Krkavci
George Dawes Green
V loterii padl více než třísetmilionový jackpot a Shaw McBride a Romeo Zderko mají pocit, že se na ně usmálo štěstí. Ne že by drželi v rukou správný tiket, ale osud je v pravou chvíli zavedl do městečka, ve kterém vítězná rodina přebývá, a v Shawově hlavě se zrodil plán, jak navěky uniknout ubíjejícímu zaměstnání: Uvězní rodinu v jejím vlastním domě a vyhrožuje, že pokud neobdrží polovinu výhry, pustí se Romeo v městečku do zabíjení jejich nejbližších. Na ulici ale houstne dav zvědavců a novinářů, napětí v domě se stupňuje a události nabírají nepředvídaný směr...... celý text
Přidat komentář
Bezvadný nápad, ale provedení mi nesedělo. Trochu s tím souvisí ne zcela upřesněné charaktery jednotlivých aktérů. Přestože by jejich povaha měla být dána základními motivacemi, neustále se to mění v závislosti na té které situaci a člověk si jen těžko může někoho oblíbit, nebo nenávidět. George Dawes Green se tím asi snaží vystihnout přirozenou podstatu člověka, kterýžto v zásadě nemusí být od přírody grázl, aby se dopustil zločinu. Jenže díky tomu teror, který zažívá postižená rodina, nevyznívá úplně autenticky, což ještě podtrhuje delší čas, který s nimi kriminálník tráví. Tohle je plán, jehož proveditelnost závisí na rychlé akci a každý další den navíc pouze nahrává jeho fatálnímu selhání.
Jsou tu ovšem dobré momenty, i když z dnešního pohledu možná zastaralé. Ústřední námět s vydíráním je parádní, stejně jako bezděčné varování před ztrátou soukromí prostřednictvím Myspace. Brzy však „mrazivý“ thriller sklouzl do roviny šedivého průměru, jenž pro mě ztratil říz po ústředním zvratu.
Začátek knihy sliboval zajímavý thriller s celkem originální zápletkou. Ale... Kam se sakra poděla? Celá kniha je podle mě - já nevím, nejlepší výraz je asi "hloupá". Místy jsem opravdu nechápala, proč se děj ubírá daným směrem, když bylo tolik příležitostí, jak nebezpečnou situaci rychle vyřešit. Přesvědčivá v tomto případě není ani role strachu, to spíš rodina zažívá se svými vězniteli něco jako Stockholmský syndrom, ale v tom případě nechápu, kde se nachází ten "mrazivý thriller" z anotace. Do toho neustálé plkání o "Pánu našem" v takovém nadbytku, až mi to otvíralo kudlu v kapse. Jediné, co stálo opravdu za to, jsou krátké návštěvy Romea u starého Clauda, a Burris, kterého mi bylo upřímně líto. Jinak spíš nedoporučuji
Dočteno. O čem to vlastně bylo? O krkavcích, jestřábech a vrabcích v lidské pobobě? O vydírání? O schopnosti udělat pro kamaráda více než pro sebe? Nebo o síle osobnosti, která svému okolí namluví cokoliv a je za to velebena a ctěna, stane se zbožňovaným idolem? O hlouposti, zbabělosti nebo naopak vnitřní síle? Řekla bych, že z každého soudku trochu. Kdo čekal napínavý detektivní příběh, byl zklamán. Kdo vnímal autorovo poselství, musí konstatovat:Nebylo to špatné.
Musím říct, že od této knihy jsem čekal víc. Mohla být trochu víc propracovanější, ale jinak dobré čtení.
Super napsaný příběh, čtivý napínavý děj, akorát bych čekala rozepsanější konec,..;o) Za mě doporučuji.
Štítky knihy
KrkavciKniha Krkavci je v
| Přečtených | 29x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 2x |
Trochu mi to připomnělo Steinbecka O myších a lidech nebo film Koně se také střílejí. Úroveň těchto děl však Krkavci, alespoň pro mne, bohužel nemají. Situace je sice napínavá, ve hře jsou peníze z Jackpotu a vyděrači hrozící smrtí rodině s výhrou, ale tak nějak je tam pro mne až příliš tupohlavosti, packalství a neumětelství. Snad jsem pochopil, že to mělo zvýšit uvěřitelnost příběhu a takto to beru, ale mám raději příběhy, kde mají postavy v hlavě funkční mozek. Zde ho má pouze jeden policajt a taky mu hodně dlouho trvá, než mu myšlenky dorazí do procesoru. Thriller je to určitě dobrý a může se i líbit.