Krasojezdkyně

31.03.2020

Jsem ráda, že moc nedávám na recenze. Příběh se mi líbil, pravda rozjezd byl pomalejší, ale pak mě to chytlo. Mít doma Sarah, asi bych taky rostla, ale rozčilovali mě i vlastní děti v pubertě. A Sarah to neměla vůbec lehké. Myslím, že si v rámci možností vedla dobře. Líbilo se mi, že většina postav nebyla vykreslena jen jednoznačně. Nikdo nepůsobil jen jako kladný hrdina, pocity se v postavách mísily, jako v běžném životě.

30.03.2020

Chtěla jsem si přečíst něco nenáročného, toto byl dar na nějaké Vánoce, co už dlouho ležel netknutý v knihovně… no tak proč ne?
Kdybych jen trochu dopředu tušila, jak se budu nudit, jak jasný bude konec od první třetiny knihy, jak děsně mě nebaví prostředí kolem koní a jak budu tu náctiletou zpovykanou puberťačku nesnášet, celých víc jak 400 stran, nikdy bych po tomhle nesáhla.
Moyesovou už zas dlouho ne.

22.03.2020

I slza ukápla... :)

Zezačátku jsem měla problém se začíst (chvilku jsem to chtěla i vzdát), ale jsem ráda, že jsem tomu dala šanci. Čekala jsem nějaký klasický romantický příběh, ale mile mě překvapilo, že ve skutečnosti je to daleko psychologictejsi i propracovanější. Sice mi připadal konec celkem neuvěřitelný, ale byl to hezký příběh a stojí za přečtení.

11.03.2020

První kniha od této spisovatelky úplně nezklamala, ale zavádějí název knihy mě trochu zmátl.
Čekala jsem úplně něco jiného, ale příběh to byl pěkný.

Pravda, rozjezd dost pomalý, pak to frčelo, pak zase rychlý spád dolů a nahoru.

Upřímně, mě tedy bavila hlavně ta část s Natashou a všechno to dění okolo ní.

Možná by se mi spíš líbil hlavní příběh o právničce s prolínajícím se dějem Sarah. Což se pak na konci dělo. To mě bavilo nejvíc.
Spletitá cesta Sarah, Natashy, Maca a Johna.

Některé úvahy postav mi přišly nelogické a trochu přitažené za vlasy, ale na druhou stranu mi to nevadilo a jen jsem fandila v duchu si přála, aby se to nestalo.

Trochu mi vadily francouzské věty bez dalšího překladu.
Někdy se z kontextu dalo pochopit, co postava říká, někdy jsem přeskakovala.
Francouzský text neumím ani přečíst, natož přeložit.


Oddychovka, která neurazí...

07.03.2020

Překvapilo mě množství recenzí, že tato knížka patří k autorčiným nejslabším, za mě naopak jedna z nejhezčích knížek, které jsem od této autorky četla. Citlivě a dojemně podaný příběh, při kterém párkrát slzička ukápla a ačkoli to není žádná červená knihovna, najdete tu lásku na všechny způsoby...lásku, pro kteróu se člověk vzdá vlastní rozjeté kariéry a země, v níž žil (prarodiče Sarah), láska vnučky k dědečkovi, láska ke zvířecímu kamarádovi, láska k jezdectví, láska mezi skoro exmanželi, o které ale dlouho nevědí....A Sarah a jejímu koníkovi snad musí každý fandit od začátku do konce. Velmi pěkný čtenářský zážitek.

18.02.2020

Moje první setkání s Jojo Moyes a musím říct, že jsem čekala něco jiného, ale ve finále se mi líbila. Kniha má trochu pomalejší rozjezd, prvních zhruba 100 stran to byla trochu nuda, ale když se osudy Sarah a Natashi protnuly, bylo čtení mnohem zajímavější. Druhou polovinu knihy už jsem vyloženě hltala.

17.02.2020

Krasojezdkyně byla přesně tou knihou, jakou jsem v danou chvíli hledala, chtěla jsem odpočívat s trochou romantiky....je to jako vždy čtivé a není to hloupé a přesto vše dobředopadne. Chcete-li, oddechovka pro inteligentní ženy...

17.02.2020

Krasojezdkyni jsem stále odkládala, nějak mě nelákala a mezitím přečetla jiné od Jojo. A už vím proč jsem mě nelákala. Trvalo mi skoro 100 stran, než jsem se začetla a i poté mě to nepohltilo tolik, jako ostatní knihy od Jojo. Hádek mezi lidmi je v životě dost, tak proč o tom ještě číst v knize, navíc spousta francouzských slov i vět a nikde žádný překlad...Dočetla jsem jí, protože mě zajímalo, jak to celé dopadne, ale četla jsem rozhodně lépe napsané knihy od autorky. Aspoň pro mě :-)

16.02.2020

Prijemna kniha, nelibila se mi tolik jako Nez jsem te poznala, ale dobre se cetla a celkove se mi libilo tema pribehu

14.02.2020

Překrásný příběh, který se čte velmi snadno a zároveň si člověk uvědomí, jak důležité je zázemí.

10.02.2020

Krásná kniha se silným příběhem. Oddechové čtení s pár slzami na závěr. Tato autorka mě nikdy nezklame.

27.01.2020

Jojo Moyseová píše pro mě opravdu čtivě. Koně nejsou sice můj šálek kávy, ale přesto mě celý příběh bavil.Výhrady jsem měla jen k ženským postavám, které mě fakt..štvaly. To ale není vina autorky.

18.01.2020

I když je tu hodně komentářů, že to je jedna ze slabších knih Jojo, měla jsem obavu s do ní pustit. Naštěstí se moje obavy nenaplnily. Samozřejmě pomalý rozjezd. 90 stran jsem četla "o ničem". Kniha pro mě začala, když Sarah "ukradla" rybí prsty . Od té doby děj krásně plynul. Po svoji zarputilou lásku ke koním si Sarah prošla útrapami, a její příběh se prolínal v rozpadlém vztahu Natashy a Maca. Moc pěkný a procítěný příběh.

15.01.2020

Krasojezdkyně mě docela zklamala. Čekala jsem od toho víc, ale na pláž to stačilo. :)

11.01.2020

Tento styl knížek se mi moc líbí. Romantika, ale žádný "slaďák".

09.01.2020

Knížky od Jojo mám moc ráda, takhle mi příjde ale jednoznačně nejslabší ze všech. Dlouho jsem se nemohla začíst a z nějakého důvodu jsem nečetla jedním dechem jako ostatní autorčiny knihy.

03.01.2020

Přiznávám a stydím se. Od Jojo Moyesové jsem nečetla vůbec nic. Nebo si to aspoň nepamatuju. Teď jsem sáhla po Krasojezdkyni a trvalo mi zhruba sto třicet pět stránek, než jsem pochopila, že jsem neudělala chybu.

Pravdou totiž je, že první stránky mě vůbec nebavily. Říkala jsem si ale, že ji musím stůj co stůj dočíst. Jedna čtrnáctiletá holka, kůň, manželé, co se rozvádějí…. To přeci není příběh pro mě. Určitě to bude o lásce ke zvířeti, o tom, co je člověk schopný pro zvíře obětovat. Upřímně, nemám moc ráda knihy, kde je jednou z hlavních postav zvíře. Neřeknu vám proč, protože to sama nevím. Zvířata mám ráda, i když žádné nemám. Ale číst o nich? Zkrátka k tomu zatím nebyl žádný důvod. Ale tak co, přečtu to, i kdyby mi to mělo trvat měsíc.

Tak zhruba měsíc to vážně trvalo, protože tři týdny jsem louskala těch zhruba sto třicet pět stran. Nakonec se něco zlomilo. Děj mě začal bavit. Najednou jsem chtěla vědět, co se stane s koněm jménem Boo a jeho majitelkou Sarah. Potřebovala jsem nutně vědět, jestli dokáže to, co si umyslila. A v neposlední řadě jsem prahla po rozzuzlení vztahu mezi Natashou a Macem. Vážně se rozvedou? Teď, když si k sobě vzali Sarah, která ač se chová jako spratek, je vlastně skvělá holka? Otázek jsem si během čtení knihy samozřejmě pokládala víc, ale tyhle mě donutily číst až dokonce. Přestože jsem si závěr domýšlela už zhruba od půlky knihy, stejně jsem se na konci skoro rozbrečela. A to jsem to všechno tak trochu čekala.

Když se lidí ve svém okolí ptám, jestli znají Jojo Moyesovou, všichni tvrdí, že přece jasně, kdo by ji neznal, že jo? Tak například donedávna já, že jo… Obvykle dávám spisovatelům jenom jednu šanci. Buď mě kniha zaujme, nebo ne a už si od nich nikdy nic nepřečtu. Ale co s knihou, která mě zaujala až od půlky? Stačí to na to, abych si od autorky přečetla něco dalšího?

Já Krasojezdkyni nemám co vytknout. Je psaná čtivě, je tam nějaký ten dějový spád, v příběhu je sympatická i nesympatická postava (těch nesympatických je tam ovšem víc), ale zkrátka tomu něco chybí. Možná větší svižnost, méně `okecávaček`? Každý máme rád něco jiného a já mám zkrátka ráda, když se pořád něco děje a to nejlíp od první, nejpozději od druhé stránky. Tady jsem musela čekat příliš dlouho. Dlouho na to, abych si od Moyesové ještě někdy něco přečetla. Nicméně bych Krasojezdkyni nerada upřela pochvalu. Je to jedna z mála knih, jejíž děj si budu pamatovat za rok, dva a možná i tři. Není to příběh, který by zapadl mezi tisíce dalších. A to si zaslouží velkej palec nahoru.

22.12.2019

Knihy od Jojo jsou prostě úžasné. Její styl psaní mi neskutečně sedí a líbí se mi to, jak umí čtenáře vtáhnout do děje.
Krasojezdkyni jsem doma měla už nějakou dobu, ale až teď na ní přišla řada. Ze začátku jsem se v knize špatně orientovala a nevěděla jsem, kdo je kdo. Ale pak děj krásně plynul a hlavní postavy byly fajn. Sice Sarah občas dělala totální kraviny, ale zase byla to mladá holčina, co měla jen svého dědu.