Krev na sněhu

28 30. května

Jako reálná detektivka na mě příběh vůbec nefungoval. Nepravděpodobné a přitažené z vlasy.
Jenže možná odlišná interpretace mě vlastně bavila; poněkud absurdní příběh jednoho zvláštního neumětela, který se neumí pohybovat mezi lidmi, sociální vztahy zvládá jen tu a tam a vydělávat si umí jen jako zcela atypický nájemný vrah. Hrdlořez bez slitování s duší naivního dítěte, který opakuje moudra z knížek, ale v životě je aplikovat neumí...
Jako lehkou nadsázku se zabarvením do černého komična to beru. Plus za stručnost a náznakovost, to mi k tomuto pojetí pasuje skvěle.
Nakonec fakt za - skoro - čtyři…

2 22. května

Zajímavý příběh se smutným a překvapivým koncem. Úplně něco jiného než předchozí autorovy knihy.

1 20. května

Taková lehčí, jednodušší, oddechová detektivka

1 04. května

Tak na prostoru 150 stran nemohl Jo tentokrát rozehrát nějaké pořádné prokreslení charakterů nebo řádně zamotanou zápletku, tohle je čistě přímočará kriminálka, svým způsobem nejromantičtější Nesbøho román (nebojte, žádná červená knihovna se nekoná, pořád je to TEN Jo Nesbø ;-), hlavní hrdina, přestože jsme neměli moc šancí ho pořádně poznat, mi byl sympatický, už jen svou láskou ke knížkám. Konec pak správně "nes-bøhovský", i když smutný. Z Joa se pro mě pomalu stává takový literární Quentin Tarantino- pořád stejný, pořád stejně dobrý.

Toto dílo mého oblíbeného autora je prostě trochu jiné. Svým způsobem originální, vnořené do minulého stolení a přitom stále aktuální. Mistr příběhu a neotřelých zápletek se opět vyznamenal a rozhodně nezklamal. Konec je dokonalý... rozhodně doporučuji...

4 17. ledna

Nezklamal. Vždy propracované do detailu a napínavé až do konce

1 13.12.2021

Moje první setkání s Nesbøem a ne poslední. Hlavně z toho důvodu, že věřím, že tak oblíbený autor má na kontě lepší knihy, než je...tohle.
Krev na sněhu bylo trápení a často jsem musela protočit oči.
Hlavní hrdina je tak nepravděpodobná a málo uvěřitelná postava. Je poměrně knižní/seriálový trend vzít někoho, kdo se vymyká běžné "normalitě", postavu, která je například neohrabaná v sociální konverzaci a chápaní lidských emocí, ale zato exceluje v něčem jiném. Někoho, kdo má poruchu autistického spektra, ale je třeba výborný krimi detektiv atd. No, bohužel tady Olav je v tomhle dodělaný tak napůl, je prezentovaný jako poměrně slaboduchý jedinec, v jednu chvíli se vyjadřuje jak jeskynní muž a v druhé chvíli začne vytahovat detailní vědecká fakta. Styl přemýšlení se také mění, z blbečka až na intelektuála. Říkala jsem si...jo, to třeba bude rozdvojená osobnost, to by pak nějaké věci dávaly smysl (Olav si občas dost protiřečí), ale nestalo se tak.
Konec je takový divný žblept. Ještě, že to mělo málo stránek :D