Kráľovná ryba

Kráľovná ryba https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220497/bmid_kralovna-ryba-czS-220497.jpg 5 4 2

Kniha v pestré mozaice zachycuje přírodní a sociální prostředí života Sibiřanů minulého století.

Literatura světová Povídky
Vydáno: , Slovenský spisovateľ
Originální název:

Царь-рыба (Car-ryba) , 1976


více info...

Přidat komentář

milan3144
07.03.2022 4 z 5

Časově tato kniha volně navazuje na Poslední poctu. Skládá se z příběhů ve kterých je někdy zastoupen i autor sám jiné se udály jeho známým nebo příbuzným a některé postavy se v oněch příbězích objeví vícekrát. Vše se točí především v okolí Jeniseje a jeho přítocích a jak už je z názvu patrné, v nějaké roli je zde vždy zastoupena ryba a to buď v hlavní, nebo alespoň okrajové. Ne všechny příběhy mne zaujaly stejně a dá se říct, že první půlka byla z tohoto pohledu spíše slabší. Kniha nesporně potřebuje určité čtenářovo rozpoložení, protože tempo rozhodně není nikterak strhující. Ve druhé půli, a to především díky příběhu Sen o bílých horách, ve kterém se rybaří nejméně a je bojem lovce v tajze o život nejen svůj, ale i další osoby, se moje zaujetí vyšvihlo do pětihvězdného souhvězdí.
Celkově dávám ne zcela jasné, ale přeci jen čtyři nad Jenisejem a tajgou svítící hvězdy s tím, že trpělivému správně naladěnému čtenáři budou svítit mnohem jasněji a i ve větším počtu.

meluzena
23.01.2021 5 z 5

Kniha, na kterou musíte mít to správné nastavení (aby vám nepřipadalo rozvláčné), neboť se vám dostává do ruky oslavné dílo na Matku Přírodu, Sibiř, tajgu. Nehostinnou, divokou, nádhernou. Nelítostnou a krutou i pro člověka připraveného, protože se musí pěkně otáčet, aby nezmrzl, nezahynul hlady, nebyl sežrán. A nezbláznil se z toho ticha. Na srdečné místní lidi, byť někdy podivínské, prosté až prostoduché, ale vždy ochotné se podělit, pomoct, popít a třeba se i „přátelsky“ poprat :-). Dílo poměrně rozsáhlé (málo stran, ale velký formát), místy až básnicky kudrlinkové. Ale též melancholicky tesknící nad místními pytláky, které k pytlačení vlastně dohnaly nové pořádky, a nad cizími „kořistníky“ či turisty z města - nešetrnými lovci, kteří se přihrnou, dělají hluk, vyloví řeku či kus lesa a zanechávají za sebou zpustošenou přírodu a odpadky, takže z tajgy mizí lesní zvěř, ptáci, ryby. A kdyby jen to: loví nešetrně a nechávají za sebou spoustu zmrzačených a poraněných zvířat a neváhají střílet i na porybného. No, a pak je tu nový člověk-budovatel, který spoutává divoké toky, buduje přehrady, dřevařské závody, strhává staré chatrče a zavádí elektřinu, přiváží hlučné motorové čluny a pohrdá tradičním způsobem života.
Kniha svými rozmanitými příběhy vlastně omílá tutéž neměnnou moudrost: bez pochopení a ctění prastarých zákonů přírody by člověk v tajze pošel. Jenže díky moderním vymoženostem na to rád zapomíná.
Dílo je to navýsost ruské a člověk si tak může připomenout nezměrnou krásu divoké ruské přírody a rozervanou duši ruského člověka.