Kronika zániku Evropy: 1984–2054
Vlastimil Vondruška , Alena Vondrušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410510/bmid_kronika-zaniku-evropy-9fC-410510.jpg
3
309
128
Román vypráví o osudech rodiny Wagnerů, která prožívá postupný úpadek evropské civilizace. Kniha je rozdělena na dvě části. První díl nazvaný „Jak to celé začalo“ popisuje léta 1984–2019 a vychází z reálného vývoje Čech a Evropy. Druhý díl „Jak by to celé mohlo skončit“ modeluje formou utopie jeden z možných vývojů společnosti po roce 2020, který by mohl vést až k zániku evropské civilizace. Zakladatel rodu Adam Wagner, sociolog a odborník na Orwellovo dílo, předvídá budoucí rozpad západoevropské demokracie, a proto s členy rodiny a přáteli budují malé chráněné sídlo, za jehož hradbami se hodlají bránit, až dojde k sociálnímu rozvratu, hospodářské krizi a bojům o přežití.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetl za tři dny, tedy skoro jedním dechem. Někdo patrně v druhé polovině vytkne pár technických nepřesností týkajících se zbraní, ale pro běh děje to není podstatné. Taky jsem si jist že část lidí knihu nestráví. Ale za mně 99%. Jen nezbývá než doufat že se děj této knihy nestane skutečností. Tedy alespoň ne tak brzy jak píše autor... I když podobný scénář popisuje i Marian Kechlibar v knize Krvavé levandule, tak kdo ví.
Knihu jsem začala číst na doporučení známého. Líbila se mi šle od určitého roku jsem už dal číst nechtěla. Čte se dobře jen na mě to bylo až moc “děsivé”. Ale určitě stojí za přečtení
Výborná kniha napsaná s pohledem autora, moc si přeji, aby se dějiny tímto směrem neubíraly. Ale zároveň si uvědomuji, že je tento vývoj pravděpodobný. Snad to nebezpečí lidem dojde a stihneme se "zmátořit". Jako teorie k velkému zamyšlení. Pan Vondruška je skvělý spisovatel.
Obdivuji autorův přehled, část o době nedávno minulé byla napsaná velmi poutavě a lehce ke čtení. Druhá část byla napsaná stejně poutavě, ač utopistické romány moc nemusím tenhle mě zaujal a nadchnul, je to bohužel až děsivé, že tohle všechno by se mohlo opravdi stát. Každý by si měl knihu přečíst, aby k něčemu podobnému (snad) nikdy nedošlo.
Dosavadní díla pana Vondrušky mě moc neoslovila – sice zajímavé zpracování různých období historie a postav, ale na rozdíl od románů Roberta Merle se mi zdálo, že těmto, byť i detektivním příběhům, schází “koule”. O to víc jsem překvapen Kronikou zániku Evropy – toto dílo “koule” má a to značně velké. Možná je pro mnohé čtenáře zajímavější část vizionářská, tedy popis fiktivní budoucnosti, ale já osobně si víc cením části, která mapuje dění od 80. let do současnosti. Pan Vondruška určitě nezíská sympatie “pražské kavárny” a “nezávislých novinářů”, ale o to víc ocení objektivnost jeho díla většina naší společnosti. Tedy většina podle výsledku posledních voleb – ne podle těch, kterým se nelíbí že v demokracii rozhoduje většina a ne skupina křiklounů. No a o tom jeho nová kniha je. Pane Vondruško, děkuji.
Kniha na kterou jsem se těšil a nezklamala. Zprvu se mi zdál děj poněkud útržkovitý, ale pochopil jsem, že jinak tak rozsáhlé období zvládnout nelze. V první části mi mírně vadil poněkud černobílý pohled, rozdělení na dobré a zlé a snaha uplatnit každý možný nešvar dané doby. (vytunelování banky a převod s.r.o. na bílého koně) Ale pamatuji tu dobu a toto k ní patřilo. Druhá část mě přišla zajímavější. Autor popustil uzdu fantazii a vznikl napínavý příběh. Jediné, co bych autorovi vytknul, je katastrofální neznalost zbraní. Opakovací puška UZI je skutečná perla. Druhá výtka patří korektorovi. Napsat slovo "Kamaryla" s Y je ostuda.
Mně se kniha moc líbila. Žasnu nad autorovým rozhledem a schopností vytvořit takhle košatou rodovou historii, která podle mého názoru poměrně přesně zmapovala nedávnou historii a nebála se vyrazit do budoucích let. Nakolik se autorova vize trefí, to je otázka budoucnosti, ale určitou logiku to jistě má. Sice doufám, že ta skutečná budoucnost bude pro ČR trošku optimističtější, ale kdo ví...
První polovina slušná, druhá časově uspěchaná, divně nesourodá a přitom ve stylu 1 republiky ( připomínalo mi to obsazování pevností a bunkrů, mobilizace) nějak mi to nesedlo do dnešní doby. Ovládnutí Evropy Islámem proběhne ( dle mého názoru) až kolem roku 2080 vítězstvím v demokratických volbách v Německu a Francii. Následně zruší demokratický systém a potrestají V4 s dalšími kverulanty. Není to těžké odhadnout při pohledu na to jak se chovají politici v západní Evropě. Bavím se často s turisty z těchto destinací,..není jim pomoci. Naposledy pán z Manchesteru - bojí se doma, bojí se něco kritizovat, lidi na sebe donášejí, protože neví jestli to není provokace, cenzura v médiích..... co s tím má dělat? Závěrem: Den Trifidů se mi četl daleko lépe
Tak chystal jsem se něco napsat, ale když jsem si přečetl komentář od ZaS, zjistil jsem, že tam je řečeno vše a ZaS dávám palec nahoru. Když vezmu v úvahu, ze společnost je rozdělena 50 na 50, pak 63% hodnocení není tak špatné. Za literární zpracování davam 3* . Musím říct, že mně přesvědčila svým zpracováním jenom mrcha Marta. Dobráci z okruhu nové šlechty mně neoslovili.
Nicméně za odvahu a chuť předestřít společnosti tyto vize, které mimochodem plně sdílím, dávám 5*. Takže ve výsledku 4* (•‿•)
Smíchejte dohromady Malevil a Podvolení, přidejte trochu Blackoutu, okořeňte Nadací a vzniklou směs nalijte do formy od Husitské a Přemyslovské epopeje. Výsledkem bude jeden z nejlepších čtenářských zážitků roku 2019. Tedy alespoň pro každého koho zajímá historie i současné dění a tíhne k tomu, čemu se říká prepperství.
Pokud bych knize měl něco vytknout, tak snad jen poněkud jednoduchý styl, který ale omlouvám zjevnou snahou autora dokončit rozsáhlé dílo v rekordně krátkém čase. Občasné vstupy „deus ex machina“ a ne úplně logické chování některých hrdinů zase kladu na oltář obsahové stránky, respektive snahy o sdělení důležitého poselství. Jaké je, není pro Vondruškovy pravidelné čtenáře určitě těžké odhadnout. Na rozdíl od předchozích knih je ale umocněné tím, že nepopisuje vzdálenou historii, ale dnešní svět.
Je jasné, že se najdou lidé, kteří budou jeho pesimistické vidění současného světa bagatelizovat; mě to tak rozhodně nepřijde. Spíše mám dojem, že v některých detailech je naopak až příliš optimistický.
Za mě čtyři hvězdy za knihu plus jedna za odvahu říct nepříjemnou pravdu.
Opravdu chápu, že "lidé pravdy a lásky" a milovníci migrantů budou mít s touto knihou velký problém.
Myslím, že pan Vondruška by na sebe měl být hodně opatrný. Jeho popis a jsem přesvědčená, že i oprávněná kritika islámu jsou toho nepochybným důvodem.
Faktograficky se mi kniha líbila - to se týká hlavně první poloviny knihy. Hrozivá je ta nenápadná plíživost, která nás dostala tam, kde jsme. Názory je p.Vondruška mojí krevní skupinou.
Méně nadšená jsem byla ze druhé poloviny. Dialogy mi přišly jednoduché, hra na aristokracii poněkud naivní, na slovo "Klumpenštejn" a Zýkovec" jsem už byla ke konci hodně alergická. Ovšem z hlediska možného budoucího vývoje to čtení zajímavé určitě je.
Přečtení nelituji a doporučuji.
Vynikající kniha. O třídu lepší než autorovy letošní historické detektivky. I když Skláři byli zase lepší. Přece jen sci není autorova parketa. Trochu rozporuplný je styl kroniky. To působí dobře do současnosti, ale ne pro budoucí děje. Chybí mi tam ten kronikář z roku 2060, který by knihou provázel. Nechci rozebírat autorův názor na posledních 35 let. Jsme stejný ročník a ty prožitky máme stejné. Až mne ale zamrazilo, když jsem četl o studentské stávce v 30. letech. To psal někdy v 1. polovině roku a nemohl vědět co se tady bude dít v listopadu.
Kniha se nemusí líbit každému. Ale napadat autora pro jiný politický názor je dost zoufalé. Navíc nazvat ho fašistou, protože kritizuje islám je hodně trapné. Dotyčný by si měl prostudovat, kdo v daném regionu Hitlera po celou dobu války podporoval. Vzhledem k jeho pravděpodobnému IQ napovím: Židé to nebyli.
Nejkontroverznější kniha, kterou jsem četl, alespoň podle rozporuplných komentářů a hodnocení určitě.
Neberte ten příběh zas tak doslova, pan Vondruška chtěl nepochybně upozornit a trochu provokovat. Nebo alespoň přimět k zamyšlení.
Pana Vondrušku jsem dlouho opomíjel, byť jsem jej znal již dříve jako historika specializujícího se na středověk. Tímto mé povědomí o jeho osobě končilo, ale žádné štěstí netrvá věčně. Zaujal mne po nějaké době, kdy jsem narazil na rozhovory na YT, kde mě šokovaly některé jeho politické názory. Nešlo tehdy o nic tak nevinného jako inklinaci k pravici či levici, ale o výroky hraničící s rasismem a čirou nenávistí, ještě k tomu pronesené s jemným úsměvem a vlídným tónem (žádné hysterické výkřiky podobné lidem jako pan Jakl či pan Okamura). Šokován a zaskočen jsem se začal s jemným masochismem o tvorbu pana Vondrušky zajímat blíže, až jsem jednoho dne vešel do knihkupectví Dobrovský a spatřil svatý grál, který mne ponechal v úžasu a ve stvé strnulosti jsem si nezadal ani s Lotovou ženou. Kdybych fascinací neoněměl, zvolal bych v danou chvílí “Hosana, Pane na nebesích…to chci!”. Knihy byly vyskládány do kompozice babylonské věže (taky jak to s ní dopadlo) a opatřeny cedulkou “k Vánocům pro dědečka”. Pokud chcete, aby váš dědeček pokácel motorovkou, kterou si minulé léto vytočil na kole štěstí v Mountfieldu pár bříz a sejmul tradičně opožděný vlak Českých drah, pak je to ideální dárek a nelze jinak, než doporučit. Sám si neumím představit, že bych knihu dal svému osmdesátiletému dědovi, který je celoživotní milovník Remarqua, ale tedy budiž (asi by mě při všem svém pacifismu prohodil zavřeným oknem). Obálka je vyvedena vskutku mistrovsky, kdy samotný název odděluje dva zdánlivě neslučitelné světy - islámský a křesťanský (Evropu). Na horní polovině vidíme mešity a na dolní polovině v modrém mírumilovném hávu lidi, jak jdou přes jakousi křižovatku…muslimové asi nechodí po ulici a je to něco, co charakterizuje výlučně Evropany, protože muslimové nikam nechodí, ale jsou jen zavření v mešitách, kde osnují plány na to kýžené zničení Evropy…asi takhle přemýšleli při tvorbě obálky. Teď ale k obsahu. Děj se točí kolem odborníka na Orwellovo dílo a kniha je uvozena Orwellovým citátem a proklamací, že jde o fikci, nikoli o predikci. Jde o geniální krok hodný samotného Hegela. Mám-li nesnášenlivé názory a ještě o nich píšu novou bibli české krajně pravicové scény, tak použiji na začátku knihy i v ději samotném jednoho z největších odpůrců kolonialismu, rasismu, útlaku, šovinismu a “bílé nadřazenosti”, který kdy žil a tvořil - Erica Arthura Blaira (George Orwella). V podstatě se tak vyviním ze své vlastní nenávisti a mohu ji s chutí nadále pěstovat. K uvedení, že jde o fikci lze říci asi tolik, že pan Vondruška si udělal krátký exkurz do trestního práva a české právní praxe souzení šíření nenávistných myšlenek či poplašných zpráv a zkrátka pro neomarxisty, kteří by jej chtěli žalovat, vymyslel tuto generální klauzuli krajně pravicové beztrestnosti. V podstatě to funguje na principu, jako když prohlásíte, že vás v následující hodině nemá nikdo brát vážně a jste pouhý humorníček a najednou začnete hajlovat a vybízet ke genocidě, ale jste beztrestný díky vaší prvotní proklamaci, takže se nic neděje. K samotnému ději a příběhu lze říci asi tolik, že hůře a nudněji napsanou knihu jsem dlouho nečetl (naposledy z interestu Gottwaldovy projevy). Styl psaní je jednoduchý (můžeme tušit proč - zdravíme dědečka) a povrchní, byť musím ocenit několik faktických informací, které autor použil v kontextu správně a srozumitelně. K té jednoduchosti je třeba říci i to, že se kniha čte velmi dobře a plynule, byť je to na úkor oné záživnosti. Tak to jsou tedy jakási pozitiva a zklamaně uznávám, že jich moc není. Leitmotivem knihy je vytvoření Českého chalífátu a islámské diktatury, což je v současném výhledu na příštích třicet let asi tak pravděpodobné, jakože Babiš vrátí ukradené peníze, vlastnoručně vypleje všechnu řepku a s Richardem Krajčem odjedou meditovat do Tibetu. Na konci knihy nám autor ukazuje hrdinství dvou vlastenců, kteří si oblékli bílá prostěradla, prohlásili se za Řád Johanitů a odkrouhli imáma, protože se smál Janu Husovi (palivo na tři políčka? - HUS - haha). Navíc je to výslovně uvedené jako akt nejvyššího vlastenectví, což implikuje, že vlastenectví znamená právo oddělat kohokoli, kdo říká blbosti (tak to může leckdo pochopit) a otázkou je, kdo tedy bude určovat, kdo blbosti říká a kdo ne. Závěr je tedy vrchol nevkusu, trapnosti a zastydlého ultrapravičáctví. O absentujících znalostech pana Vondrušky o islámu psát nebudu, protože by tento příspěvek byl třikrát delší než je (a kdo to má číst?). Knihu jsem naštěstí zakoupil ze zvědavosti a se slevou sto dvaceti korun, kvůli poškození (někdo přede mnou se asi neudržel), takže mě ten fakt utracených peněz ani tak neštve. Navíc je dobré mít v knihovně takovou sondu do mysli kryptoradikála. Konečně můžu říci, že z touhy po sebemrskačství si knihu lze užít, ale pokud se na ni hodláte dívat vážným zrakem, pak ji raději nechte ležet. Nerad hodnotím jako “odpad” a proto dávám jednu hvězdu za čtivost, víc ze mě ale nikdo nedostane.
Zajímavé téma, bohužel dost špatně zpracované, kniha je zbytečně zdlouhavá, chvílemi až nudná.
Pro mě zatím nejzajímavější kniha posledních let. Velmi čtivé a opravdu psané formou kroniky. Vondruška je vizionář. Jeho predikce budoucího vývoje se zdají být naprosto logické. Sluníčkářům a vítačům se to samozřejmě nemůže líbit tak proto to nízké ohodnocení. Stojí za přečtení. Doporučuji. Nebudete litovat.
P.S. Už jsme si zvykli, že za realistický pohled na současnost (a budoucnost) jsme označováni za fašisty. Pokud se touto nálepkou plýtvá je znehodnocován její význam.
Kniha se mi sice líbila, ale byla dle mého názoru zdlouhavá a tak nějak nenaplnila mé očekávání. V části o zániku Evropy jsem čekala trochu větší drama a změny, než ty které tam nakonec byly popsané. Od dění ve Francii se příběh točil stále jen dokola. Škoda, protože kniha měla opravdu velký potenciál.
Budoucnost je něco, co všichni společně tvoříme. Jaká bude Evropa za 10, 20 nebo 50 let? Co právě teď my všichni děláme? Jsme ve zvláštní hypnóze a letargii. Spoléhání se na to, že to nějak dopadne... jak to ale dopadlo v 38? Jakou, znovu se pitomě ptám, chceme Evropu v dalších 50 letech? Přijďte se podívat do Londýna... líbí se vám burky a plnovousy? Pokud jo, jste tu správně. Už jste někdy jedli vedle někoho, kdo pochází z afrických zemí? Už jste někdy pracovali s někým z Afriky?
Už vám někdo položil otázku: ...protože jsem černej?
Až narazíte na nepochopení a striktní NE z důvodu kulturní náboženské a rasové odlišnosti, pochopíte naplno o čem v téhle knize autor píše. Ano je to jen jedna varianta a možnost, ale přece... čekat na to, až se to stane? Je dobré vědět, že ... že muslim je vždy - dle koránu - nadřazen nemuslimovi. Muslimský muž nepodá ruku ženě. Příchozí z Afriky jsou si v mnoha případech vědomi toho, že mohou využít opačného rasismu - a neváhají to použit ve svůj prospěch, nehledě na to jejich vlastní pohled je rasisticky namířeny proti bílým.
Z tohoto důvodu vidím knihu jako nepříjemnou pravdu, o které by bylo potřeba přestat jen přemýšlet ale začít s tím něco dělat - teda za předpokladu, že chceme mít u nás Vánoce Velikonoce a tradice, které známe...
Jeden z nejhorších románů, co jsem za poslední dobu četla. Stylisticky otřesné, dlouhé nezáživné pasáže, rádoby poučné pseudofilozofické monology na půl stránky, spousta postav, v kterých jsem se pomalu přestala orientovat. Postavy černobílé, ploché, s těžko uvěřitelným chováním. Co se týče obsahu - přiznám se, byla jsem též dost rozčarována. Adorace STBáků a z nich se rekrutujících porevolučních zbohatlíků, komunistů, ruských separatistů. A výhled do roku 2054 - ano, lze strašit čímkoliv - invazí marťanů či Trifidů, ekologickou katastrofou, blackoutem, srážkou s meteoritem apod. Četla jsem již kdeco a občas to bylo výborné čtení.. Ale tato "fantasy" je v podstatě pouze populistickou agitkou pro jistou část naší společnosti. Knihu jsem dočetla až do konce, ale stálo to dost přemáhání. Nechám si pana Vondrušku v hlavě jako průměrného autora historických románů a detektivek a na tuto knihu rychle zapomenu.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie islám ságy bludaři dějiny USA pseudohistorie
Kniha Kronika zániku Evropy: 1984–2054 je v
| Právě čtených | 25x |
| Přečtených | 410x |
| Čtenářské výzvě | 49x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 170x |
| Chystám se číst | 130x |
| Chci si koupit | 36x |
| dalších seznamech | 2x |
Od pana Vondrušky mám načteny jeho skvělé epopeje. Podle mne je tato kniha to nejlepší, co zatím napsal. První část o historii mě velmi zaujala, protože to jak popsal naší nedávnou historii koreluje s mými vzpomínkami na uplynulou dobu. Budoucnost, o které píše je depresivní, pro některé lidi nestravitelná pro jejich světonazor, ale to neznamená, že taková nemůže být. Druhá část mě donutila přemýšlet o budoucnosti své rodiny. Jak se postavíme ke změnám, které k nám plíživě, ale nezastavitelně přicházejí. Děkuji autorovi za jeho knihu.