Křížová cesta. III. díl, (Kalné ráno)

Povedené zakončení trilogie. Podobně jako druhý díl je to nejvíce válečný román, ale z perspektiv mnoha osob. Jak velitelů a vojáků z obou válčících stran, tak ale i z pohledu civilistů, konkrétně odloučených manželek obou hlavních mužských postav - Vadima Roščina a Ivana Tělegina. Vše je podané velmi živě a plasticky a je tak vyjevováno, jak strašlivý masakr pro všechny byla ruská občanská válka při formování SSSR.
Z pohledu našich očí může být kontroverzní, jak se postupně hlavní hrdinové přiklánějí k bolševické válčící straně. V logice románu to však dává smysl a nemůžeme se jim divit. Celá trilogie Křížová cesta se dá přirovnat k dílu Tichý Don, ovšem nikoliv očima kozáků, ale očima příslušníků velkoměstské vyšší vrsty, kterým revoluce naprosto rozvorala život.
Serióznější čtenář než já by mohl dát i pět hvězdiček, ale kniha je náročná na čtení, obsahuje velmi mnoho postav, které jsou v řadě frakcí, které navíc různě střídají. Je proto proto potřeba číst soustředěně, větší úseky v kuse a nedělat dlouhé pauzy, aby se neztrácely souvislosti. Já takhle důsledný přístup bohužel neměl, a proto se mi kniha četla obtížněji a zdlouhavě.