Kruté hry

Kruté hry https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31872/krute-hry-xB8-31872.jpg 4 15 1

Temné síly v nás, strach, zloba, bolest, smrt. Náše svět je bizarní, šílený, pdoobný děsivé noční můře, přesycené zločinem a krví. A my, nepatrní živočichové, v něm od nepaměti hledáme své místo, tápeme, ptáme se PROČ, ale odpověď nenalézáme. Jsme jen smutní protagonisté zvráceného běsnění osudu, kteří, věrni své roli, hrají podivné a smutné hry na zabíjení, přetvářku a faleš. Ano, vypjatě násilnický styl, osobitý způsob vyprávění a přitažlivá ich forma – autor knižních hitů „Doteky zla“ a „Zákon vlků“ nezklame ani tentokrát. Čtenář je opět vtažen do zběsile se řítícího děje, šokován, zhnusen, donucen brodit se v krvi a spolu s cynickými hrdiny hledat své místo pod smutným sluncem této země. Neboť „Kruté hry“ nejsou pouhou sbírkou povídek, sugestivně evokujících člověka v mezní životní situaci. Jsou mistrně komponovaným sledem obrazů, postihujícím surovou realitu dneška a dávajícím čtenáři možnost vydat se po stopách vlastního smyslu, hledat, tápat a posléze i nalézat a objevovat.... celý text

Žánr:
Horory , Sci-fi , Fantasy

Vydáno: , R 3
více info...

eraserhead
eraserhead
23.03.2016 4 z 5

Ten pocit zklamání, kdy jsem se ke knize dostal jako ke sbírce horrorových povídek a v průběhu čtení zjistil, že z devíti obsažených příspěvků, se za čistě horrorovou se dá uznat jedna jediná povídka, s přivřením obou očí pak ještě dvě další, byl rychle rozevlát a zahnán do kouta autorovým syrovým stylem a přístupem k tvorbě. Obsahově velmi různorodá sbírka, která však je zastřešena různým typem titulní krutosti, ať už jde o démonicky bizarně surrealistickou první povídku ŘÍŠE, čarodějnickou KNĚŽKU, hodně silnou SMRT GLADIÁTORA, zvláštní trojpodobenství ŽÍT nebo torture gore kousek MRTVÍ MI ODPUSTÍ. To vše doplněno futuristicko postapokalyptickým ekologickým poselstvím PRACH, romantickými LETENKAMI DO N. Y. a silně erotickou závěrečnou povídkou PRASATA. Zvláštností Hlaváčkovy tvorby v této knize je, že když už není povídka vyprávěna v ICH formě celá, minimálně jedna postava každé povídky vypráví v ICH formě. Což je trochu zvláštní a neustálé přecházení mezi ICH a ER formou může působit nesympaticky, Hlaváček si s tím ovšem radí velmi skvěle. Trochu mě zaráží, že se o autorovi neví více (nebo alespoň já nevím), jeho styl mi přišel hodně sympatický a trefil se do mého gusta.