Královnina noc
Grigol Abašidze
V románové fresce se autor vrací hluboko do minulosti rodné země, která prožila šťastnou dobu rozkvětu a vytvořila vysokou kulturu, a nyní, v první polovině 13. století, se ocitá v samém středu ničivé dějinné bouře. Z dalekých asijských stepí vyrazil Čingischán. Žene před sebou vojska chórezmského sultána, který ve snaze získat bohatství Gruzie a postavit se Mongolům na odpor, vtrhne do země a nelítostně ji plení. Vládne zde nerozhodná královna, země je oslabena předchozími léty blahobytu, její velmožové uvykli víc zábavám a přepychu než meči, a tak gruzínský lid, vášnivě milující svobodu, je pojednou nucen nést tíhu nepřátelského vpádu.... celý text
Literatura světová , Romány , Historické romány
Vydáno: 1976 , Vyšehrad
Originální název:
Dolgaja noč , 1972
více info...
Přidat komentář
Po prvních pár stránkách jsem nabyla dojmu, že půjde o romantický příběh. Nemohla jsem se víc mýlit, už brzy se přede mnou rozvinul historický román plný vojenské taktiky i osobních zvratů, který si mortalitou postav v ničem nezadá s Hrou o trůny. (Vážně, raději k hrdinům moc nepřilněte.) Během čtení jsem byla neustále vděčná, že žiju v (prozatím?) mírumilovné Evropě jednadvacátého století. Skvělá kniha!
Nádherná kniha, která si určitě nezaslouží být zapomenuta. Osudy postav se navzájem neuvěřitelně proplétají a když některý z hrdinů dojde na konec své cesty, i slza při čtení ukápne. Dojemné okamžiky se střídají s vážnými. Pokud začíná hrozit, že politické pasáže čtenáře příliš znudí, vplete autor do textu zajímavou epizodku. Umění je v knize popisováno s takovou láskou a porozuměním, že je doslova vidíte před sebou. A královna, o které nadpis vypráví, se vlastně jen skrývá v pozadí, i když se okolí ní celý děj nenápadně točí.
Štítky knihy
Královnina noc
Kniha Královnina noc je v
| Přečtených | 7x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 1x |
Knihu jsem četla v rámci Čtenářské výzvy (ano, my se ve škole učili, že Gruzie patří Asii), jinak bych si historický román stěží vybrala.
První třetinu knihy jsem doslova protrpěla - nutila jsem se do čtení a nebavila mě. Pak jako když mávne kouzelným proutkem a naopak jsem ji nemohla odložit.
Krásný příběh, který od začátku do konce provází talentovaný Vačo. Politické hry, vojenské taktiky, nečekané zvraty... Na knihu určitě nezapomenu a rozhodně doporučuji.