okrajově projevilo i u nás, měli nás na dosah.
Nabarvené ptáče jsem nečetl ani neviděl, zatím jsem nenašel odvahu, fakta zaznamenaná v této knize mi stačí.
100 % (aktuálně 233 hodnocení s průměrem 95 %).
…
Sovětské sčítání lidu z roku 1937 zaznamenalo o osm milionů občanů méně, než se předpokládalo: většinu tohoto úbytku tvořily oběti hladomoru na sovětské Ukrajině, v sovětském Kazachstánu a sovětském Rusku... Stalin tyto výsledky před lidem zatajil a odpovědné demografy nechal popravit.
…
Do konce roku 1938 vyhubil SSSR z etnických pohnutek asi tisíckrát víc osob než nacistické Německo. Ve skutečnosti Sověti pozabíjeli do dané chvíle mnohem víc Židů než nacisté. Židé sice nebyli v hledáčku žádné z akcí vedených proti národnostním menšinám, nicméně za Velkého teroru umírali po tisících stejně jako při hladomoru na sovětské Ukrajině. Neumírali proto, že byli Židé, ale prostě z toho důvodu, že byli občany Sovětského Svazu.
...
Během Varšavského povstání bylo zabito víc Poláků, než kolik zemřelo Japonců po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.

30.10.2019

Jako audiokniha a musím celé zpracování pochválit. Jinak kniha samotná jedna smutnější věc, než druhá a z těch cifer mrtvých, umučených...atd. mi šla kolikrát až hlava kolem...

27.05.2019

Nejspíše lze informace v knize podané nalézt i v jiných publikacích, kladem knihy je ale souběžný popis zvěrstev nacistů a sovětské mašinérie. V počtu zabitých pak převahu nad SSSR dosáhlo Německo až během války. Zajímavý je pak rozbor čísel obětí a s tím související snaha zvýraznit množství obětí za války v okruhu nežidovského obyvatelstva dotčené oblasti oproti těm židovským a stejně tak obětí války oproti obětem ukrajinského hladomoru, aby došlo k posílení "mučednické" pozice Ruska a upozadění vraždění a hladovění ve třicátých letech. Nepěkné čtení, které lze ale jen doporučit.