Krajina půlnočních stínů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Obsáhlý a místy až filosoficky laděný komiks nás zavádí do polosvěta lidí, jejichž duše byly ukradeny. Losangeleský policista David Grey se po zranění, utrpěném v podivné přestřelce, probouzí v jakémsi položivotě. Přestává částečně vnímat, pro většinu lidí je prakticky neviditelný, zato jej pronásledují zlověstní tvorové a objevuje se záhadná průvodkyně Laurel. Od ní se David dozvídá, že mu byla ukradena duše, tak jako mnoha jiným, a že má ještě šanci získat ji zpátky. Laurel pak Davidovi pomáhá při strastiplném objevování, co vlastně pro návrat své duše musí udělat. Kromě potřebné porce rvaček, krve a temných sil jde ve velké míře o nacházení sebe sama....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84731/big_krajina-pulnocnich-stinu-Jr7-84731.jpg 4.5182
Žánr:
Literatura světová, Komiksy, Fantasy

Vydáno: , Comics Centrum
Originální název:

Midnight Nation, 2007


více info...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Krajina půlnočních stínů

Blasth
13. března

Příjemné čtení, monology nebyly ploché, vše místy až filozofické, byť konec nebyl úplně podle mého gusta. Pohádka pro dospělé, kterou rád doporučím dál!

jaspis
02. ledna

Kdo by řekl, že první kniha, tedy v tomto případě komiks, ze kterého si letos sednu na zadek, si přečtu hned 2. ledna? No já bych si to rozhodně nemyslela, ještě dneska dopoledne.
Za sebe opravdu doporučuji všemi deseti, přesah jak hrom, vtáhnutí do děje, potěšení pro oko, holky, které by se David nelíbil? :) Cítila jsem i osobní zkušenost autora.
Vydavatel Comics Centrum mi prostě umí vždycky nachystat překvapení.


Metla
19.12.2021

Dočteno, doprohlíženo, teď už jen zbývá vrátit spodní čelist zpět do kontaktu s horní a poděkovat trudošovi, že mě svým komentářem upozornil na tento komiksový skvost.
Co se zpočátku tváří jako krimi thriller v krvavém stylu Chrise Cartera, brzy nabere Gaimanovu fantaskní podobu, s patinou hororů Stephena Kinga a znepokojivého podivna Joe Hilla. Takový „Pistolník“, akorát pevněji ukotvený v našem světě: méně magie, více záležitostí kolem víry. A já celou tu cestu za lidskou duší, souboj mezi Nebem a Peklem prožívala na maximum, jakkoliv nejsem zrovna religiózně založená osoba.
Zamlouvala se mi také grafická stránka, snad jen vytřeštěných očí to chtělo trochu méně a možná by neškodila větší nápaditost při tvorbě rámečků. Rozvolněná kresba doprovodného příběhu už mi tolik nesedla - chápejte, David Grey je fešák (pánové tedy mají kočku Laurel) a najednou z něj byla taková roztřepená příšerka. Ovšem zápletka této povídky se mi náramně trefila do vkusu, měla správnou dávku tajemna i vtipu.
A cesta, která autora vedla k vytvoření komixu, rozhodně nepostrádá kouzlo. Nicméně morální apel v mém případě poněkud narazil na hradbu zkušeností s lidmi, s nimiž bych prý měla soucítit. Odér alkoholu, agresivity a často vyloženě primitivismu těch z okraje společnosti mě nutí chodit oklikou. Přímá trasa totiž zřídka vedla k povznášejícím, nebo přinejmenším ne zcela nepříjemným zážitkům. Sorry, Mr. Straczynski… and thank you very much! 95%

trudoš
16.11.2021

Komiks, na který nedám dopustit, přičemž mu na kráse nic neubralo ani druhé čtení po sedmnáctiletém odstupu. Je to pohádka, což jsem si uvědomoval tehdy a uvědomuji si i teď; ale pohádka, jejíž alegorické zpracování a poselství na mě funguje, ať je mi dvacet nebo čtyřicet. Pouze kresba mi už neimponuje tolik, jako tehdy, ale to čistě jen z toho důvodu, že jsem si na Garyho Franka vypěstoval averzi. Tohle ovšem není o obrázcích, důležitá jsou tu slova, jež ve vás dokážou oživit přesvědčení, že náš svět má ještě budoucnost.
J. Michael Straczynski je bravurní vypravěč, který moc dobře ví, čím a jak zaujmout čtenáře, aby neměl šanci jeho ódu na naději opustit dříve, než až společně s jejími hrdiny doputuje na samotný konec. Co začíná jako krvavá detektivka, se rychle mění v takřka gaimanovský road trip skrze Spojené státy americké, aby pak vyvrcholilo dojemnou tragédií, jejíž kouzlo spočívá především v tom, jak rychle je dohrána. Dokonalé melancholické dílko pro všechny romantické duše.

Terva
15.11.2021

„Klíč ke
„Krajině půlnočních stínů“
máte ve vlastních rukou.
Co s ním uděláte,
je jen a jen na vás“.

…........všichni zažijeme ještě alespoň jeden nádhernej den.........

Tohle je síla. Surový příběh. Kresba nádherná až mystická. Scénář je dokonalost sama. Pan J. Michael Straczynski toho, podle úvodu, dost prožil. Do tohoto příběhu doslova vložil celou svou duši. Myslel jsem si, že tento příběh budu mít tak na dva tři dny a … ne. Na jeden den mě to totálně pohltilo. Trošku jsem si nechal na druhý den. A to jsem nikterak nespěchal. Komiksová okna jsem prohlížel až do detailů – prostě jsem se propadl na druhou stranu.

Malá ochutnávka:
V šesti případech z deseti je první člověk, kterej nám dá slušnou informaci, vrah. Ze všech mejch nejlepších svědků se nakonec vyklubali vrazi. Navykládají spoustu nesmyslů, jen aby vás svedli ze stopy. Řeknou, že se něco stalo ve dvě, jen abyste se neptali, co dělali v jednu. Jasný?

Myslím si, tedy vím, že jen tak nezapomenu. Ale jedna scéna se mi neustále přehrává před očima. Nevím, proč je to zrovna tato scéna. Odehraje se někdy v půlce příběhu. Laurel se tam pořeže, venku je zima a ona odchází do toho mrazu. Krev na ruce jí zamrzne a ona celý ten strup odhodí, ...jako sněhovou, krvavou kouli. Fakt netuším, proč mě zrovna tato scéna pohltila. A nebojte, to nebyl spoiler, protože jsem prozradil jen nepodstatnou část toho celého incidentu.

Citát: Zahrajeme si, jen chvilku, na to, že jsi bůh.

Zajímavou a zároveň mrazivou skutečností je fakt, že jsem v podstatě nevěděl, co příběh obsahuje a kam nás (mě) zavede. A proto jsem ani nepřemýšlel, co si pustím k poslechu, až budu příběh číst. Tak že s otevřením první stránky jsem si pustil Cattle Decapitation. Vím, mnozí ani nevědí, že nějaká taková skupina existuje. Pro mnohé je to skupina „na druhé straně“, nebo chcete-li, „pod chodníkem“. Mrazivé na tom je to, že se jedná od Eko-Death Metal. Skupina zpívá o ekologii, a o tom, že z lidí se stávají stíny, které jsou pohlceni okolní realitou.

Citát: Další dneska odpoledne propadl skulinou v chodníku.

Stále mám takový divný pocit, že mi něco uniká. Napsal jsem toho o tomto příběhu dost, ale myslím si, že jsem vlastně nenapsal nic. Četl jsem celý den. Bojím se noci? Nevím. Měl bych se bát? Možná ano. Bát se krve a monster, co se mění v lidi? Nebo se mám bát lidí, co se mění v monstra? Kdy poznám monstrum a jak poznám člověka? Den po dni, kousek po kousku jdem vstříc svému životu. Sakra, jsem se málem rozbrečel u vlastního komentáře.

Citát: ...a infarkt nikde, když ho potřebujete.

Eillen
24.10.2021

Od autora jsem už četla A zrodí se hvězdy. A když mi bylo řečeno, že tento komiks má být ještě lepší, neváhala jsem a hned po něm sáhla. Nebudu říkat, že je ten příběh lepší. Oba dva jsou totiž úžasné - každý jiným způsobem.


Spolu s Davidem dostanete možnost poznat Mezisvět a zjistit, jak snadno se do něj dá propadnout. A možná vám to otevře oči a začnete ve světě vidět i to, co jste se rozhodli přehlížet...
Příběh samotný má rozhodně hloubku a myslím si, že jediné přečtení nestačí na to, abych si ho vychutnala a tak se k němu rozhodně ještě párkrát vrátím.
Nádherný příběh, úžasná kresba - prostě komiks, který si nesmíte nechat ujít.

mirec88
23.10.2021

Úžasné niečo. Jeden z najlepších komiksov aké som kedy čítal. Nádherný, smutný, hlboký, filozofický príbeh, pri ktorom vám nebude všetko jedno. Príbeh Davida a Laurel je neskutočne dobre napísaný, J.Michael Straczynski je úžasný scenárista a tento príbeh, ktorý vychádza z jeho vlastnej skúsenosti má fakt dušu. A práve o to v komikse ide. Znovunájdenie svojej duše a to, že dôležité je to, aby stále bol niekto kto vás má rád, alebo minimálne myslí na vás. A nádej musí mať človek vždy. Ďakujem Comics Centrum za znovuvydanie a tentokrát aj kolosálne vydanie tohto vynikajúceho príbehu. Skvost v mojej knihotéke.

adevr
11.10.2021

Skvělé. Velice dobře utracené peníze za parádní příběh a suprové kresby...
Doporučuji nejen všem kdo mají rádi výpravné komiksy.

1