Kritika čistého rozumu

od:


KoupitKoupit eknihu

Vrcholné dílo klasika světové filozofie kriticky zkoumá základní principy dosavadního vědeckého i metafyzického poznání. Analýza matematického a přírodovědeckého poznání se stává východiskem pro hledání podmínek poznání metafyzického. Význam metafyziky v lidském poznání je nezpochybnitelný. Vědecké poznání se opírá o apriorní schopnosti rozumu, neboť má své kořeny v tzv. syntetických soudech a priori, které umožňuje aktivita rozumu. Vědu umožňuje pouze důkaz apriorní podmínky poznání: nemůže se tudíž nikdy zabývat realitou, nýbrž jejími jevy, formulovanými naší vlastní zkušeností a aktivitou rozumu. Vědecké poznání vytváří vlastní realitu... Toto východisko slouží k rozboru podstaty metafyzického poznání. Celá dosavadní metafyzika oceňovala realitu „věcí o sobě“, avšak Kant zdůrazňuje reálnou neprokazatelnost, jelikož představují pouhou syntézu rozumových aktivit. Metafyzika se proto musí stát kritikou úlohy rozumu. Kantovo základní filosofické dílo v českém překladu J. Loužila ve spolupráci s J. Chotašem a I. Chvatíkem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29584/kritika-cisteho-rozumu-29584.jpg 4.521
Orig. název:

Kritik der reinen Vernunft (1781)

Žánr:
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno:, Oikoymenh
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
alef
26.09.2017

Kantova filozofie je bezesporu velmi složitá, je propracovaná hodně do detailu, a taky šířkou svého záběru není zrovna lehce přístupná pro běžného čtenáře ... Kritika čistého rozumu je asi jeho nejznámější (nejvíc rozšířenou) knihou, kde zkoumá naši lidskou schopnost poznávat.

Je spousta otázek týkajících se lidské existence, které nás "přesahují", a na které se nám nedaří hledat odpovědi, jako třeba: Existuje Bůh? ... no, musíme si přiznat, že v hledání odpovědí na metafyzické otázky, nejsme nijak zvlášť úspěšní :-). A právě na ně se jeden z nejznámějších německých filozofů zaměřil, a ptá se proč? ... proč jsme neúspěšní v hledání odpovědí? ... a samozřejmě, jako filozof nám dává i patřičnou odpověď: je to proto, že zatím nikdo pořádně neprozkoumal samotnou lidskou schopnost poznání :-).

Právě jsme se dopracovali k podstatě Kantovy filozofie :-) ... z velké části (nemůžu říct zcela, protože velkou část tvoří také třeba etický systém) se točí kolem jedné otázky, na kterou se hledá odpověď: Jak jsou možné syntetické soudy apriori? ... soudy, rozšiřující naše poznání, přesto získané bez naší přímé smyslové zkušenosti (tedy čistě myšlením) ... no a právě sem, do téhle oblasti, spadají všechny metafyzické otázky typu: Je Bůh? ... kdybychom znali odpověď na takovou otázku, jistě můžeme říct, že by rozšířila naše poznání :-), jenže Bůh nemůže být předmětem našich smyslů (můžeme o něm uvažovat jen čistě rozumem) ... a to, na co Kant upozorňuje, je, že přesto existuje "oblast", kde nám jsou takové poznatky dány, a která může sloužit jako východisko dalšího zkoumání ... vítejte na území matematiky :-).
Tedy, abych byla přesná, na území eukleidovské geometrie a základní aritmetiky, protože právě tady najdete syntetickými soudy apriori :-). Základní axiomy, např. třeba právě Eukleidovské geometrie, nejsou čisto čistě pouhou explikací základních
prostorových pojmů (bodu, úsečky atp.), ale ... abychom mohli přijmout jejich pravdivost, potřebujeme názor ... a přitom je zcela zřejmé, že tímto názorem nemůže být smyslový názor (ve smyslové zkušenosti se nepotkáte s nutností v matematickém smyslu, kdy mluvíme o nutných vztazích prvků v prostoru a čase)
Otázkou je, jak tedy takové vztahy nahlížíme?
Podle Kanta právě ne vše ve smyslové zkušenosti pochází ze smyslové zkušenosti :-) ... ufff :-) ... jdeme dál, právě jsme se dostali ke Kopernikánskému obratu ... což je ve filozofii známý pojem :-) ... tak, Vážení, obrátka o 180 stupňů :-), a vězte, že naše poznání se neřídí věcmi, ale že věci jsou podřízeny formě našeho poznání :-) ... tak a teď můžete nutnost matematiky na úrovni axiomů založit na formě nazírání prostoru (u geometrie) a času (u aritmetiky) .. a toto propojení matematiky a smyslové zkušenosti nám pak zaručuje aplikovatelnost matematiky na obsah smyslového vnímání, což je podmínka matematických přírodních věd :-).

Jak jsem varovala na začátku, není to lehké čtení :-) ... a doporučuji, ještě než se do něj pustíte, trochu nastudovat alespoň syntetické vs. analytické soudy ... apriori vs. aposteriori :-).

PS: jak už tu bylo zmíněno v komentářích níže (Sigas) ... tloušťka a pedantická systematičnost ... mohou být opravdu dost otravné :-))).

Milhaus
28.02.2016

Než jsem začal číst tuhle knihu, tak mě filozofie bavila...

krizek
14.12.2014

Když se nad tím zamyslíte, byl Kant prostě mistr. Málokomu se povede napsat tak detailní dílo, přemýšlí nad každým malinkým detailem našeho poznání, našeho myšlení. Aneb Jedinečný soud dle kvality: "Kant je filosof" !

Sigas
30.06.2013

Kantova Kritika mi dlouho ležela v knihovně a při pohledu na její tloušťku jsem četbu stále odkládal. Ale přeci jen, je to základní filosofické dílo. Když jsem se konečně rozhoupal, bylo to daleko čtivější, než se původně zdálo, a hlavně - knížka se dotýká opravdu klíčových filosofických témat. Jistě se vždy nemůžu ztotožnit s tím, jak se s nimi Kant vypořádal, nelíbí se mi ani jeho pedantická systematičnost, ale faktem je, že Kant vidí ty nejzákladnější problémy, že má úžasný postřeh a hloubku pohledu, a tak nám nechává spoustu námětů, o kterých musíme spolu s ním přemýšlet - což je ve filosofii to nejdůležitější.

alper
28.08.2012

velice obtížná kniha