Křižáci. 1, Bůh to chce

Křižáci. 1, Bůh to chce https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135328/bmid_buh-to-chce-135328.jpg 4 43 9

Křižáci série

1. díl >

První svazek ze čtyřdílného historického románu, přibližujícího duchovní klima Evropy 11. století, stejně jako slávu a bídu první křížové výpravy (1096–1099), jejíž účastníky nevedly jen ideální pohnutky, nýbrž i touha po dobrodružství a obohacení. Dramatičnost dokonale komponovaného děje s plastickými kresbami postav je zvyšována mistrnou konfrontací tří světů, latinského, byzantského a muslimského.... celý text

Literatura světová Historické romány
Vydáno: , Vyšehrad
Originální název:

Krzyzowcy. 1, Bóg tak chce! , 1935


více info...

Přidat komentář

Martin1974
08.09.2022 5 z 5

Kto sa chce presunúť z otravnej súčasnosti do skutočného stredoveku - nech sa páči - toto je ideálna kniha..

tonysojka
24.11.2021 3 z 5

Silná místa knihy jsou popisy kombinace pohansko- křesťanského života poláků na začátku a vylíčení masakrů prováděných křižáky v závěru. Vyprávění o putování mě moc nezaujalo, snad trochu postava Petra Eremita nebo papeže Urbana. Vzhledem k tomu, že se tady v komentářích dočítám o historických nepřesnostech, uvažuji o nedočtení série ,i když jazykově se mi to docela líbilo.


Atanone
08.03.2020 5 z 5

ke křižáckým válkám jako takovým mám hluboké duševní (i duchovní) výhrady, stejně jako k dalším otřesným milníkům historie. Ovšem nutno přiznat, že současnost mnohé z minulosti ještě překonává, a to se schovává za osvícenost a humanitu. Nicméně jsem knihy přečetla, doslova slupla. Komentář píšu s odstupem, abych slovně obhájila ty hvězdičky.
V tomhle příběhu je víc. Nejsem schopná posoudit věrohodnost historických faktů, to bych musela mít víc hlav i životů. Ale našla jsem v příběhu mnohé krásné lidské a snad i božské.
Platí pro celou sérii jako celek

Anjin
20.03.2019 4 z 5

Přemýšlím, jak knihu pobrat. Zatímco první část (ano, i v díle prvním ze čtyř je uprostřed vidět určitý markantní zlom) sledujeme příběh tří bratří-rytířů, kteří se spíše souhrou okolností dostávají na sněm v Clermontu, v část druhé se nám děj rozprskne do řady malých epizod a epizodek, jejichž aktéry jsou různí účastníci výpravy. Je to dobře? Přijde na to. Pokud dokážeme přenést přes srdce, že v celku pravděpodobně nebude nikdo výrazně v popředí, pokud autorce odpustíme účelovou historickou fabulaci, můžeme si užít perfektní popis doby, kdy pohanští bohové a bůžkové ještě žili mezi lidmi a kdy se Západ vytrhl z kořenů a navzdory chodu dějin i všem předpokladům se vypravil na Východ. Protože o tom především je tato kniha.

aktijnov
09.05.2017 5 z 5

Po letech jsem se vrátila k této knížce a nelituji.

braunerova
25.12.2016 3 z 5

Popis sněmu v Clermontu byl vynikající. Bohužel autorka záměrně upravuje historii, několik příkladů jsem dal do Zajímavostí. Jestli má mít první díl vysokou úroveň, jak napsal Berry, tak na další se už ani netěším.

hrach
02.09.2014 5 z 5

Komentujem spoločne všetky štyri diely:
Po odporúčaniach som čakal, že to bude dobré, ale furt to bude v prvom rade historický román (takže nie tak úplne moja šálka). Ale moje očakávanie boli prekročené na všetkých frontoch. Tá kniha je parádna. Veľmi slubný nástup v úvode, ktorý naznačuje etnografickú hĺbku textu (najmä v linke Slezanov), trochu sa stráca dych v úvode výpravy (i keď občas šlo pritom o stratu môjho dychu v dôsledku jeho vyrazenia, keď sa začínali prejavovať "mravné poklesky" križiakov), koncom druhej knihy (niekde okolo Nikaiy) sa však už príbeh valí tak, že na dýchanie neostáva čas. Tempo a dramatický oblúk majstrovsky zvládnutý, filozofické reflexie biskupa Adhemara (či iných) ani farbisté popisy príbeh nijako nespomaľujú a k tomu mu dodávajú náležitú hĺbku.
Fascinovalo ma, ako autorka zvládla písať pútavo v takej veľkej mierke a pritom nestratiť zo zreteľa ani osudy jednotlivcov. S takým množstvom zamilovaniahodných hrdinov som sa v jednej knihe asi ešte nestretol (namiesto tradičného znechutenia nejakou postavou som oveľa častejšie prežíval vcítanie a chápavú sunáležitosť s ďalšími a ďalšími rytiermi (hoci spočiatku nevýraznými či nesympatickými)). O to viac ma asi zasiahol triumfujúci koniec, ktorý však z pohľadu jednotlivcov v podstate nikomu nepriniesol splnenie ich snov. Skôr naopak. V kontinulálnom cykle solve et coagula rytierskych cností a svätého zápalu, ktoré sa rozpúšťali v hriechu a neresti som očakával akési zvláštne odcudzenie tých, čo prežili do konca. Ale predsa som v kútike duše čakal aspoň trochu sladkosti v závere.
No napriek tomu, to to boli jedny z najmocnejších kníh za poslednú dobu. Možné historické nepresnosti ma podráždili len občas (pásy cudnosti či rohaté prilby vikingov), ale nijako zásadne ma neznechutili a pripísal by som ich asi dobe vzniku knihy. Nadprirodzené javy, ktoré sa skutočne dejú, no čitateľovi takmer vždy dávajú priestor k racionálnym vysvetleniam, boli naopak niečo, čo pre mňa tú knihu vyzdvihlo pred väčšinu ostatných historických románov, čo som kedy čítal. Ale tá mozajka malých ľudských príbehov vytvárajúca fascinujúci a desivý obraz zásadných historických udalostí našich dejín v ich plnej mohutnosti, radí Križiakov medzi to najlepšie, čo som kedy čítal.

Richie1
15.04.2014 5 z 5

Úvodní díl skvělé tetralogie od polské autorky. Sledujeme příběhy slezských rytířů ve víru první křížové výpravy - v tomto díle se popisují důvody svolání sněmu v Clermontu, na kterém papež Urban II vyzve rytířstvo křesťanského světa na obranu svatého hrobu v Jeruzalémě proti mohamedánům. První křížová výprava je zahájena a knížata, rytíři i zcela nemajetní zbrojenci táhnou Evropou, aby se postupně sešli v Konstantinopoli, odkud budou pokračovat dále až do Palestiny.
Při čtení knihy se plně ponoříte do středověkého světa, způsobů myšlení rytířů i kmánů.

_Berry_
17.11.2012 4 z 5

[Tento komentář je relevantní k celé sérii Křižáci, nikoli pouze k prvnímu dílu]

Musím přiznat, že mírné rozladění, které se ve mně začalo rodit někde na pomezí druhého a třetího dílu, s ubývajícími stránkami stále rostoucí a vyvrcholivší přečtením doslovu, ani s odstupem času zcela nevyhaslo. Nemohu zde tedy hovořit o vytříbeném slohu polské autorky, gradaci děje, ani o mnohých dalších pozitivech, neboť trpkost v mém hrdle vyžaduje, abych se zaměřil na metlu tohoto díla - historickou (ne)přesnost.
Pravda, první dva svazky si drží velice vysokou úroveň, avšak později - názvem "Věž tří sester" počínaje - jde úroveň strmě dolů. Tento samotný fakt by jistě bylo možno přehlédnout, kdyby sama paní Kossaková nezakončila Osvobozený Jeruzalém těmito řádky: "Kolik je v tomto příběhu pravdy? Mohu s čistým svědomím prohlásit, že téměř všechna fakta i převážná většina postav, které zde vystupují, jsou historické a autentické, opřené o prameny.." O dvě strany dále alibisticky dodává, že na seznam literatury rezignuje, jelikož si údajně ani na polovinu z nich nevzpomíná.
Studiem této tématiky se zabývám již mnoho let a sám bych se nebál poslední dva díly zařadit do škatulky alternativní historie. Nicméně uznávám, že běžný čtenář se pravděpodobně rozhodne tento fakt ignorovat, pročež se pokusím jednotlivé svazky tetralogie obodovat z jeho pohledu.

" .. Zvedají hledí, cloní si rukama oči: u pat hradeb se pod záštitou Ibrahimovy jízdy odehrávají strašné věci. Saracéni vyvlekli z města přes tisíc Arménů a teď je vraždí – klidně, chladně, neuspěchaně. Oběťmi jsou lidé všeho věku i pohlaví. Mladíci, starci, děti. Šílení hrůzou vyjí, ve smrtelném poplachu slepě vyrážejí na všechny strany, ale všude narážejí na hradbu ostří. Mladé ženy Saracéni hned nevraždí. Svlékají je, povalují, a s roztaženýma rukama i nohama je přivazují k zatlučeným kolíkům. Tak zde zůstanou. Ať je zhanobí, kdo chce. Ať je rozežerou mravenci, rozsápe v noci šakal a ve dne supi. To je odpověď emíra Mudžahida na nerozvážné výhružky Franků.. "