Krátke dejiny Ruska: Od pohanov k Putinovi
Mark Galeotti
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474059/bmid_kratke-dejiny-ruska-od-pohanov-k-pu-7yH-474059.jpg
4
18
5
Je niekto schopný skutočne porozumieť Rusku? Dajme možnosť jednému z popredných svetových odborníkov, aby nám na základe úchvatnej histórie národa ukázal, ako vrhnúť jasnejšie svetlo na budúcnosť tejto krajiny. Rusko nemá prirodzené hranice, nie je osídlené jedným kmeňom alebo spoločenstvom, ani nemá skutočnú jednotnú identitu. Jeho pozícia na križovatke Európy a Ázie znamená aj to, že ho odjakživa vnímajú ako cudzí element – pre Európanov je ázijskou krajinou a pre Ázijčanov zasa európskou. Aj napriek tomu patrí medzi najmocnejšie krajiny sveta a na globálnom javisku je významným hráčom s bohatou históriou vojny a mieru, básnikov aj revolucionárov. Mark Galeotti nás v tejto doslova expresnej výprave zavedie rovno do srdca ruského príbehu tohto najväčšmi nepochopeného národa na svete. Predstaví nám proces jeho formovania aj najstaršie mýty – vrátane vlády Ivana Hrozného a Kataríny Veľkej –, vzostup a pád Romanovovcov, prevedie nás obdobím októbrovej revolúcie, studenej vojny, katastrofy v Černobyli až po pád Sovietskeho zväzu a príchod neznámeho politika menom Vladimír Putin.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
A Short History of Russia , 2020
více info...
Přidat komentář
"Život se zlepšuje, soudruzi, život se projasňuje."
Pod pojmem stručné dějiny si představím přesně takovéto zpracování - krátké, trefné a objektivní. Celkově jsem byla spokojená, jelikož mi publikace okrajově upřesnila vývoj státu a pomohla mi takzvaně lépe pochopit "ruskou duši." Jediná věc, která však autorovi nepřeje k dobru, je nedostatek několika podstatných informací, které formovaly ruskou historii.
Jak název napovídá, jedná se o stručné shrnutí, ale pan Galeotti to pojal bravurně. Vhled politologa do ruských dějin se v dnešní době určitě hodí. Dějiny nahlíží z ruského pohledu s otázkou: "Lze si ze Západu vzít technické vymoženosti a pokrok bez přejímání západního liberalismu a morálky?"
Kniha je dobrá, libí se mi že autor se snaží ukázat jak se historicky vyvíjelo ruské myšlení na svět, a jak toto myšlení do jisté míry ovlivnily mongolové. Ale vadí mi na ní to, že má 184 stran.. Snažit se shrnout do 184stran dějiny celého Ruska od Kyjevské rusy do současnosti, vede k tomu že jsou historické události vzati po povrchu a některé kapitoly od sebe oddělují desítky let.. To se v tu dobu nestalo nic důležitého? Přitom ostatní dějiny států téhle edice mají přes 300 některé aj. 400 stran. Za to má hvězdu dolů, ale pro naprostého laika který nezná ruské dějiny, tak je to slušný úvod.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Musíme si promluvit o Putinovi: Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska |
| 2019 | Vory - Ruská supermafia |
| 2021 |  Stručné ruské dějiny |
| 2023 | Putinovy války |
| 1998 | Čas úzkosti |
Kniha Krátke dejiny Ruska: Od pohanov k Putinovi je v
| Přečtených | 25x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 15x |
| Chystám se číst | 15x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
Tahle knížka mě rozčilovala a štvala. Za prvé obsahuje naprosto neodpustitelné faktické chyby (vždy znovu mě šokuje, jak je vůbec možné, že se takové chyby vyskytují v literatuře faktu od obecně uznávaných, renomovaných autorů), např.: "Podle některých pramenů Vladimír již podnikal výpady na byzantská území, přičemž obsadil Cherson na krymském poloostrově." (str. 22). Ne, Cherson prostě není na Krymu. Ať se na mě nikdo nezlobí. Takovou nepřesnost opravdu nedokážu odpustit. Za druhé, jestliže chce autor napsat tisíciletou historii Ruska v tak skromném formátu, čekal bych, že se bude snažit o maximální informační zhuštěnost. Sám autor v předmluvě píše, že se "nutně musel soustředit jen na to podstatné". Co pak v textu dělají takové úplně zbytečné bláboly typu: "Velký chán, Batuův strýc Ogataj měl pověstnou zálibu v pití. Když se dvořané pokusili omezit počet sklenic, které denně vypil, jednoduše je nechal zvětšit." (str. 41)? Jaký význam má pro historii Ruska, že si nějaký chán ve 13. století "nechal zvětšit" sklenice? A jaká je důvěryhodnost takové informace? Nebo: "Vhodnějším překladem ruského slova Groznyj by patrně bylo Ivan Strašný, nebo dokonce Ivan Děsivý, jakkoli by to mohlo znít jako přezdívka nějakého kalifornského surfaře." (str. 54) Co má co dělat zmínka o kalifornském surfaři v knize o historii Ruska? Různé takové debilní, banální, anekdotické větičky jsou do textu vkládány systematicky, zřejmě se autor snaží čtenáři "zalíbit" a učinit svou knihu "čtivější". Mně tím dokonale odrazuje a rozhodně ve mně nevzbuzuje dojem, že mám co do činění se seriózním historikem. A i kdyby mně nebyl protivný autorův styl, kniha je v každém případě skutečně až příliš stručná, takže popisované události do sebe nezapadají, nenavazují a nedávají smysl. Také obsahuje časté překlepy. Zkrátka děsivá publikace, i když to může znít jako přezdívka nějakého novozélandského lovce klokanů...