Krizový management barokní ekonomiky?
Jaroslav Čechura
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434350/bmid_krizovy-management-barokni-ekonomik-Yx7-434350.jpg
4
1
1
Kniha se zabývá dvěma velkými jihočeskými panstvími Třeboň a Hluboká (dnes Hluboká nad Vltavou) v procesu proměn, které nastaly po třicetileté válce. Obě panství získal Jan Adolf ze Schwarzenberka krátce po roce 1660. Jaroslav Čechura reviduje výkladové stereotypy, které přisuzují této době mnohé negativní charakteristiky. Ukazuje vztah vrchnosti k poddaným v případě neúrody, ale i hledání a nalézání nových možností rozvoje hospodářství (včetně nečekaných aktivit, jako byl třeba chov želv). Pozornost je věnována třem profilujícím aspektům předpokládaných změn: panským dvorům, robotě a potahům ve dvorech. Právě robota je tu demytizována. Nejednou deklarovaná přísnost vrchnosti měla své meze a limity. Šlechtic byl nejenom pánem, ale i „otcem“ svých poddaných, kterým poskytoval v případě ohrožení pomoc a ochranu.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
ekonomika, hospodářství finance raný novověk
Autorovy další knížky
Kniha Krizový management barokní ekonomiky? je v
| Přečtených | 2x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 6x |
| Chci si koupit | 3x |
Bez přehánění lze napsat, že tohle je jedna z nejzásadnějších současných českých historických prací. Čechura velmi průkazně destruuje už více než století postupně budované představy řady renomovaných historiků své doby, v době komunistické moci navíc brutálně zneužité a překroucené tak, aby odpovídaly komunistickému výkladu dějin.
Čechura je samozřejmě ve formulování svých závěrů opatrný, poukazuje na nutnost diferenciace a je pravda, že na mnoha panstvích se věci mohly dít jinak než v Třeboni či na Hluboké. Ostatně už fakt, že na schwarzenberských panstvích žádné selské rebelie roku 1680 neproběhly o čemsi vypovídá. Kromě konkrétních podmínek ovšem ukazuje také cosi obecného a to je dobová mentalita. A právě tahle okolnost podle mého dobře ukazuje, že představa o maximalizaci zisku, o útisku a zbídačování poddaných, o jejich totálním ovládání, by tehdy byla z vícero důvodů nejen neuskutečnitelná ale i jednoduše anachronická. Typická nikoli pro raný novověk, ale až pro druhou polovinu 19. či 20. století. Ostatně například fakt, že filmy které s těmito dobovými historickými stereotypy pracují, odráží (částečně asi i podvědomě) především dobové prožitky jejich tvůrců z ovzduší nacistické i komunistické totality či z politických procesů padesátých let, už dnes zdůrazňují i mnozí historikové filmoví. Za všechny zmiňme například "Kladivo na čarodějnice" či "Ďáblovu past".
Pokud můžu knize něco vytknout, tak je to především formální stránka věci. Čechurův způsob práce, kdy popisuje například peripetie hledání konkrétních archivních materiálů, je samozřejmě specifický. To ale asi patří spíše do sféry "profesorských manýr" a lze to snadno odpustit. Horší jsou bezpochyby četné překlepy (byť někdy zábavné), stylistické chyby, věty nesrozumitelně formulované atp. U knihy zdá se do značné míry absentovala redakční práce. Jinak si podobné okolnosti neumím vysvětlit. U takhle závažné studie je to rozhodně dost škoda... Celkový dojem: 85%