Kroniky prachu
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422662/bmid_kroniky-prachu-Zcg-422662.jpg
4
2075
657
Kroniky prachu série
1. díl >
Šaty, plesy, plané řeči a na konci toho všeho… ideální manžel. Tak si představuje Animantina matka nejbližší budoucnost své dcery. Jenže Animant je tento svět pozlátka na hony vzdálený. Ona se nejraději pohybuje na mnohem zajímavějším místě – ve světě knih a příběhů. Ačkoliv se s pomocí vtipu a sarkasmu snaží odehnat realitu od sebe co nejdál, stejně ji doběhne. Nabídce pracovat jeden měsíc v univerzitní knihovně se nedá odolat, a tak plna očekávání opouští nudné provinční městečko a odjíždí do Londýna. V obklopení tolika knihami se jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala. A ani ta nejučenější kniha jí neporadí, jak se s nimi vypořádat.... celý text
Literatura světová , Pro děti a mládež , Historické romány
Vydáno: 2019 , Fragment (ČR)
Originální název:
Animant Crumbs Staubchronik , 2017
více info...
Přidat komentář
Naprosto úžasná kniha, kterou jsem si velmi zamilovala. Nečekejte od ní však nic moc velkého, není tam nějaká skvělá zápletka, rozuzlení ani napínavý děj, ale je to naprosto kouzelný, dojemný, neskutečně opravdový příběh, který pohladí po duši. Ze začátku trošku pomalejší, ale jinak se v knize pořád něco děje. Musím přiznat, že jsem se trochu bála pouštět do něčeho, co se koná v dobách dávno minulých (kolem roku 1890), ale musím říct, že se mi to překvapivě velmi líbilo, nevadilo mi to, ba naopak myslím, že tím kniha dostala ještě úplně jiné a nové kouzlo. Nesmím taky zapomenout pochválit tu opravdu velmi povedenou a krásnou obálku. Pokud si chcete jen sednout, číst, nechat se unášet milým příběhem a na chvíli zapomenout na okolní svět, je tato kniha naprosto ideální. Rozhodně doporučuji
(Kniha je sice YA, ale myslím, že se hodí pro všechny věkové kategorie.)
To jako fakt? Člověk asi 450 stran čeká na jakoukoliv romantiku, intimitu nebo že si aspoň konečně vyjasní co k sobě cítí a místo toho se neustále topí v úvahách hlavní hrdinky na téma Má mě rád/nemá mě rád?? A pak je to najednou celé sfouknuté asi na třech stranách??
Musím uznat, že na to, že se tam v podstatě nic moc něděje, je to příjemné oddychové čtení, u kterého jsem se nenudila. Ale chci víc romatiky, sladký happyend nebo aspoň pořádný epilog. Tohle pro mě bylo trochu málo.
K téhle knize jsem se dostávala dlouho. Velmi se mi líbil název, ale především obálka a kladné recenze mě k této knize táhli.
První polovina mě vyloženě bavila. Jak se Animant sžívala s prací v knihovně a knihovníkem mě velmi bavilo. Ale hned za půlkou knihy mě děj přestával bavit. Animant už mi nepřišla tak zajímavá...už ji začal zajímat někdo jiný než knihy a její neustálé nářky nad situací mě vážně nebavili.
Konec mi přišel vyloženě uspěchaný. X stránek řeší nějaký problém, ale na konci se ten problém vyřeší během několika vět. Ano, měli uběhnout 3 měsíce, ale stejně bych chtěla trochu víc vět :)
Pro mě naštěstí, se Animantin "problém" vyřešil pěkně... přesto bych čekala nějaký epilog, když byla Ani rozhodnuta co se svou budoucností udělá...
Celkově hodnotím knihu jako lepší průměr. Velmi dobře se četla a jelikož práce s knihami je mým snem dávám * navíc-
Historickým románům se spíše vyhýbám ale tady jsem po tolika kladných recenzí neodolala... a udělala jsem dobře.
Tohle bylo takové pohlazení na duši - knižní prostředí, všudypřítomný humor, pomalá romantická linka a hlavně špičkování dvou hlavních postav.
Opravdu skvělá kniha s nádhernou atmosférou a hlavně skvělým koncem, kterou si hodlám přečíst znovu.
Za mě 5* a naprosto doporučuji! :-)
Kniha se mi jako celek líbila. Zaujala mě anotace i obálka.
Říkám si: knihomolka, posedlá svou prací...? To bude něco pro mě!
Krásné popisy postav i prostředí. Chvílemi jsem vážně v té knihovně byla s nimi.
Nicméně nějakou tu hvězdu ubrat musím. Příběh byl pro mě tak trochu nudný, naivní a lehce předvídatelný. Ke konci jsem už knihu často odkládala a tak trochu se nutila k dočtení.
Kdyby příběh obsahoval nějakou zajímavou zápletku, nebo měl trochu víc hloubky, tak by mu ro rozhodně prospělo.
Pokud vám nevadí pomalá romantická zápletka, a kniha ve které se na nic a na nikoho nespěchá tak je tato kniha právě pro vás. Krásná nenáročná kniha, která postupem stránek více a více graduje a vy už si jenom říkat „ Tak už se sakra polibte". Nádherně popsané postavy, skoro každá žena by musela panu Reedovi padnout ke kolenům nebo mu jednu vlepit. Je krásné vidět, jak se tento charakter postupem knihy rozvíjí a poznáváme ho více, z prvních řádku ho máme za protivného chlapa, ale na konci za charakter, kterého by každá žena chtěla mít doma. Naopak Animant, je už od začátku úžasná hlavní hrdinka, která vás rozhodně nebude štvát svou hloupostí či nevyspělostí. Tato kniha patří mezi mé oblíbené a rozhodně jí nečtu naposledy.
Asi nebudu patřit mezi největší fanoušky téhle knihy. Né že by se mi kniha tak úplně nelíbila je velmi hezky napsaná a je čtivá, líbil se mi vývoj postav, ale celkově je taková bez děje. První polovina je hlavně o popisování knihovny, Londýna, jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů až někdy kolem strany 300 jsem se dočkala něčeho zajímavějšího. Celkově se mi líbili více vedlejší postavy a Animant mi ze začátku přišla dost rozmazlená, zato ironický pan Reed se mi zamlouval ihned. Je to taková milá kniha kterou si člověk může přečíst jako oddechovku a užít si krásný popis Londýna či knihovny, ale asi nesedne každému.
Čtěte, jestli potřebujete vypnout, zasnít se nebo jen na chvíli nevnímat realitu.
Čtete, jestli hledáte romantický příběh z doby gentlemanů i svazujících společenských konvencí.
Čtěte, máte-li literární duši, kterou pohladí prostředí univerzitní knihovny se všemi skrytými zákoutími.
Kroniky prachu jsou patrně správná volba i pro ženy, které si v láskyplných srdcebolech zrovna nelibují; i vám doporučuji: čtěte.
Bible všech knihomolů-introvertů s romantickou duší, kteří mají slabost pro pana Darcyho. Ale uspěchaný konec mě trochu zklamal.
I když už je to poměrně dlouhá doba co jsem četla Kroniky prachu musím napsat můj názor na tuto skvělou knihu.
Zamilovala jsem se do ni! Jedna z mých uplně nejoblíbenějších knih v mé knihovně. Četla se sama opravdu a nemohla jsem se odtrhnout.
Autorka napsala vše uplně dokonale jak charaktery postav, tak prostředí a hlavně mi moc sedl její styl psaní. Hlavně i ten příběh divka, která jde v jiném století pracovat do knihovny a tam potká nabručeného knihovníka, který má prostě tajemství a docela nabručenou povahu a no skvělé. Moc doporučuji :))
Knížka pro romantické knihomoly o knihomolech v prostředí především knihovny historického Londýna, bylo to hezké čtení, jen některé situace se více-méně opakovaly a konec jsem čekala trochu jiný, ale stejně mě ten příběh zahřál a vykouzlil úsměv na tváři.
Drahouškové,
tato kniha je naprosto úžasná. Čte se sama a příběh mě úplně pohltil. V období, kdy jsem knihu četla, jsem napůl žila v dobovém Londýně. Prostředí staré knihovny a pomalu vzkvétající láska a náklonost postav, se mi neskutečně líbila. Jeden by řekl, že je psaná přímo pro knihomoly ; ).
Je pravda, že děj nebyl nijak náročný, ale čas od času se taková kniha hodí. Líbilo se mi rozdělení, kdy se v každé kapitole řešil určitý problém. Společenské problémy a určité dobové zvyky byly ideální změnou, kterou jsem uvítala.
Shrnula bych to větou: Trochu předvídatelný, ale originální a krásný příběh.
Tak si říkám, jestli jsem nějakou knihu četla tak dlouho jako Kroniky prachu.. popravdě jsem ani nevěřila, že se konce knihy dočkám.
Uff.. Příběh se mi líbil, ale výsledek byl prostě nudný. Hlavní hrdinka nesympatická holka, kterou jsem chvílemi nemohla vystát. A ten počet stran? Zbytečné.
U čtení jsem se hrozně nudila, myšlenkami jsem byla občas jinde a říkala si, jestli se stane zázrak a aspoň na pár stránek mě kniha začne bavit.. A zázrak se stal :-) Sice jsem knihu mezitím odložila snad dvacetkrát, ale zhruba s příchodem bratrů mě kniha opravdu začala bavit.
Ke knihám se ráda vracím, ale na Kroniky prachu bohužel rychle zapomenu.
Kniha splnila mé očekávání. Čte se sama. Snadno předvídatelná romantická linka zasazena do netradičního prostředí univerzitní knihovny v Londýně, a tak se čtenář mimo jiné může dozvědět, jak taková knihovna fungovala. Ale i jak se bavila londýnská smetánka i obyčejní lidé z periferie, jak tehdy Londýn vlastně vypadat a jaké měly ženy postavení ve společnosti.
Všude samé knihy, takže pro knihomola skoro povinná četba.)
Velmi se mi líbí i obálka knihy.
A co budu číst dál? Dovětek ke knize.)
Tato kniha mě nejprve zaujala svou úchvatnou obálkou, kvůli níž jsem si ji pořídila, aniž bych předtím zkoumala anotaci. A dobře jsem udělala. Historické romány totiž nejsou zrovna můj šálek čaje a kdybych se tím řídila, nikdy bych si knihu nepřečetla. Nakonec jsem byla mile překvapená, kniha předčila veškerá moje očekávání. Romantický příběh, sice mírně předvídatelný, ale krásně a vtipně napsaný. Navíc z prostředí knihovny, to pak i mé, i když jindy spíš neromantické srdce tlukoucí pro severské krimi, zaplesalo. Přestřelky mezi Animant a knihovníkem mě bavily, těšila jsem se na další a další…nemohla jsem se prostě odtrhnout a kniha mě naprosto pohltila. Opravdu tleskám a kniha zůstane v mé knihovně na čestném místě :-) A doufám v pokračování :-)
Knihu jsem začínala číst s očekáváním, že už předem vím, kam se děj bude odehrávat. Nakonec jsem,ale byla mile překvapena, protože ikdyž byl konec jasně předvídatelný, tak každou novou kapitolou jsem byla překvapená,jak je autorka nápaditá a děj byl nakonec velice originální. Kniha se četla lehce a děj krásně plynul aniž bych se začínala u četby nudit. Dokonce máme možnost se dozvědět zajímavosti o době viktoriánské. Musím knihu hodnotit velice kladně, protože dle mého splňovala dokonale všechny kritéria, které od románů vyžaduji.
Tohle byla moje první historická romance, která mě velmi překvapila tím, jak zábavné je číst o době viktoriánské. V knize mě právě toto téma (samozřejmě jsem se tam dozvěděla i další zajímavé informace), které tam bylo vsunuté, zaujalo a po dočtení jsem si ještě o tom něco přečetla. Hlavní hrdinka, ač je velmi tvrdohlavá a nezkrotná, se mi moc líbila a její hašteření s mrzutým knihovníkem bylo mojí oblíbenou částí. Skvělá kniha a rozhodně doporučuji přečíst.
Krásná obálka, děj trochu předvídatelný, ale nijak sladkobolný…….. a zajímavé informace o počátcích knihovnictví( štítkování atd.) a těžké cestě žen ke vzdělání…dobře stravitelná romantika…
Musím říct ,že na tuto knížku mě přivedla booktuberka "Radšiknihu". Popsala bych jí jako krásný historický román, který se odehrává v knihovně !!! Prostě krásný, milý, boží, sladké! Postavy mi byly sympatické a užívala jsem si jejich vývoj. Četlo se to plynule a dobře. Také chválím krásnou obálku.
Za mě 5*
Štítky knihy
Londýn německá literatura tajemství pro dívky romantika knihovny knihovníci, knihovnice knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Kniha Kroniky prachu je v
| Právě čtených | 48x |
| Přečtených | 2 654x |
| Čtenářské výzvě | 803x |
| Doporučených | 372x |
| Knihotéce | 960x |
| Chystám se číst | 1 541x |
| Chci si koupit | 437x |
| dalších seznamech | 35x |
Co si budem, od začátku je snad každému jasné, jak to celé dopadne. Teda pokud to není první kniha, kterou držíte v ruce. Uznávám, že první polovina knihy dokáže lehce neochvějnou jistotou o konci otřást, nicméně od nějaké (odhadem) tří sté strany není pochyb. Velké ocenění je třeba přiložit také autorčinu umu napínat člověka do poslední stránky, poslední dvě kapitoly si s důvěrou krapet pohrají.
Autorka je velmi výřečná, což se projevuje i na výsledném počtu stran, ale osobně si myslím, že na takovém čísle se toho neodehraje tolik, aby to nešlo napsat třeba jen o nějakou stovku rychleji. Je to čtivé, dá se to rychle přelouskat, nicméně poměrně neobsáhlé z hlediska příběhu. Asi jsem jen rozmazlená z jiných knih, kde se toho na méně stranách odehraje stejně, ne-li trochu více.
Ohledně postav, Animant je mi poměrně sympatická, v určitých mezích jsem se v ní dokázala najít a sžít se tak s její postavou, naopak její nová nejlepší přítelkyně mi nehorázně lezla na nervy.
Po nějaké té technické stránce jsem se shledala jen s několika málo překlepy, jednou záměnou jména ve chvíli, kdy se "na place" motá spousta nových postav, takže je to pochopitelné, ale není to nic drastického, co by nějak čtení rušilo, spíš je to jen můj zlozvyk rýpat a upozorňovat na chybky.
Osobně se tedy neřadím k davům, které Kroniky prachu budou vychvalovat do nebe ještě dlouho poté. Doporučím je dál, popřípadě si s někým literárně znalejším vyměním názor, ale stále mám oblíbenější díla, která předhazuji neustále každému, kdo projeví sebemenší zájem.
(Hvězdiček bych dala tři a půl, to bohužel nejde, tak se díky mému srdci blízkému tématu knihovny přikloním k vyššímu hodnocení.)