Křižáci v Levantě
Miroslav Hroch , Věra Hrochová
Populárně vědecká knížka usiluje o zachycení průběhu a historického významu křížových výprav, které představují střetnutí západoevropské, byzantské a islámské civilizace. Popisuje tažení první křížové výpravy, zrod jeruzalémského království, vznik rytířských řádů, přípravy na druhou kruciátu a český podíl na ní. Zamýšlí se nad ideály křižáků a skutečností, vypráví o neúspěších druhé křížové výpravy, charakteru křižáckých států a hodnotí výsledky výprav. Text provázejí dobová vyobrazení, četné mapky a přehled nejdůležitějších dat.... celý text
Přidat komentář
Opravdu velmi zajímavá knížka, napsaná navíc čtivě a srozumitelně, která shrnuje a vysvětluje složitou problematiku křížových výprav od jejich počátků na sklonku 11. soletí po hořký konec křižáckých států o 200 let později. Oceňuji především podrobnější vhled do politických poměrů Blízkého Východu, kde je zvykem brát všechny tehdejší místňáky prostě jako muslimy, ačkoli realita, se kterou se západní křesťané setkali, byla mnohem, mnohem složitější. Nemluvě o tom, že i muslimové měli své vlastní říše s vlastními zájmy.
Výborná a poutavá publikace, kterou manželé Hrochovi píší jako román, ale zároveň se jedná o řádnou odbornou knihu. Mohu doporučit jako detailní, ale zajímavý průběh zejm. prvních křížových výprav, jejich důvodů a důsledků pro evropskou civizlizaci.
Výborně zpracovaná a hlavně skvěle čtivá kniha na téma křížových výprav a jeruzalémského království ve svaté zemi. Co do detailů a zpracování bych určitě doporučil preferovat před Antony Bridgem.
Skvělá historická odborná syntéza k problematice křížových výprav do Svaté země. Skvělá pramenná základna i velké množství odborné literatury. Navíc se jedná o krásný příspěvek české historiografie, a tudíž je v této publikaci věnován i prostor českých účastí na jednotlivých výpravách. Kromě průběhů jednotlivých výprav do Svaté země a politických dějin s nimi souvisejíc je zde věnován prostor jak hospodářským tak sociálním aspektům dané doby. Doporučuji všem k přečtení.
Srozumitelně vylíčené příčiny průběh a důsledky křížových výprav. Fascinující byl popis směsice různorodých skupin, tu spřátelených, tu soupeřících - situace na Blízkém Východě byla mnohem pestřejší a zajímavější, než se dnes někdy někde tendenčně a černo-bíle líčí.
Obsáhlé množství informací v tak malé knížce jsem nečekal. Výstižně popisuje kompletní výpravy křižáků do svatých míst, včetně okolností, které k tomu vedly.
Člověk si při prvním pohledu řekne, že je to taková malá knížečka, která toho asi moc člověku nedá. Ale opak je pravdou. Obsahuje kompletní výčet událostí od Clermontu až po pád Akkonu. Moc pěkné čtení o nepěkné době.
Kniha popisuje historii křížových výprav a vše co s nimi souviselo. Asi nejzajímavější mi přijde příběh první křížové výpravy. Když člověk vezme v úvahu, čím vším musela projít a jaké náhody rozhodovaly o jejím úspěchu, tak je to prostě fascinující příběh. Vřele doporučuji.
Skutečně skvěle pojaté dílo založené především na práci s pramennou základnou, které je zde velmi široká. Důležitý je i několika stránkový přepis různých pamětí či kronik z obou pohledů konfliktu. Nezachází do příliš podrobných popisů, ve kterých se čtenář může ztratit. Knihu jsem četl téměř ihned po dočtení knihy Křížové výpravy od Antonyho Bridge a četla se mi daleko lépe.
Důležitá, aspoň pro mě, byla samostatná kapitola věnovaná české účasti na tažení. Za mě 5 hvězdiček.
Výborná syntéza, která si všímá všech aspektů křižáckých tažení do Palestiny - a to včetně české účasti.
Štítky knihy
křižáci křížové výpravy Svatá země náboženské války
Kniha Křižáci v Levantě je v
Přečtených | 84x |
Čtenářské výzvě | 1x |
Doporučených | 12x |
Knihotéce | 54x |
Chystám se číst | 21x |
Chci si koupit | 13x |
Vynikající syntéza českých historiků, shrnující vše podstatné od Clermontského koncilu (1095) a dobytí Jeruzaléma (1099), přes střídavé úspěchy dalších křížových výprav a katastrofu u Hattínu (1187) až po úpadek křižáckých států končící pádem Akkonu (1291). Je to fascinující etapa středověkých dějin s tajemnými rytířskými řády templářů a johanitů nebo s legendárními postavami jako Petr Poustevník, král Richard Lví Srdce, sultán Saladin či malomocný jeruzalémský král Balduin IV. Oficiální církevní verze vykreslovala křižáky jako vznešené a zbožné rytíře, osvobozující svatá místa od nadvlády nevěřících barbarů. Pro kulturně vyspělejší Araby (i Byzantince) to však vypadalo spíše jako loupeživý výboj germánských nájezdníků, zfanatizovaných radikálními kazateli. V první kruciátě sice (až zázračně) smetli zpohodlnělé a navzájem se svářící Araby, jenže udržet nově vzniklé křižácké státy se ukázalo jako nemožné bez vojenské podpory evropských vládců, jejichž armády musely putovat přes nehostinnou Anatolii nebo volit nákladnou cestu přes moře. Pak se křižáci mohli stát pouhými žoldáky v mediteránních mocenských hrách, jako když čtvrtá křížová výprava v režii benátského dóžete zamířila proti byzantským državám a nakonec vyplenila Konstantinopol (1204). Úpadek moci Byzance je ostatně - spolu s nepřátelstvím mezi křesťany a muslimy - nejtrvalejším politickým dědictvím kruciát. Přitom to byl právě byzantský císař Alexios I., jenž koncem 11. století po porážkách od Seldžuků žádal západní vládce o vojenskou pomoc... "Svatá válka" nakonec přinesla trvalé výsledky až na Pyrenejském poloostrově a v Pobaltí. Co je ale v historii "trvalé"? Jeruzalémské království či Antiochijské knížectví existovaly bezmála dvě století, jen o něco déle se píší dějiny USA. Několik generací se narodilo i zemřelo ve světě, jehož nedílnou součástí byly tyto křižácké státy, po nichž zůstalo "jen několik hradních ruin a gotických oblouků" nad vyprahlou krajinou... (9/10)